Vážená paní Marie, Váš dotaz patří k těm, co vždy okoření naše stránky. Záhada, nebo zázrak – to jak ve svém dopise píšete, se na vaší zahradě asi nestal, ale nabídnu řešení, o kterém jsem se již jistě v Článcích zmiňoval. Rád bych ale předem naše čtenáře seznámil se situací. Paní Marie každý podzim, tak jako již několik posledních let, čistí na zahradě rybníček a připravuje jej na zimu. Protože ale její pokusy s chovem ryb v tomto rybníčku nebyly úspěšné, pojala ho nakonec jako okrasnou vodní plochu s vodními rostlinami.

Co se ale letošní podzim stalo ji udivilo a rozhodla se proto napsat. Světe div se, v rybníčku po jeho částečném vypuštění, objevila tři ryby! Paní Marie se ale dušuje, že opravdu, ale opravdu žádné ryby do rybníčku nevpouštěla. Co s tím?
Bohužel, paní Marie nepíše, jaké ryby se v rybníčku objevily, ale jsou tam a to je důležité. Nedovede si ale tuto skutečnost vysvětlit. Ryby přece necestují z rybníku do rybníku po suchu, nelétají…a tak jak se tedy dostaly právě k ní?

Odpověď je poměrně jednoduchá. Ryby cestují a dokonce i v přeneseném slova smyslu létají. V tomto případě přicestovaly do rybníčku zřejmě na nohou některého z vodních ptáků a to v podobě jiker. Některé druhy ryb mají na povrchu jiker velmi lepivou látku, která zajistí při styku s vodou po jejich vypuzení z těla matky to, že se přichytí na vše možné, co cestou ke dnu potkají. Na kamenech, na listech rostlin, na stéblech, na kořenech a tak bychom mohli pokračovat. Stačí potom, aby se nějaký ten pták prošel v mělčině kolem snůšky jiker, a některé se mu nalepí na nohy. Přistane-li potom v nedalekém rybníku či v jiném toku, jikry se mohou uvolnit a žijí dál svým životem. No, a protože v rybníčku paní Marie nebyly žádné ryby, které by je ohrozily při jejich vývoji, vyrostly a paní Marie je na podzim v rybníčku objevila. Mimochodem, myslím, že to budou karasi.

Jen ještě malou radu na konec. Nevím, jak je rybníček hluboký a tak bych jen rád upozornil na to, že v příliš mělkém rybníčku mohou přes zimu ryby tzv. vymrznout. Je potom nutné odlovit je a přezimovat v náhradních podmínkách(popsáno v některém z posledních článků). Nabízí se ještě jedno řešení, ale to je možné využít pouze při mrazivé zimě. Po zamrznutí hladiny se navrtá otvor do ledu, odpustí se hadicí cca 5 cm vody a ledová vrstva se vzduchem pod ní potom slouží jako izolace. Pozor ale, při zimách, které se v poslední době prezentují, na toto řešení není dobré spoléhat, protože při první oblevě se led zbortí a při Vaší dlouhodobé nepřítomnosti, například na chalupě, může při dalším zámrzu opravdu voda promrznout až na dno.

Zajímavost, o kterou se se mnou podělil náš čtenář, je u akvaristů poměrně známá, ale mnohé udiví a dokazuje, jak životaschopné jsou některé druhy ryb, zvláště pak sumců. Pan Jan, asi tak před půl rokem, vypustil akvárium na chodbě a teď ho připravuje na zimování ryb z venkovního rybníčku. Na dně akvária zbyla pouze vrstva štěrku a přibližně 10 cm vody. Naštěstí bylo akvárium přikryté krycím sklem a tak se voda přes léto téměř neodpařila.

Jaké však čekalo na Jana překvapení, když při chystání akvária objevil sumce, který přežil celou tu dobu a ještě ke všemu v poměrně dobrém zdravotním stavu. Jednalo se o sumce Hoplosternum thoracatum. Byl pouze vyhublý a po jeho umístění v zařízeném akváriu se začal chovat normálně. V současné době je již opět v dobré kondici a žije si svůj život s ostatními rybami v jeho pokojovém akváriu.
Takové příhody nejsou až tak vzácné a za svůj akvaristický život jsem jich též několik slyšel. Mnohé druhy ryb jsou vybavené na podobné situace v přírodě a nás potom udivuje, čeho všeho jsou schopné i v akváriích.

Třetí zajímavost bych rád uvedl hádankou. Plazí se po stěnách akvária a šnek to není, není to ani červík, natož přísavný sumec. Co to je? Od pana Karla z Hradce jsem dostal tuto hádanku a hned ji rozluštil. Mám s podobným tvorečkem také své zkušenosti. Představte si velmi malého živočicha, přibližně 3 mm velkého, oválného tvaru, přičemž noha se podobá noze šneka a ulita spíše připomíná malý želví krunýř, který je na svém vrcholu nepatrně zašpičatělý.

Mám-li uvést latinský název, pak to zřejmě bude plž Acroloxus lacustris, tedy – člunice jezerní. Tito plži se v akváriích objeví většinou přineseni s živým přírodním krmením. Při lovu planktonu je pravděpodobnost, že se dostane do sítě a potom doma do akvária. Není to nebezpečný host, právě naopak. Tito plži jsou závislí na velmi čisté vodě a zvýší-li se obsah dusíkatých látek v akváriu, záhy hynou. Je to vlastně indikátor čisté vody v akváriu a tak se nemusíte bát z této strany nebezpečí.
Rád bych z vlastní zkušenosti uvedl, že jsem je objevil v akváriu již několikrát a nikdy nedošlo k tomu, že by se nějakým způsobem podíleli na negativních jevech v akváriu. Dokonce nedošlo ani k jejich přemnožení. Zvláštní u nich je to, že se většinou z akvária ztratí zrovna tak, jak se objevili, tedy náhle.

Nitěnky v akváriu

Nebudu nikoho z Vás odrazovat, ale ani si pochvalovat krmení těmito snad nejznámějšími červíky. Zkrátka a dobře, nitěnky jsou pro některé druhy ryb nepostradatelné, hlavně pak pro jejich reprodukci, a tak se bez nich akvarista neobejde. Pro jiné druhy ryb nejsou až tak důležité a tak s nimi mnozí akvaristé vůbec nekrmí. Je pravda, že nitěnky se zkrmují již mnoho desetiletí a rybám nevadí až tak nitěnky samotné, jako následek jejich přebývání v prostředí, které je nositelem mnoha možných infekcí. Milují totiž bahno a ještě ke všemu plné organických zbytků. O nitěnkách jsem psal nedávno článek a tak se stačí podívat zpět o několik stran. Je jen dobré připomenout, že znalost praxe zkrmování nitěnek je nutná a pokud s nimi začínáte, nechte si poradit, nebo použijte naše stránky. Zkrmování těchto potřebných červů má svá pravidla a je velmi potřebné se jimi řídit.