I akvarista by měl umět hospodařit. Zkrátka ekonomika zasahuje i do oblasti, kde by ji na první pohled málokdo čekal. Tuto potřebnou činnost bych ale rozdělil na tři skupiny.
1. Akvarista amatér, který řeší většinou otázku jednoho či dvou akvárií. U této skupiny jde málokdy o finanční problémy, ale spíše o to, jak osadit akvárium rybami tak, aby se využily stávající, již chované ryby. Konkrétně, jak si je sám rozmnožit a odchovat si tak vlastní hejno.
Do této skupiny zařadím též akvária účelová. Takové nádrže najdeme v restauracích,
halách, kancelářích a na podobných místech.
2. Skupina druhá, ta se dá zařadit ještě mezi amatérské, leč pokročilé akvaristy s mnoha akvárii, jde již o pravou ekonomickou rozvahu a mnohdy velmi důležitou. Jedná se o to, aby množství nádrží fungovalo s co možná nejmenšími náklady. Jednoduše, aby si koníček tatínka na sebe vydělal a ještě víc nezatížil rodinný rozpočet.
3. Do skupiny třetí se řadí profesionální akvaristé. Jsou to ti, kteří se chovem ryb a jejich reprodukcí živí. Tam je ekonomická rozvaha podstatná a její chybné pojetí znamená mnohdy pro akvaristu katastrofu.
V tomto článku bych se rád zmínil o skupině první a to o začínajících akvaristech, kteří se rozhodnou odchovat si ryby do svého akvária sami. Toto rozhodnutí bývá v mnoha případech osudné(v tom dobrém slova smyslu) a může nastartovat hlubší a celoživotní zájem o akvaristiku.
Nemyslím ale náhodné porody živorodek ve společné nádrži. Mám na mysli cílevědomé odchování určitého druhu. Zkrátka je to ten okamžik, kdy se se srdíčkem budoucího akvaristy stane něco, co ho navždy k této nádherné činnosti, vědnímu oboru, zaměstnání, zábavě…. připoutá.
V počátcích této úvahy bývá někdy právě ta ekonomická úvaha. Například hejno krásných teter čítá i několik desítek kusů. Máme-li do akvária vypustit několik takových hejn, nemusíme být matematicky ani moc nadaní, abychom si spočítali, že cena za takovou obsádku akvária je dosti vysoká. Jde tedy o dosti nákladnou investici, která ale nemusí být ještě ke všemu trvalá. V takové situaci mnoho začínajících akvaristů napadne zdánlivě jednoduché řešení: odchovat si své hejno sám.
Je to jedna z cest, jak se dopracovat k nádhernému ozdobnému akváriu, plnému překrásných ryb. Povede-li se to, dám vám záruku, že takové akvárium jen tak svůj život neskončí. Nabízí se myšlenka, že vztah každého člověka k tomu, co sám stvořil je hodnotně daleko silnější než vztah k něčemu, k čemu přišel bez určitého úsilí.
Zajímavé bylo sledovat, za mé praxe v akvaristice, jak mnozí začínající akvaristé pojali přístup ke vznikajícímu akváriu. Během existence našeho obchodu se zrodilo mnoho akvaristů i z těch nejmenších človíčků. Mnoho jich ale své předsevzetí záhy vzdalo.
Ono to vše začíná již jaksi od počátku myšlenky. Ne vždy je cesta velkých počátečních investic ta správná. Ale na druhou stranu bez určitého vkladu to také nejde. Je v podstatě jen na nás, jakou cestu zvolíme, ale v první řadě se musíme opřít o informace! Píši-li o akvaristice, píši zároveň o povaze lidské, neboť zájem o chovatelství je povahovým rysem člověka a pouze praxí se potvrdí, má-li ta která dušička k němu vztah a nadání.
Známe asi všichni smutné příběhy zvířat uvězněných v malých akváriích a v podstatě opuštěných malými dětmi, které jen s vypětím všech sil maminky nutí dát alespoň jednou denně zvířeti čerstvou vodu a trochu toho žrádla. Osudy těchto nešťastných chovanců mají mnohdy na svědomí kamarádi, filmoví hrdinové, návštěvy zoologických zahrad, náhodná setkání a tak podobně. U dětí je to pochopitelné vzplanutí a je pouze na rodičích, aby posoudili opravdovost přání. Jak jinak poznat ale zájem dítěte o chovatelství než praxí? Existuje rada. Začněte u nenáročného druhu, který při odloučení netrpí. Mám tím na mysli takové zvíře, které můžeme v případě budoucího nezájmu dítěte darovat přátelům, či vrátit zpět do obchodu. Nemá cenu malého chovatele nekonečně dlouho nutit do péče o chované zvíře, nemá-li k němu vztah.
Málokoho asi napadne, jak dovedou seriály pro děti ovlivnit jejich zájem o zvířata. Vždy po uvedení filmu či seriálu v televizi, v kterém vystupovalo jako hrdina určité zvíře, se po takovém druhu enormně zvedla poptávka. Nepamatuji si přesně na název filmu či seriálu, ale byla to fretka co hrála hlavní roli. Hned po uvedení v televizi jsme měli mnoho objednávek na toto roztomilé zvířátko, dalo nám také ale mnoho práce to většině rodičů rozmluvit. Ono je to zkrátka o té představě a následné realitě!
Píšu o tom proto, že se mi zdá velmi vhodné k tomuto účelu použít akvárium. Je to také z toho důvodu, že počátečními mezerami a nepozorností mladého chovatele o svěřené zvíře, ryby rozhodně netrpí. Právě naopak. Akvárium je velmi nenásilné řešení jak zjistit zájem dítěte o přírodu a zvířata. Zároveň ale máte jedinečnou možnost jednoduše a nenásilně vysvětlit svému potomkovi základy přírodních vztahů. To je totiž např. u samotného morčete téměř nemožné. Pochopitelně nesrovnávám teplokrevná zvířata s rybami! Chtěl bych pouze ušetřit mnoho nešťastně chovaných zvířátek utrpení. Jde v podstatě o nevhodnou a někdy i nešťastnou volbu a rozhodnutí rodičů.
Prosím proto všechny, kteří se chystají k tomu krásnému kroku pořídit sobě či svému dítěti jakékoliv zvíře, obstarejte si ponejprv informace. Věřte, že několikrát změníte názor či objekt svého zájmu, zjistíte-li co všechno chov vámi vybraného zvířátka obnáší.
Uvítal jsem proto několik dotazů na chov a rozmnožení určitých druhů ryb. V tomto případě teter neonových. Je totiž jasné, že tyto dotazy pocházejí od začínajících, ale již klubajících se akvaristů. Klubajících se v tom dobrém slova smyslu, protože rozmnožit si vlastní hejno, to už je jistě náznak pokročilého chovatelského uvažování!
V mnoha publikacích se dá jistě vyčíst návod a popis rozmnožení všech možných druhů ryb, ale začnete-li podle těchto návodů postupovat zjistíte, že již v počátcích u mnoha autorů narazíte na nezodpovězené otázky. Dám Vám tu možnost a využijte tedy schopnost internetu. Nebudete-li čemukoliv rozumět, napište.
Chtěl bych Vám ještě sdělit, že popisy tření mnoha druhů ryb jejich autoři již roky opisují. Je to pochopitelné. Žádný autor totiž nemůže mít tolik zkušeností, aby za svůj život sám rozmnožil všechny druhy ryb, které se v zajetí chovají.
A tak jsem v dávné minulosti četl návody a popisy rozmnožení určitých, většinou problematických druhů ryb, které se mi v budoucnu staly spíše problémem. Proč? Stalo se, že jsem se pokoušel vytřít ty druhy ryb podle návodu a nakonec, po mnoha pokusech jsem zjistil, že tření probíhá zcela jinak a dokonce hodnoty vývojové vody musí být zcela odlišné.
Chtěl bych Vás tímto ujistit, že návody a rady, které popisuji ve svých článcích se zakládají pouze na mých zkušenostech a budu-li používat pro některý z budoucích článků znalosti ostatních autorů, jistě to uvedu pod článkem. Mimochodem, je to tak i správné.
Příště tedy o chovu a odchovu tetry neonové.
Foto – Barclaya longifolia, květ.
0 komentářů