Možná se to mnohým bude zdát podivné, ale „padákové rybičky“ opravdu existují. Je to pochopitelně přenesené pojmenování jedné krásné ryby z čeledi Atherinidae. Jedná se o rybu Glossolepis incisus(gavůnek lososový). Pojmenován je tak podle červenooranžové barvy podobné zbarvení masa lososa, kterou je v dospělosti obdařen samec. Pochází z Nové Guineje z jezera Sentani. Zajímavé je, že do Evropy byla tato ryba dovezena až v roce 1973. Tedy v podstatě nedávno. Bohužel ve svém archivu nemám foto, ale jistě ji najdete v nějaké odborné knize.
A teď se dostaneme k tomu přenesenému pojmenování.
Gavůnek lososový má tuto přezdívku odvozenu od zvláštního orgánu, kterým jsou vybaveny jeho jikry. Je to tzv. příchytné vlákno, které vychází z jednoho bodu jikrného obalu. Vlastně se jedná o smotek několika vláken. Vzdáleně připomíná jakýsi padáček, na kterém se jikry po vypuzení samičkou vznáší, tedy neklesají ke dnu, a později se přichytí k podkladu. Tuto zvláštnost umocňuje ještě jeho další vlastnost. Když se totiž toto velmi „důmyslné zařízení“ zachytí při svém cestování listu rostliny či jiného podkladu, velmi rychle se smotá a jikru přitáhne. Jikry velikosti přibližně jednoho milimetru se tak mohou v klidu, když mají to štěstí, vyvíjet. Problém je, že třoucí se ryby dokáží velmi obratně sbírat a požírat jikry i takto dobře ukryté v trsu rostlin. Potíž je ještě jedna, tito gavůnci se netřou naráz, tak jako např. některé tetry. Samičky Glosolepů vypuzují jikry postupně po dobu několika dní. A tak můžeme pozorovat jak se ryby třou, zatím co z prvních nakladených jiker se již líhne potěr.
Postupné odkládání jiker se dá pozorovat nejen u ryb z čeledi Atherinidae, ale i u čeledí jiných.
Gavůnci lososoví žijí nejraději v hejnu. Voda stačí střední tvrdosti, slabě zásaditá. V hejnu dominuje vedoucí samec. Tvar jeho těla je v pokročilejším věku impozantní. Malinká, jakoby ze shora stlačená hlava přechází klenutím do vysokého hřbetu. Nádherně cihlové vybarvení vůdčího samce potom celý efekt ještě zvyšuje.
Akvárium bych volil dostatečně dlouhé, středně zarostlé, s možností volného pohybu celého hejna. Tyto ryby jsou v prodejnách vidět pouze ojediněle a je to velká škoda.
Nejde o to, že by naši akvaristé tuto nádhernou rybu nedokázali rozmnožit. Jde o to, že ve věku, kdy se ostatní druhy ryb již běžně prodávají, je nezajímavě stříbřitě zbarvena. Musí se počkat až téměř do pohlavní zralosti(přibližně do šesti až sedmi měsíců), kdy se samci začínají vybarvovat. A tak je její odchov časově i ekonomicky náročnější.
Jiří Růžička
0 komentářů