Férová dohoda

16.03.2008 | Žádné komentáře

Jistě se mnou budete souhlasit, když napíši, že je v pořádku, když chovatel podle ustálených pravidel, ale snad více podle svého citu, přizpůsobuje prostředí pro své chovance. Je jedno jde-li o chov papoušků či rybiček. Vždy je dobré se všemožně starat o to, aby si chované zvíře na nové prostředí co možná nejdříve přivyklo. Tedy, abychom se chovanému zvířeti co možná nejvíce přizpůsobili my chovatelé a nikoliv naopak. Pravda je, že se mnohá zvířata za velmi dlouhou dobu soužití s člověkem přizpůsobila a dnes již tvoří neodmyslitelnou součást společného žití, ale rozdílnost chování a potřeb všemožných tvorů přece jen vyžaduje určitou dávku tolerance. Zajímavostí pro některé z Vás může být sdělení, že se toto týká i akvarijních ryb. Pochopitelně, základní předpoklady pro chov se musí splnit tak jako tak, ale k chovatelské praxi patří i jiná poznání. Jsou to ta, která mohou při neznalosti věci mnohé překvapit a třeba i zaskočit. Je dobré se na tyto chvíle připravit a prostě se s chovanými tvory raději „domluvit“.

Rád bych dnes vzpomněl na jednoho starého přítele akvaristu, jež je dnes již v rybím ráji. Měl zajímavou zkušenost s párem jihoamerických cichlid a já ji v tu dobu prožíval s ním. Pro mnohé z Vás, zvláště pro ty zkušenější, asi nebude chování ryb v této vzpomínce novinkou, ale pro mnohé začátečníky se může stát ponaučením.
V té době, je tomu více jak třicet let, se můj přítel starý akvarista zahleděl na jedné burze do mláďat většího druhu jihoamerických cichlid. Tyto cichlidy byly v té době již dobře známé a on věděl, jak se říká, do čeho jde. Zakoupil pět jedinců a umístil je doma do volné nádrže. Ryby rostly doslova jako z vody. Jejich zbarvení bylo úžasné a velikost po několika měsících také. Můj akvaristický přítel byl ze staré školy a nebylo dne, aby nenakrmil své svěřence nějakou tou lahůdkou z přírody. Musím se zmínit, že tenkrát byl výběr průmyslově vyráběných krmiv ještě velmi, velmi malý a přednost se dávala tak jako tak přírodní potravě. Zkrátka, na krmení se chodilo každou volnou chvíli. A tak většina akvaristů měla doma několik třílitrovek s tříděným planktonem a v lednici či v koupelně pod kapajícím vodovodem nitěnky. To byla základní a pochopitelně ta nejlepší potrava pro chované ryby.
Během roku se jídelníček ještě upravoval tak, jak se v přírodě jednotlivé lahůdky rodily. Přibyly tak komáří i pakomáří larvy a kdo měl tu trpělivost, chodil ještě na smýkaný hmyz. Osobně si myslím, že si veškeré chované ryby u starého akvaristy na stravu rozhodně stěžovat nemohly.

Blížil se podzim a z hejna pěti ryb se oddělil první pár. Samec se vybrané krasavici dvořil a začal se pozvolna projevovat i jeho agresivní pud vzhledem k ostatním rybám. Chovatel tedy udělal to, co musel. Připravil mladému páru jedno akvárium přímo na míru. Protože ale neměl v místnosti dosti prostoru, rozhodl se, že vytvoří umělecké dílo přímo v obýváku a na cichlidy se bude dívat večer před usnutím. Všichni, kdo odchovali alespoň jedinkrát podobný druh ryb mi potvrdí, jak krásné a mimořádné jsou projevy těchto ryb při námluvách.
Netrvalo dlouho a akvárium bylo hotové. Pro jeden pár vybavil téměř dvě stě litrovou nádrž a kompletně ji zařídil. Dodnes vzpomínám, že nejtěžší bylo v tu dobu sehnat vzduchovací motorek, kterých bylo tenkrát jako šafránu. Protože měl ale akvárium v jiné místnosti, nový motorek pořídit zkrátka musel. Na jedné schůzce se zmínil, že čeká už jen na něj, a že se pak můžu přijít na hotové dílo podívat. Při těch slovech se mu blýskalo v očích a bylo jasné, že přítel nemyslí poslední dobou na nic jiného. Nastal den „D“. Ve Spálené ulici v Praze, kde byla tehdy akvaristika „U Nejsvatější trojice“, zakoupil nový motorek a ještě týž den zvonil u mých dveří. Rád jsem se sebral a odešel s ním domů. Akvárium se mu opravdu povedlo. Prostorné, jednoduché a přitom nápaditě zařízené. V jednom rohu krásný kořen, u kterého byla zasazená vzrostlá „amazonka“(Echinodorus amazonicus), v druhém rohu vkusně naskládané kameny do jakési homole a uprostřed vévodil ve štěrku nádherně zelený břidlicový placák. „Tam se budou třít,“ oznámil hrdě starší kolega a ukazováčkem přistrčil brýle blíže ke kořeni nosu.
O jeho plánech na výtěr jsem nepochyboval. U těchto ryb to tak prostě chodilo. Bylo to téměř pravidlem, třely se na očistěné kameny v prostorné nádrži.

Seděli jsme před akváriem, v jehož rohu bublal vzduchový filtr a pozorovali jsme prostor zatím bez ryb, ale s křišťálovou vodou, který už sám o sobě byl fantastický. Svět ve světě. Tak mi napadlo, že bych měl příteli dílo pochválit a řekl jsem: „No, to jste tedy vytvořil těm vašim miláčkům učiněný ráj.“ „No to bych řek´,“ usmál se kolega a dodal, „to taky uvidíš co se bude dít, až je tam dám!“ a lišácky se na mne pousmál. Patřil k těm typům lidí, kteří by neublížili mouše a žil prakticky už jen pro ty své ryby. Ono se to tak často říká, ale v tomto případě to platilo doslova.
Nepochyboval jsem o tom, bylo jasné, že se mladý pár začne do několika dnů třít podle předpovědi. To jsme ale netušili, jak jeho poslední věta bude pravdivá, ale i tak trochu v přeneseném slova smyslu.

Na příští schůzi se ale můj přítel tvářil rozpačitě a hned po příchodu se ke mně hrnul. „Tak co?“ ptal jsem se nedočkavě, „dobrý?“ „Jo, jo, jo,“ mumlal podivně kolega, ale stále jsem se nemohl dopracovat k podstatě věci. „No a co výtěr? Dělaj něco?“ zasypával jsem ho otázkami. „Víš co?“ řekl najednou, „pojď na kafe!“ Já sám byl tehdy zvědav co se děje a nabídku jsem rád přijal. Cestou z klubu jsem z něho nemohl dostat kloudnou řeč. Dověděl jsem se, že se pár již vytřel, ale stále mi připadalo, že radost není úplná. Dokonce jsem několikrát zaslechl, jak si pobroukává pod vousy: „Potvory nevděčný to jsou, nic víc!“ Konečně zachrastil klíč ve dveřích bytu a my vstoupili do obýváku. „Tak se na ně, na potvory nevděčný podívej, no co bys tomu řekl?!“ Můj zrak padl ponejprv na akvárium, které bylo ještě před týdnem jako rajská zahrádka. „Proboha, co se to…?“ zarazil jsem se. Voda zakalená, ne sice moc, ale křišťál to rozhodně nebyl. Co ale bylo zarážející, skvělé zařízení, které ještě před týdnem dávalo celému interiéru obývacího pokoje na frak, bylo celkem poničeno. Skvělá amazonka plavala na hladině, dekorační kořen byl uprostřed nádrže na břidlici a na jeho místě hromada štěrku až do poloviny akvária. Homole z krásných oblázků byla rozházená po celém akváriu a v rohu, tam kde ji původně přítel vymodeloval se nad bohatou snůškou jiker naparoval udatný samec, který vypadal nadmíru bojovně. Pár se nakonec vytřel na holé, očištěné dno. Okolo něj se proháněla samička a starostlivě upravovala rodinný krb. Oba rodiče se vzorně střídali v hlídání jiker a ploutvemi je ovívali.

Přítel stál za mnou a vyprávěl co zažil v posledních dvou dnech: „Dva dni nespím, ten mrcha s tím začal hned ten první večer, co jsem je přendal. Po chvíli byly jako doma a krásně se zbarvily. Chtěl jsem pro tebe zajít, ale bylo už pozdě. Začalo to v noci. Já už usínal, když se ozvala první rána. Vyskočil jsem. Vypadalo to, že prasklo akvárium! Hned další a další. Představ si, ten potvora to začal likvidovat jako by dělal revoluci. Ještě jsem se snažil mu to upravit, ale bylo zle. Začal jít i po mně. Nechal jsem ho tedy a podívej!“ kolega byl tak trochu nazlobený, ale v jeho hlase bylo zároveň cosi milého. „Jó, jó, přípravy ke tření,“ povzdychl jsem si. Dobře jsme to znali, ale tento samec stál opravdu za to a úklid vzal jak se říká z gruntu. Takovou revoluci jsem ještě neviděl.

Nakonec se s chovatelem dohodli a on nechal akvárium zařízené tak, jak si přál onen udatný cichliďák, jen tu rostlinu nakonec přivázal ke kameni a zasadil na druhou stranu akvária tam, kam sameček navršil hromadu štěrku. Obložil ji oblázky a doufal, že vydrží. A vydržela tak několik let. Měli přece čestnou dohodu!
Musím ještě připomenout, že onen pár byl vzorný a vychoval ještě několik generací potomků.

Foto: Bazén s KOI kapry.

Ohodnoťe, prosím, článek

Ještě nehodnoceno

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Rubriky

Novinky

Kalendář příspěvků

Březen 2008
Po Út St Čt So Ne
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31  

Další příspěvky blogu

Vzkazy 2024/8

Vzkazy 2024/8

Pozor na letošní jaro!!! Bude asi ještě překvapení a tak pozor na teploty vody v rybníčcích. Bude asi ještě zamrzlo, a tak kdo nemáte ryby nachystané na ledový krunýř, ještě raději počkejte několik týdnů. V tomto případě jde hlavně o závojnatky. Prostě je nechte...

Vzkazy 2024/7

Vzkazy 2024/7

Neomezujte či hned neměňte svoji aktivitu u akvárií pouhými doporučeními v nejrůznějších článcích, které najdete na internetu. Je dobré se poučit, ale vždy s rozumem. Když mám chvíli, pročítám internet a zvláště pak články s akvaristickou tématikou a v mnohých je...

Vzkazy 2024/6

Vzkazy 2024/6

Není to dlouho, tipl bych to tak na tři měsíce, kdy jsem popisoval funkčnost a možnou opravu akvarijních čerpadel. Lze tedy snadno a rychle vyhledat v minulých článcích. Pozor ale, ještě tedy jednou a v krátkosti. Levná akvarijní čerpadla jsou určena vlastně svojí...

Vzkazy 2024/5

Vzkazy 2024/5

V minulém článku jsem si dovolil napsat něco o rostlinách, no a protože jsou rostliny velkou i rozsáhlou součástí akvaristiky, nemohl zůstat článek bez odezvy. V tomto případě jde o Echinodory. Echinodory jsou skutečně velmi obsáhlou skupinou rostlin využívaných v...

Vzkazy 2024/4

Vzkazy 2024/4

Jednoduše musím napsat, závidím!!! Mám tady dotaz na odchov čichavců mramorovaných, tedy Trichogaster trichopterus. Konkrétně na jejich odkrm. To byly časy! Uvedu zde tedy vše, co si o těchto krásných rybách pamatuji a na co vzpomenu.   Tak, jako jsem začínal...

Vzkazy 2024/3

Vzkazy 2024/3

O živorodkách jsem psal mnohokrát, ale také jsem objasňoval, jak to s jejich pojmenováním je, a že je to skutečně tak trochu jinak. Takže vezmeme-li například ČELEĎ Poecilidae, tedy živorodkovití, to jsou snad nejznámější akvarijní ryby, kterým akvaristé dali...