Máme-li za sebou úspěšný výtěr a ošetřené jikry, přibližně po pěti dnech se malé rybky dostávají z fáze strávení žloutkového váčku(eleuterembryonální fáze) do stádia larválního(protopterygiolarvální fáze). Typické pro toto stádium je, že plůdek nemá ještě dělené ploutvičky, ale jeho tělo má lem, který ploutve nahrazuje. V tomto stadiu se již plůdek shání po potravě. Tento moment je pro nás velmi důležitý a je třeba podat vhodnou potravu. Je tomu všeobecně zvláště u rybek, které mají drobný potěr. Patří k nim i tetra neonová. Čím drobnější je potěr, tím menší má po strávení živného(žloutkového) váčku zásobu energie. Stačí potom několik hodin zmeškání a potěr se vysílí natolik, že není již schopný potravu přijmout a hyne.
Ještě bych pro úplnost dodal, že další fáze se nazývá pterygiolarvální, kdy se ploutvičky již dělí a jsou vyztužené kostěnými paprsky. Tyto dvě fáze, protopterygiolarvální a pterygiolarvální, dohromady tvoří larvální periodu. Ta trvá až do úplného vývoje vnitřních orgánů a zkostnatění páteře.
Ještě malou připomínku, počet jiker u tetry neonové se pohybuje od sta do několika set kusů. V literatuře jsem četl mnoho údajů a většina i odborných knih popisuje počet kusů od sta až do dvousetpadesáti kusů. V dobách, kdy jsem si mnoho údajů o výtěrech zapisoval a evidoval, jsem napočítal až 456 jiker. Z toho pochopitelně lze odchovat méně kusů potěru, ale jiker mají tyto rybky, jsou-li dobře krmené, daleko více, než literatura uvádí. Bohužel, největší ztráty jsou z důvodu nepřirozené potravy a prostředí v němž potěr po vylíhnutí přechováváme.
Zajímavé je evidovat plodnost samců. V chovech se vyskytují páry, které mají téměř stoprocentní plodnost. To je ale výjimka.
Zůstaňme ale ve stádiu, kdy se potěr po strávení žloutkového váčku začne shánět po potravě a kdy již musíme začít krmit, tedy ve stádiu protopterygiolarválním.
Problém je v tom, že hra s časem je neúprosná a záleží na šikovnosti a na citu chovatele. V tuto dobu dbáme nejvíce na druh podávané potravy. Rozdělme si tedy možnou potravu do dvou skupin. Předem vylučuji potravu umělou, tedy neživou. I když ji někteří autoři doporučují, sami poznáte, že je to nesmysl. Jedinou cestou ke kvalitnímu odchovu potěru teter neonových je potrava živá. Mimochodem, to platí téměř u všech chovaných ryb.
Tedy, potravu můžeme použít buďto z přírody, nebo odchovanou doma.
Z přírodních zdrojů jsou nejvhodnější vířníci(Rotatoria) a nauplie pouze některých buchanek(Cyclopidae). Máte-li možnost použít tuto potravu, máte vyhráno. Ale pouze z hlediska vhodnosti potravy. Ne již tak z hlediska možného rizika s tím spojeného. Potrava z přírody nám může přinést mnohá nemilá překvapení. Nejlepší rada na tomto místě bude asi ta, že každý si svůj rybník zkrátka musí vyzkoušet sám. Pamatuji na mnoho rybníků, kam jsme jezdili pro krmení a každý byl svým způsobem výjimečný. V každém totiž byl jiný režim planktonu. A tak se pro „prach“ jezdilo do toho a pro dafnie do druhého rybníku. Cyclops se dal nalovit zase jinde a tak dále. Pochopitelně, šlo též o roční dobu.
Od chvíle, kdy jsem se přestěhoval na venkov, využívám též larvy pakomárů. Samičky pakomárů z rodu Chironomus kladou svá vajíčka do rosolovitých kokonů, které plavou přichyceny vláknem na různých předmětech na hladině vody. Posbíráte-li tyto kokony a umístíte v elementce s teplou vodou (25 °C), dočkáte se zanedlouho vylíhnutí miniaturních larev z vajíček, které jsou opravdu téměř neviditelné. Když jsem toto vyzkoušel poprvé, málem jsem vodu s larvami vylil v domnění, že se pokus nepovedl. Pouze dobrý lom světla v tu chvíli mě upozornil na přítomnost larviček. Pod mikroskopem jsem později poznal, že tento způsob je možný, ale poněkud pracný. Pozor ale! Toto platí pouze v ranném stadiu larev, necháte-li tyto larvy vyrůst, stanou se malému potěru neonek nebezpečné.
(Doporučuji článek z 26.6.2006, …nejmenší z nejmenších, na Zvířetníku, www.neviditelnypes.cz v rubrice „akvaristika“)
Vhodná je též potrava, kterou si můžete odchovat doma. Předpokládám, že zdroj násady nálevníků či vajíčka Artemií máte z důvěryhodného zdroje.
Začneme s nálevníky(Paramecium). Používá se laboratorní trepka, která je snadno rozmnožitelná. Tento nálevník je vhodný pro malý potěr, ale jeho nutriční hodnota není nijak valná a tak se dá říci, že s je ním dobré krmit pouze v nouzi. Je rozdíl pozorovat potěr, jaká má bříška po vířnících a jaká po nálevnících.
Další vhodnou a myslím, že v dnešní době nejpoužívanější potravou jsou nauplie žábronožky solné, tedy Artemie. Tento malý zázrak je v podstatě základem chovu akvarijních ryb na celém světě a když použijete vhodný druh, tak máte vyhráno. Ale i s Artemií je třeba se naučit zacházet.
Jde totiž o to, že Artemií se dá použít více druhů a ještě se dají použít různě. Prodávají se též Artemie tříděné podle velikosti vajíčka. Tyto tříděné Artemie se rozlišují podle počtu vajíček na jeden gram. Například, 240 000 ks na gram, 260 000 ks na gram a tak podobně. Jasně z toho vyplývá, že čím více vajíček na gram, tím je Artemie menší.
Zajímavé je, že Artemie jsou různé povahy a různého tvaru. Je dobré vědět, že mnohdy menší druh Artemie není vhodnější než poněkud větší, protože její tvar malému plůdku prostě nevyhovuje.
Stalo se mi v minulosti, že jsem zakoupil drobnou Artemii a již jsem se těšil, jak si s ní potěr
poradí. Opak byl pravdou. Pod mikroskopem jsem potom zjistil, že Aremie je sice malá, ale kulovitého tvaru a to byl ten problém. Původní Artemie byla sice o něco větší, ale byla podlouhlá a hlavně štíhlejší, to potěru vyhovovalo více. Zkrátka, miminka musíme rozmazlovat, jinak se úspěchu nedočkáme.
Nezapomeňte propláchnout vytříděné nauplie čistou vodou! To je velice důležité. Jinak prudce zvýšíte vodivost vody a plůdek zahyne.
Než začnete prvně krmit rozplavaný plůdek, opakujte si základní, již mnohokrát uvedené pravidlo, hlavní je nepřekrmovat! Vysloveně nutné je krmit minimálními dávkami co možná nejčastěji. Jedině tak zabráníte velkým ztrátám na plůdku.
Je pouze na Vaší šikovnosti, kolik potěru odchováte z početné snůšky.
Jen bych ještě dodal, že ve stáří přibližně 14-16 dnů se mimina začnou barvit do červena. Začíná to u ocasní ploutvičky.
V tu dobu již můžete bez problémů postupně doplňovat odstátou vodovodní vodu. Nejlépe každý den malou část.
Po dalších deseti a více dnech se objeví typický svítící proužek. V tu dobu je již potěr odolný a připravený k přelovení do větší nádrže.
Přeji tedy mnoho štěstí a hlavně trpělivosti při odchovu tetry neonové.
Doufám, že miniseriál o tetře neonové bude pro Vás srozumitelný, budete-li ale potřebovat vysvětlení nějaké části mého výkladu, napište.
Jiří Růžička
Foto: Nálevníci rodu Tetrahymena v již mrtvém tělě plůdku tetry neonové.
0 komentářů