Čeština
English
Español
Deutsch
Italiano
Français
Português
中文_(简体)中文 (简体)
Vzkazy (22)
Dnes začnu dotazem, na který je velmi těžké odpovědět, hlavně na jeho druhou část. Jak léčit bakteriální onemocnění ryb a hlavně, jak ty potvůrky bakterie poznáme? Asi Vás všeobecně zklamu, ale rozpoznat, o který druh baktérie konkrétně jde je v akvaristické praxi v podstatě nemožné. Když už se rozpozná, může za to projev nemocné ryby a nebo letitá praxe akvaristy. Bakterie jsou, až na výjimky, opravdu velmi miniaturní a také z toho důvodu se velmi těžko identifikují. Mikroskopy, které běžně akvaristé používají jsou k tomuto účelu nevhodné, protože mají příliš malé zvětšení. Rozpoznáváním bakterií se zabývají mikrobiologové a mikrobiologické laboratoře, kde se bakterie množí ve sterilním prostředí. Bez speciálního vybavení a znalostí lze proto těžko určit, o jaký druh bakterie zrovna jde. Ještě je nutné dodat, že k identifikaci a zkoumání bakterií se používají též elektronové mikroskopy.
Léčení bakteriálních onemocnění ryb je ale běžnou akvaristickou praxí a spíše než na jistotu se hraje v tomto soupeření na náhodu. K léčení ryb a odstranění některých bakterií z rybího těla se používají širokospektrální léky. Jsou to takové, které umí „zabrat“ na větší množství druhů bakterií. Používá se tedy několik různých léčiv v kombinaci a je vždy dobré si o bakteriálních onemocněních přečíst odborný článek. Mnohdy se totiž stává, že člověk ani neví, že podává antibiotika. Aplikace těchto léků je totiž vždy poměrně velký zásah do života akvária. Psal jsem již v článku o filtraci vody, že bakterie jsou jednou z nejdůležitějších součástí života v akváriu též ve smyslu regenerace vody a prostředí v něm vůbec. Nemá smysl, abych opisoval na tyto stránky názvy všech možných druhů bakterií, ale je přímo nutné, abych Vás varoval před unáhlenou aplikací těchto léčiv. Proč? Aplikací antibakteriálních léčiv totiž vyhubíte také mnoho potřebných a užitečných bakterií a může nastat v brzké době ve vaší nádrži zkáza. Uhynulé kolonie bakterií v akváriu i v jeho filtračním systému totiž nebudou dále likvidovat závadné látky a ty se začnou v akváriu hromadit. Regenerace vody tak jak byla zatím nastavena přestane fungovat a přijde to, co už dávno známe – totiž, kolaps celého systému. Ryby se v brzké době začnou dusit a bude hrozit jejich úhyn. Nezapomeňte, že bakterie slouží též rostlinám, které se podílejí velkou měrou na tvorbě kyslíku ve vodě.
Jak tedy léčit ryby, když zjistíme bakteriální nákazu?
Nejprve je dobré si rozvážit, zda je nutné aplikovat léčivo přímo do zařízeného a již delší dobu fungujícího akvária. To se dělá pouze v případě, že nákaza je hromadná. Potom musíme režim v akváriu přizpůsobit léčbě. Jak? Znovu použiji klasickou a již stokrát opakovanou frázi. Nejprve je dobré vyčistit celé akvárium. Myslím tím provést klasickou údržbu. Potom odstraňte z filtru filtrační náplň. Máme-li speciální filtr, kde je více filtračních médií, myslím např. aktivní uhlí, tak to odstraňte především. Filtrační hmotu uschovejte v čisté vodě. Filtr, myslím pohonnou jednotku, pokud je strůjcem okysličování vody v akváriu, necháme v provozu. Můžeme ho ale po dobu léčby nahradit pouze vzduchovacím kamínkem. Potom aplikujeme léčivo podle návodu na obalu. Návody a doporučené dávky v nich jsou dnes již odzkoušeny a věřte, že budete-li si myslet, že např. dvojitá dávka je lépe, je to omyl! Pozor! Při velkém předávkování můžete akváriu i rybám v něm spíše uškodit. V tomto případě je opravdu dobré výrobcům věřit.
Další kapitola nastává po úspěšné aplikaci léčiv. Akvárium je v té době již mnohokráte odkaleno a stopy léčiv prakticky nepatrné. Uschované filtrační hmoty použijte znovu a dbejte ještě nejméně jeden měsíc na mimořádný provoz v celé nádrži. Tedy, znovu musím zdůraznit: nepřekrmovat, nepřekrmovat, nepřekrmovat! Kdo to jenom řekl…?
Budete-li léčit ale pouze některé ryby či jedince, v každém případě ho přelovte ze společenské nádrže do karantény. Tam potom zapněte vzduchování a aplikujte léčivo podle návodu.
Znovu bych rád upozornil, že aplikace antibakteriálních léčiv do již zaběhnutého okrasného akvária, je vždy velmi citlivá záležitost a je nutné jí věnovat maximální pozornost.
Další z dotazů je na druhy rostlin, kterým se všeobecně v akvaristice říká řasy. Jde o rostliny výtrusné, tedy Sporophyta a nejběžnější jsou tyto:
Algae (řasy). V tomto případě řasy zelené.
Jsou to rostliny jednobuněčné nebo vícebuněčné. Obě dvě skupiny známe velmi dobře a často nám v akváriích dělají větší či menší problémy.
Jednobuněčné známe jako různé zelené zákaly a povlaky, vícebuněčné jako např. vláknité řasy.
Do akvária se dostanou prakticky vždy a myslím, že není možné se jim trvale vyhnout. Konec konců, vždyť jde o zcela přirozený přírodní produkt. Jen musíme zvládat jejich případné přemnožení. Zelená řasa přichycená na pevném podkladu v akváriu je hezká přírodní dekorace s velmi příznivými účinky. Problém je zkrátka, tak jako se vším v akváriu, když se nekontrolovaně přemnoží. To se potom snažíme veškerými dostupnými prostředky řasy potlačit či zcela zlikvidovat. Kdo se ale o toto již pokusil, zjistil, že regulovat přebujený růst řas v akváriu není vůbec jednoduché. K jejich růstu přispívá též přebytek živin v akváriu. Souběžně s masivním výskytem řas se přemnoží i živočišné mikroorganismy. Organická hmota, která se rozkládá, spotřebovává velké množství kyslíku. Zrovna tak řasy a jiné mikroorganismy. Nezasáhneme-li včas, řasy počnou hynout a z rozkladu jejich mrtvých těl se začne dále množit další problém. Tím je masivní rozmnožení živočišných mikroorganismů. V této fázi již nepomůže ani částečná výměna vody. Je nutná likvidace celého akvária a jeho nové založení. Je tedy dobré si bujení řas ohlídat a s tím též i další neblahé dění v našem akváriu. Dalším katalyzátorem je přímé denní světlo, nedej bože sluneční svit. Udělejte si malý pokus a nalijte do třílitrové láhve relativně čistou vodovodní vodu. Láhev potom postavte na přímé sluneční záření a zjistíte, za jak krátkou dobu se začne ve vodě množit řasa. Zjistíte též, že ačkoliv jste do vodovodní vody nic nepřidávali, začne se v ní vyskytovat mnoho různého mikroskopického života. Krom všudypřítomných bakterií např. i nálevníci. A tak na konec musím zase varovat před překrmováním! Přemnožení zelených řas můžeme také omezit aplikací Acriflavinu. Také podle návodu výrobce. Neuvádí-li výrobce množství pro potlačení růstu řas, zvolíme poloviční dávku, dávky léčebné.
Všeobecně se dá ale říci, že při všemožných zákalech vzniklých vzplývavými částicemi je dobré použít výkonný filtr. V tomto případě filtr motorový s větší kapacitou.
Diatomaceae (rozsivky)
Známe asi všichni tzv. hnědé řasy. To jsou právě ty rozsivky. Jsou to vlastně jednobuněčné řasy se zvláštní stavbou buněčné blány.
Rozsivky se přemnoží hlavně v šeru a v neosvětlených koutech akvária. Mnohdy stačí zvýšit intenzitu osvětlení a máme vyhráno. Z vlastní praxe ale vím, že jsou případy, kdy ani to nepomůže. Dbáme-li ale na správný chod akvária a pravidelně provádíme údržbu, hnědé řasy po nějaké době samy zmizí.
Cyanophyta(sinice)
Jsou také poměrně častými návštěvníky akvárií. Známe je jako přisedlé tmavě zelené až modré povlaky snad na všem, co v akváriu je. V akváriích se vyskytují snad nejběžněji drkalky(Oscillatoriaceae). Boj s nimi se na první pohled nezdá až tak problematický, ale rozbují-li se, tak velmi nenápadně a hbitě porostou celou nádrž. Existují různé zaručené návody. Aplikace kyseliny acetylsalicylové(acylpyrin), která zastavuje růst drkalek, různé kombinace změny osvětlení, různá antibiotika, změny teplot a já nevím co ještě. Toto vše uvádím z jediného důvodu. Je mnohem jednodušší a ve svém dopadu levnější provádět pravidelnou údržbu, nepřekrmovat a kontrolovat změny pH v akváriu. To vše Vám zajistí, že všechny tyto problémy se buď neobjeví, nebo budou v tak minimální míře, že s nimi nebudete muset tak pracně a mnohdy bezmocně bojovat.
