Případný úsměv nad dnešním titulkem není na místě. Ryby se skutečně můžou utopit a dokonce se to stává v akváriích poměrně často. Tedy nejen v akváriích. Stane se to vždy, když červené krvinky v krvi přestanou mít schopnost zásobovat tělo kyslíkem. Zkušenější už asi tuší. Jde o zvýšený obsah dusíkatých látek ve vodě. V akvaristice jde buďto o dusitany, nebo dusičnany ve větší koncentraci, než je přijatelné. Tedy, všude tam, kde zanedbáme údržbu akvária, nebo tam, kde obsadíme akvárium větším množstvím ryb, než je přiměřené a nevěnujeme dostatečnou pozornost výkonnosti filtru. Nahromaděné dusíkaté látky potom dokončí zkázu.

Mnohokrát jsem se zmiňoval o tom, že zvýšený obsah dusíkatých látek ve vodě způsobí to, že červené krvinky v krvi ryb nejsou schopné přijímat kyslík a ryby se vlastně utopí, i když je ve vodě kyslíku dostatek. Dochází k tomu, co mnozí nazývají úhynem bez důvodu. To také proto, že můžeme do vody pumpovat vzduch jak chceme, ale ryby ho prostě nejsou schopné z výše popsaných důvodů využít. Lze úhynu ryb však poměrně snadno zabránit, ale je nutné tento stav zjistit včas. Tedy pokud zjistíme, že ryby lapají po vzduchu na hladině, bývá už mnohdy pozdě.

Proto je důležité sledovat život v akváriu vždy, když k tomu máme příležitost. Tedy pravidelně při krmení, nebo zkrátka vždy, když jsme poblíž. Náš zrak se za krátkou dobu naučí velmi pozorně zjišťovat důležité ukazatele, jako například zákaly vody, důležité projevy ryb, teplotu vody, funkčnost techniky… U těch důležitých projevů ryb jde hlavně o jejich klidné dýchání, tedy přirozené a pomalé pohyby víček skřelí, jejich vybarvení, případně povrch těla. To vše by se dalo rozdělit do samostatných článků.

Pokud ryby rychle dýchají s obtížemi, nebo jsou-li již na hladině a tzv. „troubí“, je zle. V tomto případě zkontrolujeme přívod vzduchu do vody, nebo fungující filtr. Pokud je toto v pořádku, musíme bezpodmínečně ihned obměnit část vody za čerstvou shodné teploty. Budeme-li váhat, může se stát, že kolaps života v akváriu přijde dříve, než se vzpamatujeme. Jde většinou o otravu. Tato otrava je například u závojnatek vidět i na povrchu těla. Závojnatky mají totiž poměrně velkou toleranci na zvýšený obsah dusíkatých látek ve vodě a tak k rychlému „pumpování“, tedy zrychlenému pohybu víček skřelí je možné sledovat vyblednutí obvyklé barvy povrchu těla a někdy již postupné ztráty ochranného slizu. To se projeví jako potrhaný povrch rybího těla, z kterého visí doslova cáry odumírajícího slizu.

Někdy je možné sledovat zrychlené a nekoordinované pohyby rybího těla a snaha ryb vyskočit z akvária. K tomu vedou mimo jiné podobné příčiny. Někdy i o otravu ze zcela jiných příčin.

Rád bych v této souvislosti ještě upozornil, že tyto příznaky, tedy dýchací potíže, mohou být zaviněny některou z parazitických infekcí. Dále může jít i o bakteriální infekci či plíseň. Tyto příznaky je možné identifikovat pohledem, protože většinou již při pokročilé infekci žaberní víčka nepřiléhají. Tyto jiné možnosti infekcí je možné odhadnout tak, že se zprvu většinou nejedná o hromadné příznaky. Pokud spatříme zrychlené pohyby skřelí jen u některých ryb, nebo pouze u jedné z obsádky akvária, není to otrava, ale právě některá infekce z výše uvedených. Je dobré si uvědomit, že v akváriu, kde je vše v pořádku, nedochází k příznakům ztíženého dýchání, ale ryby jsou v pohodě a hlavně dýchají velmi zvolna.

Upozorním ještě na jednu možnost, kdy se ryby chovají podivně a tu mám z vlastní praxe. Je docela dobře možné, že budete ke svým miláškům v akváriu velmi pozorní a podáte jim některou z potrav, kterou mají tuze rády, a podáte ji ve větším množství. Stane se to, že se ryby prostě normálně přecpou a následně jsou částečně apatické a je na nich znát, že potřebují větší dávku kyslíku ke zpracování nadměrné dávky krmiva v těle. Tedy, pumpují též… To ale není nebezpečné, tedy pokud tomu tak není pravidelně. Ryby si s tím za krátký čas umějí dobře poradit. Jiná otázka je, že časté překrmování v akváriu je pro jeho provoz akvária velmi nebezpečné a důsledek je právě ona nadměrná tvorba dusíkatých látek, a tak se vracíme opět na začátek…

Jiří Růžička