Do sladkovodního akvária nevkládáme, až na výjimky, předměty z moře, i kdyby nám byly jakkoliv milé!!! Otevřete si jakoukoliv stránku v Článcích, na které se o tomto pojednává. O dekoraci v akváriích je zde mnoho pojednání a tak s chutí do toho.

Zrovna tak je tomu s přípravou vody na tření, i když to je již vyšší třída akvaristiky. Popis této činnosti je zde také poměrně rozsáhlý. Pravda je taková, že vodu změkčit je mnohem složitější, než ji „přitvrdit“. Jde o to, že pro změkčení vody je zapotřebí buďto fyzikální zařízení, nebo chemické. U fyzikálního měkčení vody potřebujeme reversní osmózu, která je poměrně nákladná a její použití je poměrně snadné.

Jinak je tomu u chemického vybavení, tedy u demineralizačních kolon (demilinka). Ekonomické nároky jsou ale podobné. Jen se to akvarista musí dobře naučit, jde o regenerace a použití. Pravdou je, že při použití reversní osmózy je velký odpad vody, která je dnes poměrně drahá, a tak se někteří akvaristé vrátili k chemickým praktikám. Je tomu zrovna tak jako o odstavec výše. Stačí do vyhledávacího okna napsat požadavek a najdete více článků. Je možné se též obrátit do poradny Ing. Slávka Filipa přímo od nás z DAJANY.

Velikost a množství ryb v akváriu

Odvěká problematika, leč velmi důležitá. Ryby v akváriu samy o sobě velmi znečišťují prostředí ve kterém žijí a tak musíme být velmi opatrní. Velké ryby, nebo mnoho malých ryb? Ptají se často v dopisech lidé, kteří uvažují na pořízení akvária. Větší počet ryb v akváriu, než je zdrávo, je možné udržet v dobré kondici pouze při dobré filtraci, nebo v průtoku vody. Ta první možnost je ale mnohem častější, protože průtok vody, byť je lepší, je velmi nákladný. Je NUTNÉ si uvědomit, že ryby sice potravu pozřou, ale z důvodu nedokonalého trávení tak mnoho organických látek do vody vrátí v podobě exkrementů, a tak je tu problém znovu. Jde o velmi používané, i když nepravdivé rčení, že krmíme pouze tolik, kolik ryby stačí pozřít. Toto je velmi zavádějící formulka, protože některé druhy ryb, a je jich většina, se dovedou doslova přecpat potravou, která jim zachutná a následky jsou právě ty, že do vody se pak dostane mnoho organické látky, odpadu, který dokáže velmi rychle kvalitu vody znehodnotit, až do nepřijatelných či dokonce zhoubných hodnot. Děje se tak velmi rychle, protože voda v akváriích bývá teplá a v ní se organika rozkládá velmi rychle.

V některých akváriích, vezmeme například dvěstělitrová, je možné umístit mnoho set malých druhů teter, nebo jednu větší rybu. Takže není možné se bavit o počtech, ale o druzích. Zrovna tak je chyba brát v úvahu kolik vody v akváriu na jeden centimetr ryby. To je bohužel velmi časté přirovnání, ale pozor, CHYBNÉ!!! Jeden centimetr závojnatky není jako jeden centimetr neonky. Toto je velmi klasické přirovnání, ale můžeme slevit. Velký rozdíl bývá také mezi některými druhy teter a například parmiček či živorodek, přičemž jejich velikost je podobná, ne-li shodná. Prostě je skutečně nutné počítat a porovnávat druhy ryb, a nikoliv jakékoliv zavádějící přirovnání.

Akvaristé, kteří odchovávají velké množství potěru, mají vymyšlené mnohé triky pro to, aby jejich ryby neplavaly ve vodě plné dusíkatých látek. Takové ryby pak velmi zle rostou a vyskytují se u nich mnohé infekce, zvláště z oblasti bakterií a plísní. A teď musím napsat, že doslova tragédií se stane, když si akvarista neví rady s množstvím dusíku ve vodě a své ryby neustále „namáčí“ v nejrůznějších kombinacích léků. Takové ryby téměř nerostou a majitel si stěžuje na mnohé problémy. Jde přitom o základní poznání akvaristiky, že v akváriích se hromadí mnohem více dusíkatých látek, než dokáží ryby snést.

Opět jsem u dusíku ve vodě, který skutečně je prvotní branou pro infekce a problémy v akváriích. Ryby v tomto prostředí nerostou, jsou stále napadené infekcemi a mnohé z nich hynou. Proto je dobré vodu v akváriu stále kontrolovat, nebo si vytvořit podle potřeby režim obměny vody. A to takový, který bere ohledy na množství, velikost a nároky ryb, které chováme.
Jiří Růžička