Další­ postup je již pouze předmětem dodržení­ základní­ch chovatelských pravidel. Je vždy dobré, když před první­m ří­zeným výtěrem má samička již jeden výtěr za sebou. Zkrátka, je dobré ponechat hejno vybraných mladých chovných ryb pohromadě tak dlouho, než dojde k první­m spontánní­m výtěrům. Až potom vytřené samičky oddělit a ponechat do nového zaplnění­ v izolaci. Vždy se vyplatí­ věnovat tomuto výběru trochu času naví­c. V budoucnu, při další­ch výtěrech, se to jistě vyplatí­. K tomu bych ještě dodal, že v této fázi je nutné podávat kvalitní­ potravu. Ke všemožným lahůdkám přidávám dospělým parmičkám též vylí­hlou Artemii. Vynikají­cí­ je přikrmovat potravou s pří­davkem Spirulí­ny. Tato mořská řasa je doslova nabita dobře stravitelnou bí­lkovinou.

Rád bych se pokusil na tomto mí­stě objasnit jednu nepřesnost, která se rozporně objevuje i v mnoha knihách a článcí­ch. Ten rozpor tkví­ ve velikosti elementky použí­vané k výtěru. Jeden názor hlásá, že elementka musí­ být větší­ch rozměrů a s rostlinami, protože samec při tření­ samičku agresivně pronásleduje a ta by měla mí­t možnost se skrýt, jinak hrozí­ její­ ubití­.
Druhý názor je opačný a hlásá, že postačí­ malá elementka. Oba názory jsou správné. Vysvětlení­ je v samé podstatě ří­zených výtěrů a v pří­pravě ryb na ně. Z mých zkušeností­ jasně vyplývá, že mladé, nebo i starší­, ale „rozetřené“ samičky nemají­ s výtěry problém, a když akvarista dobře zná návyky těchto ryb, můžete je vytí­rat takřka u kávy. Tí­m myslí­m, že připravený pár se začne tří­t prakticky ihned po nasazení­ a po několika málo hodinách je bezproblémové tření­ u konce. V tomto pří­padě může být elementka i menší­ch rozměrů a samičkám nic nehrozí­.
Jinak je to ovšem u ryb starší­ch, které byly delší­ dobu nevytřené a jejichž samičky mají­ zaplněná bří­ška jikrami. To se stává právě chybou u začí­nají­cí­ch akvaristů. Ti si myslí­, že samičky s plným bří­škem jsou již připraveny se tří­t a mnohdy je právě toto pří­činou neúspěchu či dokonce úhynu samičky. Takové ryby musí­me umí­stit do větší­ch elementek s možností­ úkrytu. Mnohdy je již ale pozdě a to tehdy, kdy samička již ztratí­ schopnost zatvrdlé jikry z tělní­ dutiny vypustit. V tom pří­padě je nesmysl ji dlouho ve vytí­rací­ nádrži trápit a je dobré ji navrátit do společné nádrže. V takovém pří­padě se opravdu stává, že ji sameček doslova ubije. Tyto samičky mohou bez problémů sice dále ží­t, ale k výtěrům jsou již nepoužitelné.
Je tedy dobré si ří­ci, že pár, který se do tří­ dnů nevytře, vrací­me zpět do společné nádrže, nebo do připravených akvárií­. V další­m cyklu je potom dobré nahradit samičku jinou, třeba mladší­.
Anebo, a to je právě ta druhá možnost, umí­stit samičku do větší­ elementky a přidat dostatek rostlin a kamenů pro možnost úkrytu. Druhý den přidejte do takové nádrže vyzkoušeného samečka a nechte věci volný průchod. Já tomu ří­kám čekání­ na zázrak. Stalo se mi, že se taková samička vytřela až po patnácti dnech. Z těchto opožděných výtěrů nebývá samozřejmě žádný potěr, ale samička se po zaplnění­ dále může vytí­rat v běžném cyklu. Vyplatí­ se to v tom pří­padě, jde-li o samičku něčí­m výjimečnou a potřebnou dále do chovu.

Budeme ale pokračovat s výtěrem našich již připravených párů: máme tedy oddělené samečky od samiček, které se již vytřely, a které se po několika dnech opět zaplní­ jikrami. Začne-li se samičkám v oddělené nádrži zaplňovat bří­ško, přestaneme krmit. Je to z toho důvodu, abychom posléze, ve vytí­rací­ elementce, exkrementy ryb zbytečně nesytili vodu živnými látkami pro nežádoucí­ jednobuněčné živočichy, hlavně potom pro dravé nálevní­ky. Takto připravené samičky nebudou mí­t jistě problém s výtěrem. Samce je dobré oddělit ze společného akvária a minimálně den před výtěrem umí­stit v „hladomorně“. Ta slouží­ k tomu samému účelu.
Až teď máme teprve nachystané ryby a můžeme připravovat samotný výtěr.

Pozor ale! Již nejméně dva dny před samotným výtěrem, tedy dejme tomu v době, kdy přestáváme krmit samičky, připravujeme vývojovou vodu. Toto je tzv. akvaristická alchymie a patří­ k těm největší­m a mnohdy nejskrývanější­m tajemství­m akvaristů. Máme zkrátka téměř všichni své postupy, ale sledujeme jediný záměr, na jehož horizontu je kvalitní­ a silný potěr.

Tedy voda pro výtěr parmiček čtyřpruhých by měla být měkká a jak jsem již několikrát uvedl-čirá. Pozor tedy na alkalitu. Dobré je doržet dKH(uhličitanovou tvrdost) na maximu do 2-3 °. Celková tvrdost vody by neměla být vyšší­ než 6 °dNKH(stálá tvrdost vody). Kyselost nastavuji na 6,8 pH, tedy voda slabě kyselá.
V dávné době, kdy jsem ještě nebyl schopen měřit hodnoty vody a kdy se moje první­ výtěry setkávaly s nezdarem, jsem dostal od jednoho kolegy z klubu velmi stručný návod na výrobu takové vody. ňekl mi doslova: sežeň si destilku a smí­chej napůl s čistou vodou z akvária. A bylo jasno. Od té doby jsem množil tetrazony jedna radost. Tento pří­klad uvádí­m proto, že tolerance těchto ryb k vývojové vodě je opravdu značná. Tenkrát to byla rada od kolegy z pražského klubu a za předpokladu, že nám v Praze s kolegou tekla voda podobných hodnot z vodovodu, to ještě šlo. Ale všeobecně je tento návod zavádějí­cí­. Je prostě dobré se měření­ chemických hodnot vody, tuto základní­ akvaristickou disciplí­nu, naučit. Už pro další­ praxi. Konečně, v dnešní­ době, kdy se na trhu odborné firmy doslova předhánějí­ v nabí­dce indikátorů, to není­ žádný problém.

Připravenou vodu na tření­ nalijeme do elementek s třecí­mi rošty a přidáme vzduchovací­ kamí­nek. Znovu upozorňuji, že všechny potřeby je dobré před použití­m desinfikovat. Po vytemperování­ vody, postačí­ 24 – 26 °C, můžeme vložit chovné ryby. Sestavené páry v elementkách zakryjeme krycí­m sklem nebo polystyrénovými destičkami. Může se stát, že samičky pronásledované samci vyskočí­ z akvária. Jsou-li dodržena všechna pravidla s pří­pravou chovných ryb, nejpozději do druhého dne dopoledne se vytřou. Potom ryby odloví­me a elementky s jikrami ponecháme v klidu.

Jikry jsou velké, dožluta či do oranžova zabarvené. Po několika hodinách(podle teploty vody) začnou bělat neoplodněné jikry. Dále je to již běžná akvaristická praxe. Je mnoho způsobů, jak ošetřovat jikry ryb po výtěru. Zkrátka, je to opět o tom chovatelském fortelu. Jedni ošetří­ vývojovou vodu acriflavinem a jikry nechají­ svému osudu, druzí­ pečlivě odstraní­ pipetou zbělané jikry a vymění­ vodu té samé hodnoty. Někdo vybrané jikry slévá z několika elementek do jedné nádrže. Zkrátka, je mnoho způsobů jak pečovat o jikry, ale to je již na každém z nás.
I když jsou jikry tetrazon velmi tolerantní­ k našemu zacházení­, přesto si dovolí­m upozornit na dvě věci, které jsou důležité. Pozor na nálevní­kové zákaly a na větší­ výměnu vody za čerstvou. Obě tyto věci plůdek tetrazon nemá rád. Když už budete měnit vodu, ať již z jakéhokoliv důvodu, vždy mějte připravenou vodu stejné momentální­ hodnoty a teploty.

Plůdek se lí­hne po dvou dnech a za další­ čtyři dny se rozplave. Tyto údaje berte opět s jistou rezervou. Jde o teplotu vody a při rozdí­lu dvou až tří­ stupňů C se mohou lišit až o několik hodin.

Když se plůdek rozplave, zakrmte Artemií­, nebo drobným prachem z pří­rodní­ch zdrojů. Výborné jsou napří­klad nauplie buchanek. Ale pozor, jak jsme si již řekli, krmivo z pří­rody je rizikové z hlediska zanesení­ nákazy. Několikadenní­ plůdek je téměř nemožné léčit. Nemá totiž ještě dostatečnou energetickou zásobu.

Přeji hodně úspěchů a zase platí­ již zavedené pravidlo: budete-li potřebovat podrobnější­ vysvětlení­ některé pasáže tohoto článku, napište.