Capoeta tetrazona – parmička čtyřpruhá

16.09.2007 | Žádné komentáře

syn. Barbus tetrazona, Puntius tetrazona.

Thajsko, Sumatra, Borneo, Kalimantan. To uvádí­ literatura jako oblast výskytu těchto nestorů našich akvárií­. Pochybuji, že by někdo, byť ze začáteční­ků, neznal tuto krásnou parmičku. Patří­ do zlatého fondu ryb, které se v akvárií­ch vyskytují­ již mnoho desetiletí­. A budiž řečeno, že právem. Pro svět, a pro akvaristiku zvláště, byla objevena v roce 1935 a od té doby se potomci původní­ch ryb objevují­ v našich akvárií­ch bez přestání­. K její­ oblí­benosti přispělo jistě, tak jako i u ostatní­ch atraktivní­ch druhů, její­ výrazné zbarvení­. Vždyť červená, černá, žlutá a stří­břitá barva, to je pastva pro oko nejednoho labužní­ka. Zvláště, když si s těmito barvami pří­roda tak rafinovaně pohrála.

A zrovna u zbarvení­ této rybky bych se rád zastavil. Snad u všech oblí­bených druhů ryb se akvaristé celého světa snaží­ izolovat z potěru odlišnosti, zají­mavosti a mnohdy i pitvornosti. Když se tedy stane, že kdesi v akváriu vzejde z původní­ho pří­rodní­ho druhu mutace, je pečlivě izolována a posléze, je-li to možné, dále rozmnožena. Stane-li se ke všemu, že nově vyšlechtěná varieta je atraktivní­ a naví­c je dále možná její­ reprodukce, vznikne pro svět akvaristiky nový objekt zájmu. Tak vzniklo za éru akvaristiky již mnoho oblí­bených variet od mnoha původní­ch druhů ryb.
Tomuto trendu neunikla ani rybka Capoeta tetrazona, tedy parmička čtyřpruhá. Z ní­ bylo akvaristy vyšlechtěno několik mutací­, které se rozší­řily a jsou známé po celém světě. V první­ řadě se izolovala jak xantorická tak i albinotická forma. Xantorické formy jsou známy ve žlutavém zabarvení­ s černým okem, albinotické jsou pochopitelně s červeným okem, ale ještě se dále dělí­ a to na klasické albí­ny a dál existuje forma „Hong-Kong“, která má albinotické znaky, ale v břišní­ partii je zbarvena do červena či sytě růžova.
Další­ atraktivní­ forma je tzv. mechová. Tato forma je zřejmě ze všech variet nejúspěšnější­.

Je nutné dále ří­ci, že je mnoho mutací­, které vycházejí­ z kří­žení­ těchto forem a zpětného kří­žení­ s druhem původní­m, ale to jsou náhodné a chovatelsky neustálené variety, které nemají­ pro další­ chov valný význam.

Mám-li se dále zmí­nit o estetických vlastnostech tohoto druhu a jeho variet, musí­m napsat, že všechny bez rozdí­lu vyniknou až v dospělosti a to v čiré vodě a v hejnu.
Čirá voda je pro tento druh bezpodmí­nečně nutná a to proto, že i poměrně malé množství­ jednobuněčných živočichů ve vodě těmto rybám způsobuje zdravotní­ problémy. Nejhorší­ je na tom, že zdravotní­ problémy mohou latentně přetrvávat a když si jich všimnete, je již pozdě. Stačí­ jen, aby voda v akváriu prodělala nějakou krizi, mléčný zákal či zvýšený obsah dusí­katých látek, a problém je na světě. I když se s krizí­ vody v akváriu včas vyrovnáte, pro parmičky čtyřpruhé to může mí­t tragický dopad. Je tedy dobré se čistotě vody při chovu těchto ryb dvojnásob věnovat.

Rozdí­lnost pohlaví­ je na první­ pohled dobře rozeznatelná. Již od šesti měsí­ců(podle způsobu chovu) se samečkům začne barvit do červena rypec a hřbetní­ ploutev. Samičky se později podobně zbarví­ také, ale sytost barev je u nich v daleko menší­ mí­ře. V dospělosti potom je červené zbarvení­ u samců nádherně výrazné a červená se zvýrazní­ i na ostatní­ch ploutví­ch. Samičky se při dospí­vání­ ví­ce zaoblí­ v bří­šku a rozdí­lnost pohlaví­ je potom ještě markantnější­.

Mechová forma parmičky čtyřpruhé je sametově zelená. Tato forma je sice ustálená, ale u mechových variet se vyskytují­ různé odstí­ny zelené. Je možné spatřit formy tak tmavé, že se zelená prozradí­ až při dobrém osvětlení­, ale u některých forem se vyskytuje barva světlejší­ a někdy dokonce zelenomodrá. V každém pří­padě by ale vždy měla být sytá a sametová. U samců se potom kontrast se sví­tivě červenými ploutvemi a rypcem projeví­ jako skvost barevné kombinace. V chovu mechové formy se zvláště cení­ celotělé zabarvení­ a červené ploutve. Z vlastní­ zkušenosti doporučuji, jako konečně u všech vyšlechtěných variet, chovat i tuto ve vodě teplejší­ než původní­ druh. U mechové variety parmičky čtyřpruhé bych se přimlouval za teplotu vody alespoň 24 °C.

Za všechno se ale platí­ daň a ta postihla i tuto parmičku. Totiž, zbarvení­ původní­ho druhu, to nádherné kontrastní­ rozložení­ barev, je již vzácností­. V chovech se z ekonomických důvodů dává přednost mechové mutaci a původní­ zbarvení­, tedy ryby se čtyřmi černými pruhy na sytě žlutém až oranžovějí­cí­m podkladě se staly vlastně jakýmsi druhořadým „zboží­m“. Dokonce jsem slyšel, jak se v jedné prodejně bavili dva akvaristé o „odpadu“. Barvy u těchto ryb jsou vybledlejší­ než byly u původní­ formy a v dospělosti zdaleka ne tak atraktivní­. Zkrátka, něco za něco. Proto jsem byl mile překvapen, když jsem asi tak před rokem objevil u své akvaristické kamarádky původní­ a neprokří­žený kmen těchto rybek. Poznal jsem je prakticky hned, protože jejich zbarvení­ bylo opravdu nádherné.

Zvláštností­ u tohoto druhu je jeden z jeho přirozených projevů. Je to poloha v ní­ž parmička čtyřpruhá „odpočí­vá“ a to hlavou dolů.
Údaje o věku těchto ryb se dosti liší­. Vezmu-li v úvahu informace, které uvádí­ literatura, pohybují­ se od čtyř do šesti let. Chovatelé ale dobře vědí­, že se tyto parmičky mohou doží­t věku daleko vyšší­ho. Sám jsem měl starého pří­tele akvaristu, který choval samce Capoeta tetrazona třináct let.
Podobně je to s údaji o velikosti těchto ryb. Literatura se zmiňuje o velikosti v rozmezí­ pěti až sedmi centimetrů. Onen třináctiletý samec měl ale jistě k deseti centimetrům.

Parmička čtyřpruhá se rozhodně nehodí­ do společnosti dlouhoploutvých ryb jako jsou závojnatky, skaláry či vyšlechtěné dlouhoploutvé varianty ostatní­ch druhů ryb. Tato hbitá a neposedná rybka těm závojovým krasavicí­m totiž velmi ráda jejich ozdobu okusuje.

A tak si můžeme zase ří­ci to známé pravidlo, které doprovází­ akvaristiku od její­ho prapočátku. S parmičkou čtyřpruhou to je zkrátka tak, jako se všemi informacemi kolem akvaristiky. Nejvěrohodnější­ je vždy přeci jenom ta vlastní­ zkušenost a osobně ověřené poznatky.

Pří­ště pokračování­: Reprodukce Capoeta tetrazona

Foto: Capoeta tetrazona

Ohodnoťe, prosím, článek

4/5 (10)

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Rubriky

Novinky

Kalendář příspěvků

Září 2007
Po Út St Čt So Ne
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Další příspěvky blogu

Vzkazy 2024/8

Vzkazy 2024/8

Pozor na letošní jaro!!! Bude asi ještě překvapení a tak pozor na teploty vody v rybníčcích. Bude asi ještě zamrzlo, a tak kdo nemáte ryby nachystané na ledový krunýř, ještě raději počkejte několik týdnů. V tomto případě jde hlavně o závojnatky. Prostě je nechte...

Vzkazy 2024/7

Vzkazy 2024/7

Neomezujte či hned neměňte svoji aktivitu u akvárií pouhými doporučeními v nejrůznějších článcích, které najdete na internetu. Je dobré se poučit, ale vždy s rozumem. Když mám chvíli, pročítám internet a zvláště pak články s akvaristickou tématikou a v mnohých je...

Vzkazy 2024/6

Vzkazy 2024/6

Není to dlouho, tipl bych to tak na tři měsíce, kdy jsem popisoval funkčnost a možnou opravu akvarijních čerpadel. Lze tedy snadno a rychle vyhledat v minulých článcích. Pozor ale, ještě tedy jednou a v krátkosti. Levná akvarijní čerpadla jsou určena vlastně svojí...

Vzkazy 2024/5

Vzkazy 2024/5

V minulém článku jsem si dovolil napsat něco o rostlinách, no a protože jsou rostliny velkou i rozsáhlou součástí akvaristiky, nemohl zůstat článek bez odezvy. V tomto případě jde o Echinodory. Echinodory jsou skutečně velmi obsáhlou skupinou rostlin využívaných v...

Vzkazy 2024/4

Vzkazy 2024/4

Jednoduše musím napsat, závidím!!! Mám tady dotaz na odchov čichavců mramorovaných, tedy Trichogaster trichopterus. Konkrétně na jejich odkrm. To byly časy! Uvedu zde tedy vše, co si o těchto krásných rybách pamatuji a na co vzpomenu.   Tak, jako jsem začínal...

Vzkazy 2024/3

Vzkazy 2024/3

O živorodkách jsem psal mnohokrát, ale také jsem objasňoval, jak to s jejich pojmenováním je, a že je to skutečně tak trochu jinak. Takže vezmeme-li například ČELEĎ Poecilidae, tedy živorodkovití, to jsou snad nejznámější akvarijní ryby, kterým akvaristé dali...