K bodu 3:
Tvar a hloubka zahradních bazénů či rybníčků je pochopitelně velmi důležitým bodem tohoto tématu. Tento problém též dobře znají chovatelé KOI kaprů. Nebudu zde rozvádět důležitost tvaru rybníčků, která je pro jejich zdárný chod důležitá z hlediska pročišťování vody, ale zastavím se u hloubky vody. Je pochopitelné, že voda by v zimě ani v těch největších mrazech neměla promrznout až na dno. Z toho můžeme odvodit i hloubku vody. Minimální hloubka vody ve venkovních bazénech a rybníčcích by měla být všeobecně alespoň 80 cm.
Další ukazatel je rozlehlost nádrže a její umístění. Bude-li bazén hluboký 80cm, ale jeho šířka např. pouze jeden metr a ještě ke všemu bude umístěn nad povrchem země, není tato hloubka co platná, protože bazén promrzne z boků. Je tedy nutné, bazén zapustit dostatečně hluboko do země.
Ostatně, co se týká hloubky, ani v tomto bodě nejsou názory praktiků jednotné. Ale dá se říci, že hloubka od jednoho metru čtyřiceti centimetrů je pro přezimování ryb bezpečná. Nejde pouze o zamrznutí vody, ale o její cirkulaci, kdy zimní slunce ovlivňuje teplotu vody pod ledem. A právě v hloubce kolem metru čtyřiceti je teplota pro přezimování ryb již stabilní.
Další možnost je umístění bazénu pod sklem, tedy ve skleníku. To je jedno z možných řešení. Tam se může teplota vody v zimě regulovat a tak je možné skleník plně doporučit.
K bodu 4:
Tato část je asi každému jasná, přesto je také důležitá. V živé paměti mám loňskou zimu, tedy zimu 2006 – 2007. Takové podmínky mít trvale, nemusíme si dělat s přezimováním závojnatek v bazénech žádné starosti. Přijde ale zima běžná, tedy ta, při níž několikrát za zimu sníh roztaje a nastane obleva. To je asi pro přezimování závojnatek, a nejenom těch, to nejhorší. Zvláště, je-li obleva déletrvající. Kdo ale odhadne průběh celé zimy?
Při přezimování jde hlavně o utlumený metabolismus ryb. Ryby si tvoří pro zimování zásobu energie v podobě tuku. Toto je nutné vzít v úvahu. Dospělý kapr může hladovět při delší zimě až pět měsíců. To je pochopitelně hranice, ale je to ta doba, kterou může ryba v našich podmínkách potřebovat k tomu, aby zdárně zimu přežila.
Karas východní má kapacitu menší a na to je také nutné brát zřetel. Závojnatka, která je již po mnoho století chována v mírnějších podmínkách se prostě těžko „nafutruje“ na zimu tak, aby jí zásoba energie stačila pokrýt celé zimní období. Nezapomínejte, že chov opravdových závojnatek v Evropě je oproti jejich existenci teprve v začátcích. První závojnatky byly do Evropy dovezeny přibližně před sto lety.
Může se přesto stát, že někdo bude mít opačnou zkušenost a zjistí, že zapomenuté závojnatky opravdu zimu pod ledem přežily. Mám ji také, ale věřte, že v našich klimatických podmínkách na to stoprocentně spoléhat nemůžete. Je to náhoda a shoda okolností v průběhu zimního počasí. A tak se Vám může podařit, že rok či dva budete úspěšně zimovat a třetí rok, při jiném vývoji zimního počasí, se zjara dočkáte nemilého překvapení. V tomto případě kompromis neexistuje. A to je poněkud krutý pokus!
Ještě něco o přezimování samotném:
Při zmínce o zahradních nádržích musím ještě upozornit na několik důležitých bodů.
Před zimou je nutné co možná nejlépe rybníček vyčistit. Jde o odstranění organických látek. Tím mám na mysli zbytky rostlin, napadaného listí, nepřiměřené zbytky potravy a znečištěné dno od výkalů ryb. To vše ubírá vodě kyslík a chemické procesy ovlivňují její kvalitu. Rozklad organických látek může způsobit i ve studené vodě výkyv pH. To se může stát rybám osudné.
Dalším důležitým bodem je zachování otvoru v ledu. Nejde pouze o přísun kyslíku, jak se všeobecně udává, ale jde také o odvětrávání nepotřebných a škodlivých plynů z vody. Pozor též na neopatrné sekání do ledu! To se může stát rybám osudné. Jejich citlivost na tlakové vlny je vysoká. Lépe je led ručně řezat.
Ještě se musím zmínit o krmení v předzimním čase. Zde musí zapracovat cit chovatele a dá se říci, že již při teplotách nižších 10 °C se musí postupovat velmi opatrně. Zbytky krmení ve vnitřnostech ryb jsou při sníženém metabolismu pro ryby zatěžující a o nespotřebované potravě ve vodě jsme si již řekli.
Pozor ale, zrovna tak je důležité rozkrmovat ryby po jarním procitnutí. I když „loudí“ potravu, nekrmte vydatně! Pomalu přikrmujte a podle počasí regulujte dávky až do plných hodnot.
Z hlediska přezimování ryb se vedou spory i v případě, že budete venkovní bazén v zimě přihřívat elektricky. Je totiž několik názorů okolo teploty vody v zimě. Všeobecně se dá říci, že by neměla klesnout pod 10 °C. To je ale údaj, který může jiný chovatel zpochybnit a doplnit svými kladnými zkušenostmi. Tento způsob je ale u nás velmi ojedinělý, protože vytápět bazén v zimních podmínkách je ekonomicky velmi nákladná záležitost.
Proto je vhodné výše doporučené řešení s použitím skleníku. Tam si totiž vytvoříte zimu přesně tak, jak potřebujete. Bazény ve skleníku nejsou závislé na momentálním vrtochu počasí a další výhodou je, že se dá takto poměrně snadno regulovat doba reprodukce.
Z těchto opravdu základních údajů je zřejmé, že s přezimováním závojnatek to není opravdu jednoduché. Nezapomínejte, že závojnatka není vyšlechtěná z karase obecného, ale z karase zlatého. Ten má domovinu v teplejších oblastech Země – na východě. Proto prostě není geneticky připraven na středoevropské klima, zvláště jeho vyšlechtěné formy.
Ale jak již bylo řečeno, existují kříženci, kteří zimu, i tu nejhorší, v našich podmínkách přežijí, ale to opravdu nejsou závojnatky v tom pravém slova smyslu. Pojmenoval jsem si je karasenky, protože, i když mají dělenou ocasní ploutev a jsou barevné, tvar jejich těla je podlouhlý a s opravdovou závojnatkou nemají mnoho společného. Ty skutečné klenoty, které mají původ v Číně a jejichž rody jsou více jak tisíc let staré, by se jistě v našich podnebních podmínkách necítily přes zimu dobře.
Přes všechna tato varování ale přesto doporučuji tzv. „letnění“. Máte-li tu možnost a můžete-li na nějaký čas umístit Vaše závojnatky pod širé nebe, rozhodně tak učiňte, protože sluneční záření je pro ně velmi potřebné a ve své podstatě nenahraditelné. A tak od května až do září můžete bez problémů umístit závojnatky pod širé nebe.
Ještě bych rád doplnil pro chovatele, kteří se chtějí přes to všechno dát na tu strastiplnou, ale krásnou cestu šlechtění závojnatek, vytvořte dorůstajícím závojnatkám klidné období a simulujte jim zimu. Potřebují to hlavně pro svoji reprodukci a tak si vlastně zároveň načasujete výtěry. Přezimujte závojnatky v nevytápěném bazénku tak maximálně do 15 °C. Tento režim udržujte po dobu alespoň dvou měsíců a potom pozvolna přidávejte teplotu a zvyšte intenzitu osvětlení. To je ten pravý impuls ke tření. Líhnutí potěru si tak můžete přesně načasovat. Jde to opravdu praktikovat s přesností na jeden den!
V květnu potom můžete vypustit potěr do bazénu v době, kdy se zahrádkáři již nebojí vysazovat choulostivé druhy zeleniny. Uvidíte, že se s potěrem stane div a během několika slunečních dní se nádherně vybarví. To už ale záleží, jak jsme si řekli na začátku, na výběru chovných ryb a jejich původu.
Vidíte tedy, že odpověď na to, zda zimovat závojnatky či ne, není vůbec jednoduchá. S klidným svědomím mohu napsat, že chov opravdu kvalitních forem závojnatek je činnost, kterou daleko na východě Země, tam, kde tyto formy mnohem více než před tisíci lety vznikly, považují tamní obyvatelé ze umění.
0 komentářů