Oblíbenost některých druhů ryb je začasto neuvěřitelná a ovlivňuje ji do velké míry módnost té které doby. Svoji roli hraje též dostupnost jednotlivých druhů ryb a jistě i více faktorů. Vzpomínám na doby, kdy jsme v prodejnách akvaristik viděli téměř stále jeden a ten samý sortiment ryb. I to přispívalo k oblíbenosti konkrétních druhů a na výsluní byly neonky, skaláry, paví očka, sumci kropenatí, některé druhy Corydorasů a ryby pseudoživorodé, tedy Xiphophory, black molly, dále Betty i jiné.

I přes tu stálou a neměnnou nabídku se prodávalo velké množství ryb. Měsíční počty byly neuvěřitelné i na dnešní dobu. Je ale pravda, že dnes jsou v obchodní síti stovky a snad i tisíce prodejen. Dříve jsme je počítali na desítky. Byla také jiná doba a méně počítačů v rodinách. Snad si mnozí z vás řeknou, „proč sem plete počítače“, ale je tu přímá souvislost. Dříve zkrátka spousta mladých lidí civěla do akvárií, dnes do monitorů…

A tak se jednotlivé druhy prodaných ryb za měsíc počítaly na tisíce a obrat některých druhů byl s dnešní dobou na jednotlivý obchod neporovnatelný. I přesto se ale oblíbenost některých druhů ryb nezměnila a svůj post na špici žebříčku si udržela. Jde jasně o neonky, skaláry, „živorodky“ i mnohé sumečky.

Zcela nový je přístup k tzv. přísavným sumcům z povodí Amazonky. Jde o známá „L“, tedy čeleď Loricariidae. Další takovou velmi oblíbenou skupinou jsou cichlidy z afrických jezer Malawi a Tanganika. Snad také proto, že připomínají barvou i stylem života mořské druhy ryb. Objevilo se i mnoho nových druhů z čeledi Anabantidae, jako jsou Betty. Mohl bych takto pokračovat dále…

Mezi těmito druhy se ale objevují chovatelům pro radost i mnohé nové druhy ryb z jiných čeledí, které sice nehrají v žebříčku oblíbenosti takovou úlohu, ale jsou velkými poklady v akváriích specialistů. Mezi akvaristy mají kultovní název „superšpeky“.

A tak bude asi platit stále, že nejvíce ryb se prodá i nakoupí z nabídky těch dávno oblíbených. Jak začíná první akvárium v rodině? Neonka, skalára, sumeček, Xifa či paví očko? No nějak tak. Je to prostě zažité, chtěl jsem napsat klišé, ale k tomuto mi to přirovnání nějak nesedí. Je ale pravda, že začínat se nějak musí a zrovna u těch nejznámějších druhů se člověk asi nejprve naučí základy akvaristiky i z toho důvodu, že je o nich dostupných nejvíce informací.

Znám mnoho vyprávění a příkladů o tom, jak se na některé výstavě kdosi „zbláznil“ například do afrických cichlid a bez jakýchkoliv příprav se pustil do vybudování akvária. Ať ale dělal, co dělal, nešlo mu to. Nezáleželo na financích, těch bylo k dispozici habaděj, ale jaksi vědomosti chyběly. A jsme u jadérka věci. Jsme opět dnes již u klasických druhů ryb, které nemůžou za to, že byly kdysi v akváriích téměř jako první a že byly velmi oblíbené, ať již z jakýchkoliv důvodů, ale zkrátka se stalo. Akvaristé je mají „zmáknuté“ a tak jsou tady. Je možné je chovat podle doporučení a nepotřebují mnoho znalostí o chemii vody a dalších důležitých ukazatelích, na rozdíl od těch složitějších druhů, i když se vám třeba zdají na pohled výraznější.

Nepohrdejte doporučeními pro začínající jen proto, že jsou „běžné druhy ryb“ v téměř každém akváriu, nechtějte hned zpočátku ony TOP kousky, které se vystavují na nejrůznějších akcích, a počkejte si, až vám dušička řekne, zda je možné se do nových a na chov složitějších druhů pustit. Vsadil bych se téměř na sto procent, že začínat se složitými druhy ryb je neodpovědnost a neskončí to dobře. Tedy hlavně pro ty chované ryby. To, že přijdete o nějaké ty peníze, vezmi čert, ale úplně zbytečně umoříte ryby, které nemůžou za vrtochy některých lidských povah.

Jiří Růžička