Začnu dotazem, který mě rozesmál. Upozorňuji ale, že nešlo o smích posměvačný, ale vskutku upřímný. No, posuďte sami.
Tereza má starost o svoje závojnatky, tedy abych byl přesný, o jednu ze tří. Zakoupila je před půl rokem v odborné prodejně a až dodnes, podle komentáře majitelky, se těší dobrému zdraví. V poslední době se ale jedné z nich na hlavě udělal nějaký otok či co.
Popis oné nemoci je následující. Zpočátku se jí na temeni hlavy udělala jakási vráska, která se zvětšovala, až se proměnila v hrbolek podobný malému květáku.
Tereza se obává, že se jedná o bující zhoubný nádor a zároveň má starost, zda to, tu jinak krásnou závojnatku, nebolí.
Milá Terezo. Myslím, že se z 99% nemýlím, když napíšu, že se jedná o tzv. nahromadění kožních buněk, které na hlavě té závojnatky rostou zcela záměrně. Dokonce se nebudu ostýchat napsat, že si s tím dal kdosi sakra práci, aby tuto „paládu“ na hlavě závojnatky vypěstoval.
Je to potomek chovatelsky poměrně cenného kmenu záměrně vyšlechtěných závojnatek, kterým se říká v Evropě „čepice“. Když je tento nádor v barvě červené, závojnatka se nazývá „karkulka“. Oficiální název však je „Red Cap Oranda“.
A právě v době od půl roku dále se tyto útvary začínají formovat. Zajímavostí je, že se v prodejnách objevují poměrně drahé importované závojnatky, které již ve velikosti pěti až šesti centimetrů tyto nádory na hlavě mají. Pochybuji ale, že se jedná o mladé ryby. To by totiž byly několikanásobně dražší. Takové kmeny snad ani v Evropě nejsou. Již několikrát jsem nakoupil tyto jinak krásné, právě importované závojnatky ve velkoobchodu s tím, že založím nový chov. K mému překvapení jsem zjistil, že se po několika dnech či týdnech začaly třít. Znamená to tedy, že závojnatky musely být již téměř rok staré.
Terezo gratuluji, máte tedy poměrně ceněnou rybu a nebojte, nemoc to rozhodně není. Mimochodem, ani jste nenapsala, jak se ta krasavice jmenuje?!
Dotaz na tření sumců z rodu Ancistrus se mi, abych tak řekl, zrovna hodí do „krámu“.
Rád bych se k tomuto druhu oblíbených sumců vyjádřil blíže. Všeobecně se má za to, že se v zajetí chovají běžně tři druhy Ancistrusů. Jsou to: Ancistrus cirrhosus (krunýřovec skvrnitý), A. multispinnis (krunýřovec mnohotrnný) a A. dolichopterus (krunýřovec modrý). Existují ještě jiné druhy tohoto rodu, ale ty nejsou až tak známy. Jedná se např. o nádherného Ancistrus temminskii.
Tito sumci žijí ve vodách řeky Amazonky. Tedy v Jižní Americe a konkrétně ve vodách Guayany. V literatuře se uvádí velikost této ryby v rozmezí od deseti do třinácti centimetrů. Z vlastní zkušenosti vím, že Ancistrusi krmení živočišnou potravou jsou schopni vyrůst do daleko větších rozměrů. Sám jsem měl v chovu samce velikosti 18cm. Popisovat snad tohoto sumce nemusím. Svou bizarností a užitečným projevem se stal u akvaristů brzy velmi oblíbeným. Zařadil se tak mezi legendární druhy akvarijních ryb, jako jsou např. neonky či skaláry.
Sám mám na tyto tři základní chované druhy názor takový, že jsou již dávno mezi sebou prokříženy. Jejich rozpoznávací znaky jsou nevýrazné a v podstatě se od sebe nijak neliší. Vzpomínám si na dovezené sumce v dobách dávno minulých. U nich se opravdu dal rozdíl vyčíst. Zbarvení oční rohovky, žlutavé skvrny po těle, počet výrůstků u samců a celkové zabarvení ryb. Kdyby se jednotlivé druhy opravdu měly od sebe rozlišit, bylo by nutné vzít v úvahu všechny rozpoznávací znaky podle původních popisů. To je ale věcí vědeckých revizí jednotlivých druhů. Kdy byla ale poslední revize tohoto druhu, mi není známo.
Chov i odchov Ancistrusů je jednoduchý a tito velcí pomocníci akvaristů nevyžadují mnoho péče. Budete-li mít zařízenou společenskou nádrž a v ní i tyto sumce, po čase se Vám jistě rozmnoží sami. Toto je ale chovatelsky jaksi nadivoko a tak bych rád napsal něco o tzv. řízeném odchovu.
V debatách o Ancistrusech jsem vyslechl mnoho pravd i názorů, které se mi později nepotvrdily. Budu tedy popisovat odchov podle svých vlastních zkušeností.
U těchto sumců je ve vrhu všeobecně méně samic než samců. Znamená to tedy počítat s tím již při nákupu mladých ryb. Nakoupíte-li deset ryb, dorostou do dospělosti v poměru 3:7. Poměr může být pochopitelně odlišný, ale toto je průměr.
Ancistusy nechávám dorůst do dospělosti společně a pokud možno ve velké nádrži. Rostou rychle a když mají živou vodu, jejich projev je radostný. Je pravda, že Ancistrus je noční zvíře, ale během růstu zjistíte, že se Vám ukáží i ve dne. Zvláště při svých neustálých vzájemných šarvátkách, které jsou však neškodné.
Myslete na to, že tito sumci jsou všežravci, a že je dobré jim opravdu v době dospívání podstrojovat. Pestrý jídelníček zajistíte zeleným salátem, špenátem, kopřivami, cuketou, hovězím srdcem, nitěnkami, granulemi pro sumce, vločkami s podílem řas, Cyclops, Daphnia…
Pozor, Ancistrusi jsou v podstatě nevybíraví a spokojí se i s jednotvárnou stravou. Ta se ale později negativně projeví při odchovu.
Mohu jednoznačně potvrdit, že tito sumci, platí to ale všeobecně o chovaných rybách, poctivě zakrmeni při dospívání, jsou v dospělosti plodnější. Nejde ale pouze o počet jiker, mám na mysli též vitalitu a zdraví potěru.
Uvedu malý příklad:
Když jsem před časem chtěl pomoci jednomu známému, již pokročilejšímu chovateli ohledně odchovu závojnatek, vysvětlil jsem mu celý postup odchovu včetně řízeného zaplňování samic jikrami a přípravu na reprodukci.
Po několika týdnech mne onen známý navštívil a oznámil mi, že můj postup nevyšel, zkrátka, že to prostě nefunguje. Vím, že to není možné, protože vývoj plůdku závojnatek po růst až k reprodukci mám již několik let prakticky odzkoušený. Já také ale tušil proč.
Znovu jsme od začátku prošli celou problematiku a nakonec jsme se dobrali ke zdárnému konci.
To, co teď napíšu platí o chovu ryb v zajetí všeobecně a bez této základní zkušenosti budete úspěšní pouze částečně.
Podstatou úspěchu chovu a odchovu je kvalitní, nutričně vyvážená, zdravá a přiměřená potrava. Zvláště u ryb, které jsou určené na pozdější reprodukci, tedy u ryb generačních či chovných.
Pokračování příště
0 komentářů