I když jsem odpověděl panu Richardovi osobně, doplním vzkaz ještě na našich stránkách. Týká se to ještě výtěru neonek. Tedy vlastně ne jenom jich, ale většiny potěru.
Potěšilo mě, že se několik z Vás opravdu pokusilo neonky vytřít a podle návodu z našich stránek se Vám to zdárně podařilo. Jak jsem ale uvedl, výtěrem to teprve všechno začíná.
Jde o tu fázi, kdy plůdek stráví živný váček, naplní se mu plynový měchýř a začne se shánět po potravě(vnější, tedy exogenní výživa). Toto stádium se nazývá protopterygiolarvální. Dejme tomu, že zvolíte správnou potravu a potom už zbývá pravidelně odkalovat a hlavně nepřekrmovat. Co se ale po několika dnech stane?
Zaprvé zjistíte, jak obtížné je odkalování usazeného detritu a zbylé potravy. Už jen proto, že s kalem odsajete množství potěru. A přijdete též na to, že se usazený kal doslova přilepí na dno a utvoří souvislou vrstvu, která se velmi obtížně odsávací hadičkou rozrušuje a odkaluje.
Samotná usazenina by ještě nebyla tak problematická, kdyby se v této vrstvě kalu velmi nedařilo nálevníkům. Slouží doslova jako jejich líheň. Co s tím? Pomoc je poměrně jednoduchá.
Do elementky s již rozplavaným potěrem vložíme několik malých okružáků(Planorbarius corneus). Jsou to ti šnečci, které máme snad všichni v akváriích a které stále dokola odstraňujeme, aby se nepřemnožili. V určité chvíli se ale stávají akvaristovi doslova pokladem a pomocníkem.
Ti za nás tuto titěrnou práci vykonají. Důležité je, že bez ztrát na potěru! Z jejich činnosti zbudou pouze granulky(exkrementy), které se daleko pohodlněji odkalují.
Malá příhoda – Akvaristická latina s poučením
Před mnoha lety se mi naskytla možnost, podívat se do jednoho malého rybářství. Mám rád návštěvy u chovatelů čehokoliv a zvlášť potom u rybářů a akvaristů. Nabídku jsem rád přijal a těšil se již na návštěvu líhně. Rybníky byly dost daleko od domova a tak jsem dostal nabídku noclehu a dokonce jsem si mohl s sebou vzít mamču. Ta pozvánka neměla chybu. Jak to tak ale bývá, žena onemocněla a já zůstal dva dny před odjezdem na ocet. Protože moje zaměstnání vyžadovalo mnoho času, pověřil jsem ji, aby sehnala telefonem mého kamaráda, akvaristu, a aby mu nabídla výlet se mnou, místo ní, do rybí líhně. Kde byly tenkrát mobily!?
Večer jsem se vrátil zmožený z práce a nedočkavě jsem se ptal, co kamarád, pojede?
Všiml jsem si, jak se mamča podivně zatvářila a úsečně pravila: „To víš, že pojede!“ Ten přízvuk jsem znal a nevěstil nic dobrého. A tak jsem sondoval dál: „No a co říkal?“ Zeptal jsem se medovým hlasem. „No říkal, to víš, že říkal! ňíkal, že se mu již červená ocásek a tak že rád pojede!“ Z té odpovědi čišela esence rýpavosti. Hrklo to ve mně, ale záhy jsem si uvědomil smysl a dostal záchvat smíchu. Tenkrát jsem se málem zadusil, ale ta věta v celé souvislosti byla neopakovatelná. Čím více jsem se téměř dusil smíchem, tím víc se ona mračila a nakonec vztekle odešla do koupelny. Celý výstup ukončil nepříjemný zvuk razantně přibouchnutých dveří.
Došlo mi, že je na čase, abych celou situaci urovnal a rodinu zase vrátil do normálních kolejí. Utřel jsem slzy od smíchu a odebral se do koupelny hasit téměř vybuchlou sopku.
Musím předem uvést, že moje žena, po letitém soužití se mnou, již pronikla do mnoha zákoutí akvaristiky, ale jsou určité nuance a souvislosti, které jí zkrátka dojít nemohly.
Kamarád Miloš je akvarista, neonkář. No akvaristi, kteří mají za sebou tu téměř nekonečnou cestu pokusů a omylů, a kteří již pronikli do světa odchovu neonek obecných vědí, že jejich potěr je velmi citlivý a jeho odchování ne tak úplně bez problémů. Zvláště pak první měsíc. Přibližně v této době se neonkám začnou barvit ocásky do červena a několik dní poté se vytvoří onen typický svítící proužek. To je přesně ta doba, kdy si chovatel může oddychnout a klidně spát celou noc. V tomto případě právě došlo k tomu bodu, kdy kamarád Miloš dochoval potěr neonek do tohoto stádia a tak mohl s klidným svědomím se mnou odjet přes noc na výlet k rybníkům.
Miloše mě nikdo nemusí učit znát, je to milý srandista, a tak jsem byl vlastně hned doma, no ale uznejte, mohla to chuděra mamča hned pochopit?
Pane Jane, to jste mi dal! Hladový plankton! Abych Vám odpověděl opravdu zodpovědně, musel bych se rozepsat alespoň tak na dvacet stránek textu a i to by bylo málo!
Tak pouze ve stručnosti: jednoduchá odpověď neexistuje, ale chápu, že Vás tento problém trápí. Znám to z mnoha zkušeností, sám jsem si tím prošel.
Nalovená živá potrava je pochopitelně rizikem, ale je pro určité druhy nenahraditelná. Preferujte známé zdroje a pokud možno lovte v málo zarybněných rybnících. Nejlepší je např. požární nádrž, kde se ještě nenamnožily ryby a masivně se již rozšířil plankton.
Netvrdím, že tam se nemocí nemůžete dočkat, ale riziko je minimální. Možná Vás překvapím, ale hladový plankton je podle mne již přežitý mýtus akvaristů. Existují totiž druhy klanonožců, které jsou cizopasné a ty právě ohrožují plůdek. Akvaristé říkají, že jim plankton „uštípal potěr“. Budete-li lovit v cizím prostředí, je lépe si udělat před krmením zkoušku a ve vedlejší elementce nakrmit vzorkem planktonu pouze část potěru. Znám případy, že chovatel přišel tímto způsobem i o mnoho tisíc kusů plůdku. (Mluvím pochopitelně sám o sobě!)
A teď k Vaší otázce. Tak pouze klanonožců(Copepoda) známe v Evropě přes 40 rodů, které čítají na 230 druhů! Představte si, že je budu popisovat a jmenovat! A ještě něco, tito korýši mají ještě navíc několik larválních stádií a dále stadia copepoditová. Toto stádium se pozná podle tzv. furky. Je to obrvená vidlice na jejich zadečku.
Dále se mohu zmínit o perloočkách(Cladocera). Budete se možná divit, ale i mezi nimi jsou druhy dravé.
Takže se není co divit, když se občas stane to neštěstí a přineseme si domu „Trojského koně“ v podobě dravých či cizopasných druhů zooplanktonu.
Málokdo si po vytřídění planktonu sedne k mikroskopu a určí všechny druhy živých organismů.
Mimochodem, v dnešní době se můžete zcela vyhnout těmto katastrofám při použití vhodné kombinace Artemie, nálevníků, miker a umělých krmiv. Je to možné. Až na několik málo výjimek se dá většina potěru odkrmit touto kombinací. Vše má ale dvě strany mince. Při této praxi musíte být mnohem opatrnější při krmení a udržování čistoty v akváriu s potěrem!
Zkušení akvaristé mi ale jistě potvrdí, že kvalitní a neškodný živý plankton a jeho stadia z rybníka je zkrátka potrava nenahraditelná, ale to poznáte právě až tehdy, když budete takovou potravou krmit sám. Nejen, že plůdek roste rychleji, ale je dříve a pestřeji vybarven. Můžu napsat, že i jeho odolnost a celková kondice je lepší. Ale na druhé straně zase to riziko…!?
Proto se již od prvních krůčků akvaristiky řeší problém – živá či suchá?
Držím palce!
0 komentářů