O živorodkách jsem psal mnohokrát, ale také jsem objasňoval, jak to s jejich pojmenováním je, a že je to skutečně tak trochu jinak. Takže vezmeme-li například ČELEĎ Poecilidae, tedy živorodkovití, to jsou snad nejznámější akvarijní ryby, kterým akvaristé dali pojmenování živorodky, patří do skupiny pseudoživorodek, tedy mezi ryby ovoviviparní, tedy ryby vejcoživorodé. Tak by se správně měly jmenovat. Je to proto, že samičky, ve kterých oplodněné jikry dozrávají, jsou vlastně „pouze“ nositeli vyvíjejících se jiker. Jikry jsou umístěné v břišních partiích a vyvíjejí se nezávisle na živném systému samičky. Když jikry „dozrají“, opouštějí tělo samičky a až následně se jikerný obal protrhne a larva volně plave ve vodě. Tedy, tělo samičky opouští jikra.

Rozdíl od živoroek pravých, oviparních, například Xenotoca, Gudea, je ten, že plůdek se vyvíjí v samičce, ale vyvíjí se napojený na její živný systém. Tedy podobně jako například u savců. Když přijde čas narození, opouštějí tělo samičky již jako živá mláďata. Pravé živorodky mívají i méně mláďat. Ostatní pojednání můžete najít v minulých článcích, kde jsem se zabýval touto tématikou podrobněji.

Vliv světla na tření ryb

Náš kolega z řad našich čtenářů by rád, abych poslal nějakou tu fintu. Toto je ale poměrně jasné. Jsou druhy ryb, které je nutné vytírat ve tmě, tedy většinou se vytírají v noci. Jsou druhy ryb, které vyžadují polostín a další potřebují světlo. Některé dokonce sluneční osvětlení plné. V tomto případě nelze doporučit nic, je tedy nutné poslat konkrétní druh, který budete vytírat a pokud to bude v mých silách a hlavně znalostech, pošlu obratem popis tření a bude-li třeba navrhnu od začátku celý výtěr a třeba i nějakou tu fintu. Někteří akvaristé vytírají ryby sice ve dne, ale mají vytíračky v temné komoře, nebo přikryté krabicí. Zkrátka zatemněné. Změní jim denní režim.

Pamatuji na akvaristu, který sice nebyl až takový začátečník, ale stále se mu nedařilo vytřít neonky tak, aby se mu narodily potomci. Páry se sice vytřely, ale nic z toho nebylo. Je tomu už několik let a tak jsme ten výtěr tehdy dělali online a dokonce za pomoci telefonu. Nakonec se povedlo a byl v tom jediný háček. I když dělal vše téměř dobře, nakonec jsme přišli na to, že podcenil hygienu. Zkrátka, raději buďto zavolejte, nebo napište, vždy je možné se dopracovat k úspěchu. Sám jsem si tím kdysi prošel a musím napsat, že to dokáže akvaristu přivést k šílenství. Výtěry skvělé, jiker plné vytíračky a postupně, tedy za pár hodin vše zmařeno. Na vině jsou někdy jednobuněční nálevníci z řady dravých, někdy špatná vývojová voda, někdy neodpovídající samci či samice, velikost nádrže a její tvar, potrava… Je toho zkrátka dost, ale vždy je možné tomu přijít na „kloub“.

Pokud připravujeme výtěr, vždy MUSÍME dbát od začátku pravidel a pokud je dodržíme, není důvod k neúspěchu. Pamatuji na jednoho kolegu z klubu, tedy je tomu už mnoho let, který choval a odchovával kongo tetry. Od začátku ale nebyl spokojen. Buďto byly výtěry slabé, nebo se ryby nevytřely vůbec. No zkrátka, na to, jaký byl machr to nebylo nic moc, ale nepolevil. Než na vše přišel, chvíli to trvalo, ale přišel na to. Kongo tetra je totiž klasickým příkladem toho, že musíme dodržet všechny kroky, které vedou k úspěšnému a bohatému výtěru a rozmnožení. Jde již o výběr ryb do chovu, odpovídající potravu, přípravu k výtěru, tu správnou vodu s odpovídajícími hodnotami, umístění akvária při výtěru a následnou péči po výtěru. U některých druhů ryb je třeba zapojit techniku v podobě UV lampy.

U těchto teter jde o každý krok. Podceníte-li některý z přípravných fází, nebude to ono, jak tehdy vždycky říkal náš kolega, že mu tam zbylo jen „pár kousků“… Výtěr a krok za krokem jsem popisoval v Článcích. Pamatuji, že on byl nakonec jeden z těch, kteří dokázali z jednoho výtěru odchovat i 400 ks. potomků. Ty cesty k výtěrům ryb jsou sice mnohdy rozdílné, ale vždy je nutné u každého druhu splnit onen postup, který je pro ten který druh potřeba.

Jiří Růžička