Vytírat ryby je po nějakém čase praxe sice rutina, ale dopracovat se k ní je dlouhodobá zkušenost. Mám v dopise dotaz na vytírání ryb Hemigramus rhodostomus s tím, že dotyčnému akvaristovi se to ne a ne povést. Jeho přítel a kolega, který má tuto zkoušku dospělosti akvaristy již za sebou mu nechce poradit i z toho důvodu, že chce, aby k tomu došel sám a tím se to a nejen to vlastně naučil. Píše tedy do DAJANY a doufá, že pomůžeme. No a já jsem tak trochu na rozpacích. Mám se držet jasně správné rady jeho přítele, nebo vyhovět pisateli? Ještě dodám, že onen pisatel má docela dobré zkušenosti s poměrně dosti druhy ryb, hlavně živorodých, ale tyto složitější výtěry ještě nedělal. No a právě jeho poslední zkušenost nevyšla a ani ta před tím.
Jde pochopitelně o komplex zkušeností, ale předpokládám, že tento chovatel již pozná ryby připravené ke tření a rozezná samičku od samce a jejich připravenost ke tření. Potom je věc poměrně jasná, jde o vodu, její hodnoty a o čistotu prostředí při přípravě reprodukce. Tedy, správnou přípravu vody nesmí podcenit a hlavně její hodnoty. V tomto případě jde o tvrdost vody a uhličitanový deficit. No a je to venku! Rhodostomy, tedy tetry červenohlavé, jsou velmi citlivé při svém vývoji na teplotu vody, obsah uhličitanů v ní, pH 6 a vodivost bych nastavil na 20-25 µs. Mám ale osobní zkušenost, že i při vodivosti kolem dvou set µs, se jikry vyvinou a plůdek rozplave. To když jsem v dvousetlitrovém akváriu měl semenáčky několika set Barclayí. Ty vodu samy o sobě upravily a uhličitany zlikvidovaly. Podle toho usuzuji, že nejenom Rhodostomám, ale i některým jiným citlivým druhům ryb vadí při reprodukci ponejvíce uhličitany.
Je to jako s řízením automobilu. Základy se naučí v poměrně krátké době i průměrně nadaný člověk. Zkoušku v autoškole složí po několika málo měsících a tím je „vpuštěn“ na veřejnou komunikaci. Ale až tam si uvědomí, co se všechno ještě musí naučit, aby byl opravdu zkušeným účastníkem silničního provozu. Kolik zkušeností musí získat a hlavně kolik let praxe musí splnit. Je tomu tak ve sportu, ve hře na hudební nástroj, v řemeslnické praxi, ve vědě a vlastně v každém oboru lidské činnosti. Nic nelze obejít, nic nelze zafixlovat! Tedy lze, ale to má vždy krátké trvání a nevalné konce. Myslíte-li to se svým oborem opravdu vážně, je nutné se mu věnovat s poctivostí. Neříkám, že s ní dojdete nejdál, to jak kdo, ale rozhodně dál, než s náhodným lepením vědomostí.
Prázdné ulity šneků v akváriu
Markéta nachází na dně akvária neustále bílé ulity šneků a neví si rady, co s tím. Je tady několik možností, ale v dopise stojí, že ostatní šneci jsou v pořádku a jen sem tam se na dně objeví bílá ulita mrtvého šneka.
Pokud není v akváriu příliš měkká voda a šnekům se jinak daří, mám jedno vysvětlení, které asi některé z vás překvapí. Toto se stává v případě, že se do akvária dostanou ploštěnky (ploší červi). Těch je v akváriích spousta a mnohdy chovatelé ani netuší, že je v akváriu mají. Šneci jsou jejich potravou a ploštěnky je z ulit doslova vyžírají. Postačí si domů přinést novou rostlinu či jinou infikovanou dekoraci a malér je hotový. Jak s nimi zatočit je v článcích popsáno, stačí vyhledat pomocí vyhledávacího okénka. Ještě je tu druhá možnost, že si na šnecích pochutnávají některé z druhů ryb, které jsou v akváriu. To by byl ten lepší případ!
POZOR!!! Je doba dovolených a klasicky se v akváriích objevují suvenýry od moře, které tam vůbec nepatří!!! Zvláště pak vápenné schránky mořských živočichů jako jsou ulity a podobně. Jde též o nejrůznější kameny či výrobky z nich. Vápenné schránky ovlivňují sladkou vodu v akváriu a rychle se v ní rozpouští. No a následky jsou u některých druhů ryb i rostlin velmi zničující.
Pozor též na to, že mnoho z těchto suvenýrů je dnes již chráněno úmluvou CITES a při namátkové kontrole je možné nejen dostat pokutu ale v některých případech i zažít nepříjemné vyšetřování.
Jiří Růžička
0 komentářů