Vzkazy (6)
V dnešním příspěvku bych rád odpověděl na zajímavý dotaz, týkající se náročnosti chovu akvarijních ryb v profesionálních podmínkách. Je možná logické, že na podobné dotazy se v poslední době odpovídá čím dál tím častěji. Je to prostě jedna z možností jak si přivydělat a nebo prostě získat práci. Ale….
Hned v úvodu musím napsat, že mnohotvárnost této činnosti se konkrétně ani popsat nedá. Také už z toho důvodu, že styl každého akvaristy je osobní a vychází z jeho mnohaletých zkušeností.
Nechci vyjmenovávat, jako žáci v první třídě vlastnosti svých kamarádů, jednotlivé body této činnosti, jsou ale jistá pravidla, bez kterých se ani ten největší praktik neobejde.
Pominu ten lepší případ, kdy máte svoje zaměstnání a akvaristika je Vám opravdu pouze koníčkem a sem tam si na její chod přivyděláte. V tom případě totiž je Váš zájem vodítkem pro další práci.
V případě druhém ale, musí být vodítkem pro další chov zájem trhu a vašich zákazníků.
Možná se to mnohým bude zdát zbytečné připomínat, ale je důležité, aby akvarista, který se vydá na dráhu profesionální, byl zároveň i obchodníkem. Nebude-li tomu tak, nepovede se mu dobře a přidělá si mnoho práce. Vezmu-li to surově ekonomicky, tak základem každé výroby je zajištění odbytu.
Hlavní předpoklad k profesionálnímu chovu akvarijních ryb je zkušenost s chovem. Myslím tím zkušenosti teoretické i praktické. Jde o to, že dokonale teoreticky vybavený akvarista pozná, že praxe se mnohdy s teorií rozchází. Ale je tomu i naopak. Často je třeba se zamyslet a použít rady či jiné teoretické znalosti v praxi. Je mnoho druhů ryb, které budeme nuceni odchovávat a s kterými si budeme muset poradit a nebudou to zrovna ty, které bychom rádi chovali. Když jsem u druhů chovaných ryb: toto jsem si vyřešil tím, že ryby, které bych rád choval, ale musím chovat jiné z důvodů ekonomických, beru jako svého koníčka.
Důležitá je pochopitelně též ekonomická rozvaha. Zkrátka spočítat náklady na chov a osobní finanční náročnost. Možná budete překvapeni až zjistíte, že tento zdánlivě prostý záměr je ve své podstatě dosti náročnou činností. Cílevědomě odchovávat určitý druh ryby je ve své podstatě záměr zdánlivě jednoduchý. Jenže s chovem ryb a zvířat vůbec, to rozhodně není jako např. s výrobou příborů. Můžete si naplánovat a připravit sebelepší technologii pro chov určitého druhu a v klíčový moment Vás překvapí například nemoc chovných ryb a budete muset odchov odložit, nebo úplně zrušit. Je už jenom na vás, jak tuto situaci zvládnete.
Zkušenost Vám také řekne, jak velkou líheň pracovně obsáhnete. Může se stát, že se Vám bude dařit a logická úvaha v tu chvíli bude: zdvojnásobím líheň – zdvojnásobím výdělek. Vše bude ale jinak. Jak jsem již uvedl na začátku, každý máme jiný styl práce a zvětšení chovu může kolikrát vést až k opačnému efektu. Proto radím: rozšiřovat opatrně a s rozmyslem.
Budete-li se o touto činností blíže zabývat a seznámíte-li se osobně s některými líhněmi, zjistíte, že v mnoha těchto zařízeních je dost akvárií nevyužitých a drahé centrální topení je využito jen částečně.
Další důležitou věcí je stálé hlídání chovných(generačních) ryb. To je velmi důležitá věc a je nutné si uvědomit, že ztrátou chovné ryby přijdete o mnoho času. Myslím to doslova. Spočítejte si časový růst ryby do jejího reprodukčního cyklu. Zdaleka nejde pouze o úhyn z důvodu nemoci či jiné katastrofy, jde také o znalost reprodukce určitých druhů ryb. U neonek například můžete počítat se šesti měsíci, u některých cichlid jeden rok či více a u některých druhů sumců i několik let. K tomuto musíte ale připočíst dobu odchovu potěru do prodejní velikosti. Zde jsou Vám potom zkušenosti a teoretická vybavenost doslova k nezaplacení.
Jsem-li u ekonomické stránky věci, musím připomenout, že se výkupní ceny ryb za posledních 15 let nezměnily, ale energetická náročnost je několikanásobně větší. Je nutné brát v úvahu též pořizovací cenu chovného zařízení, která není rozhodně malá.
Rád bych se Vám svěřil s příběhem, který jsem s různými obměnami prožil již několikrát a který přesně tyto úvahy kopíruje.
Stalo se mi, že za mnou přišel známý, byl to dokonce příbuzný, že by si rád přivydělal a že by chtěl naučit odchovávat akvarijní ryby.
Pochopitelně jsem ho znal a věděl jsem, že on nikdy ryby nechoval a akvaristikou se nezabýval. Když jsem ho upozornil na mnoho základních pravidel odpověděl, že si již o „tom“ mnoho přečetl a že je pevně rozhodnut. Já nakonec podlehl a začal s ním tu dlouhou pouť, na jejímž konci měl být úspěšný chovatel. Chtěl vědět vše. Z jeho řečí jsem vypozoroval, že si něco opravdu přečetl a tak jsme se pustili do nákresu stojanů do jeho bytu. Měl na celou činnost vyčleněnou stěnu asi tak tři metry dlouhou. To se mi na začátek zdálo přijatelné. Vyčlenil dokonce z rodinného rozpočtu i nějaké prostředky na pořízení potřebné techniky a tak nebyl problém celou akci dokončit. Začali jsme s chovem ryb a já si dokonce pamatuji, co jsem mu na začátek poradil. Tenkrát to byly známé parmičky čtyřpruhé(Capoeta tetrazona), pancéřníčci z rodu Corydoras, Ancistrusi a některé z teter.
Já k němu pravidelně docházel a on se učil podle mých rad. Musím přiznat, že mu to šlo a já měl z toho pochopitelně radost.
Asi tak po roce měl za sebou již několik odchovů a dokonce i ryb, které si vybral sám. No prostě měl jsem dobrý pocit z toho, že se na světě objevil další akvarista, a že to bylo i tak trochu mojí zásluhou.
Jenže při jeho poslední návštěvě se mi svěřil, že je to sice hezké, že ho to svým způsobem i těší, když se mu podaří dobrý výtěr a následné odchování, že se mu líbí hejno potěru jak proplouvá akváriem, ale….
Nebudu již dále pokračovat. Ale znamenalo právě to, oč tu jde a co jsem Vám chtěl skrz tento příběh předat.
Můj známý měl veškeré vybavení, techniku i kontakt, kde mohl sehnat v nouzi informace, ale scházela mu ta nejpodstatnější věc, kterou k této činnosti potřeboval. Byl to ten přirozený zájem, ta touha po poznávání, něco, co je a musí být v každém chovateli.
Odchovávat akvarijní ryby pouze pro obživu, bez kladného vztahu k akvaristice prostě není možné.
A tak si myslím, že každý, kdo v sobě cítí ten zájem, to nutkání poznat a odchovávat akvarijní ryby, po čase sám dobře posoudí kam až se touto cestou vydá.
Toto je pouze zlomek informací pro představu. Skutečné pojednání o profesionálním chovu akvarijních ryb, by bylo předmětem mnoha pokračování. V každém případě by se stalo ale opět pouze informativní. Konkrétní podobu každému takovému zařízení musí dát akvarista sám.
0 komentářů