V tomto článku bych rád upozornil na jednu velmi citlivou skutečnost, pro kterou mohou mít problémy s odchovem některých druhů ryb i pokročilí akvaristé.
Konkrétně jde o jikry, práci s nimi a o volná embrya v eleuterembryonální fázi. To je embryo, které se právě vylíhlo z jikry a ještě není schopno samostatně přijímat potravu. Využívá tedy živiny pouze ze žloutkového či živného váčku.
Všichni, kdo jsme se chytli drápkem a odchovali nějakou tu rybí generaci víme, že nároky na odchov různých druhů ryb jsou též různé. Tato všeobecná pravda v sobě skrývá mnoho důležitých informací. Pokusím se ji tedy malinko rozvést. Zprvu několik málo údajů o rozmnožování ryb všeobecně.
Dá se říci, že nejrozšířenější způsob oplodnění rybí jikry je vnější. Pojem vnější oplodnění znamená, že odložené jikry z těla samičky jsou oplodněné samčí pohlavní buňkou(spermií), až ve vodě, tedy mimo tělní dutinu samičky.
Jiný způsob oplodnění rybího vajíčka(jikry), je tzv. vnitřní. Děje se tak u živorodek. Ty se ještě dále dělí na živorodé(viviparní) a vejcoživorodé(ovoviviparní). Vnitřní oplodnění u těchto ryb probíhá tak, že se při páření dostanou spermie do těla samic a již tam oplodní zralé jikry.
Další způsob rozmnožování se nazývá obojetnictví(hermafroditismus). To je ale u ryb poměrně vzácné a je známo pouze u několika málo druhů.
Pro náš článek je důležitý první způsob a tím je vnější oplodnění.
Způsoby vnějšího oplodnění jsou nesčetné a rafinovanost, s jakou si některé druhy ryb během svého vývoje poradily se samotným aktem reprodukce, je až neskutečně vynalézavá. Tyto návyky jsou velmi staré a vycházejí ze samotné historie vývoje rybího druhu.
Akvaristé dobře vědí, že některé druhy ryb jsou na podmínky, které potřebují ke tření, velmi náročné a některým zase stačí pouze základní životní prostředí v akváriu. Jenže, ono nejde pouze o to, abychom rybám připravili vhodné prostředí pro jejich zdárné vytření. To je pouze primární fáze odchovu. Stejně a neméně důležité, je též následně zajistit vše pro zdárný vývoj rybích vajíček, jiker. Toto nepočká a jakmile se ryby vytřou, čas nekompromisně odměřuje dobu potřebnou pro jejich vývoj. V této fázi odchovu je rybí vajíčko velmi zranitelné. Nejde pouze o zdárný vývoj z hlediska biologického. Jikry jsou též velmi dobrou potravou nejen pro ostatní druhy ryb, nebo často i rodičovského páru, ale pro většinu obyvatel vodní říše od jednobuněčních živočichů až po savce. Pochopitelně nemohu nejmenovat též vodní ptáky. Možná Vás překvapí, že k požíračům jiker patří i medvědi. Jsou to velcí labužníci a zajímají se zejména o jikry lososů.
Ale abych se vrátil k tématu. Starost o snůšku jiker je jednou z velmi odborných a citlivých oblastí akvaristiky.
Jde v podstatě o dvě možnosti. Připravit rybám takové prostředí, aby se v něm byly schopny o jikry postarat samy, nebo vzít starost o vajíčka do vlastních rukou.
V tom prvním případě mám na mysli ryby, které takový projev mají vrozený. Jako příklad za všechny uvedu cichlidy. V článku o skalárách jsem popisoval odchylky a změny v chování některých druhů ryb v souvislosti se zajištěním svého vlastního potěru. Děje se tak často u druhů ryb chovaných mnoho generací v zajetí.
Je-li však tento základní pud u ryb zachován, dovedu si sotva představit lepší zaopatření jiker.
Často však nezbude jiné řešení, než se ujmout rodičovství a to břemeno starosti o jikry vzít na sebe.
Na tomto místě musím znovu upozornit na to, že zkušenosti a odborné znalosti s výtěry ryb jsou bezpodmínečné. Jak já, tak i kolega Ing. Filip často upozorňujeme na nezbytnost studie alespoň základních podkladů a znalostí o chovu akvarijních ryb, v tomto případě o jejich rozmnožování. Zkrátka jde o to, přečíst si tu správnou literaturu.
Vždyť bez alespoň základních znalostí etologie ryb by ani ti nejzkušenější akvaristé nebyli schopni odchovat nové, právě objevené druhy.
Před prvovýtěry se musí vzít v úvahu nejen základní znalosti o rybím druhu samotném. Jde též o to, seznámit se s domovským prostředím ryb, jeho specifikami a třeba i odchylkami. Dnes jsou díky akvaristice po této stránce známy poměrně dobře mnohé kouty Země a tato znalost potom přispívá ke zdárným výsledkům při chovu i odchovu nových druhů nejen akvarijních ryb.
Rád bych uvedl příklad na rybě, jejíž reprodukce byla mnohá léta tajemstvím a i dnes patří k tzv. problematickým rybám. Jedná se o neonku obecnou, či tetru neonovou, jak chcete. Je pravda, že v dnešní době se již všeobecně ví „jak na ni“, ale přiznám se, že i když mám za sebou nepočítaně výtěrů této nádherné ryby, mnohdy mě ještě překvapí.
Po přečtení druhého dílu budete moci sami posoudit, že i zdánlivě bezvýznamné maličkosti mohou být při odchovu ryb velmi důležité.
Pokračování
Foto: Ach ta láska…
0 komentářů