Jsou některé okamžiky, kdy se musím opakovat, a tak dnes pouze ve zkratce. Již několikrát jsem upozorňovat na to, že ovlivňovat zdraví ryb a potažmo všech živočichů včetně lidí, není věcí pokus omyl, ale měl by být vždy cílený. Není možné podávat jakékoliv léky pouze odhadem, či náhodným výběrem. Nikam to nevede a v drtivé většině to nic neřeší. Tato metoda je snad na místě tam, kde již nemáme další možnosti, a tak ještě zkoušíme nemožné…

V posledním dopise se mi chovatel svěřil s tím, že objevil na rybách „takové červené skvrny“, a tak použil: a nadále jmenoval přípravky, které použil a nebyly co platné. Ryby jsou již na onom světě, ale rád by, abych mu pomohl rozklíčovat ten problém s těmi fleky, to kdyby bylo v budoucnu třeba. Nejprve jsem myslel, že jde o žert, ale když jsem dočetl, procitl jsem do skutečnosti. Ten člověk vyzkoušel snad všechno, co mohl v obchodě koupit. No, nakonec skutečně nevím, zda jeho ryby uhynuly z jeho péče, nebo na onu „záhadnou“ nemoc.

Šlo o klasický příklad neznalého postupu a vlastně i zhoubného. Představme si, že nás bude cokoliv bolet, či jakýkoliv problém se zdravím budeme chtít léčit tak, že do sebe vpravíme vše co máme v domácí lékárně…

Tady je každá rada drahá. Pokud je vůbec možné poradit takto přes internet, tak nejprve se radit a následně léčit. Problém je v tom, že léčení ryb je všeobecně velmi složitý problém. Známe sice několik již známých nemocí či infekcí parazitů, mnohé jsou ale velmi problematické. Je nutné se nejprve ozvat a až následně léčit. Dnes je velmi důležitá prevence v podobě karantény, protože v obchodech se objevují importované ryby takřka z celého světa a zároveň s nimi i velmi zákeřné a méně známé infekce. Po zakoupení ryb v obchodě je tedy skutečně nezbytné je umístit alespoň!!! na dva měsíce do elementky či přiměřeně objemné nádrže, to podle množství a druhu, a dodržet pravidla karantény.

Po této době můžeme ryby vpustit do společné nádrže, ale znovu upozorňuji, dva měsíce je skutečně základ. Raději bych doporučil měsíců víc… Záleží na tom, odkud ryby kupujeme. Pokud si je přineseme od známého akvaristy, postačí skutečně ty dva měsíce. Pokud ale zakoupíme ryby v obchodě, tedy budou mít neznámý původ, držte je v karanténě co možná nejdéle, tedy alespoň dvakrát tolik. Na rybách nemusíme vidět žádné odchylky, žádné známky nemoci. Může se nám zdát, že jsou zcela v pořádku, ale to je začasto klam, který vám potvrdí každý zkušený akvarista. Některé infekce se projeví za delší dobu.

Využiju každé příležitosti, abych se podíval do obchodu třeba v nákupních centrech, když jdeme s rodinou nakoupit. Věřte nebo ne, infekcí je v obchodech na rybách mnoho a dokonce i takové, které jsou dobře rozpoznatelné okem. Většinou si neodpustím oznámit to prodavačce, ale ta mi opakovaně řekne, že je to věc dodavatele. Dovedu si dobře představit, že začínající akvarista či děti s rodiči zakoupí nemocné ryby a po krátkém čase u nich pochopitelně dojde k úhynu. To rozhodně není dobrý vstup do chovatelství.

Ona to není až tak pohoda, udržet několik desítek nádrží s rybami v pořádku a hlavně tam, kde se ryby od chovatelů či velkoobchodů opětovaně střídají. A právě v obchodech číhá nebezpečí infekce. Pozor, prodavač nemusí vůbec nic tušit a s čistým svědomím vám prodá ryby do domácího akvária. Je tedy pouze na nás, zda dodržujeme základní pravidla akvaristiky. Co se nových ryb přinesených z obchodu týká, je to právě ona karanténa. Její pravidla si můžete vyhledat na našich stránkách v Článcích. Jde též o to, že ne vždy se v obchodech zaměstnávají prodavači, kteří některé, a dokonce i zjevné, infekce rozpoznají.

No a nakonec k oné infekci s těmi červenými fleky na těle ryb. Napadá mě hned několik možností a některé dokonce velmi závažné, ale takto nelze skutečně na dálku cokoliv řešit. Snad kdyby pisatel poslal odpovídající fotografie. Pak by se dalo sice pouze odhadnout, ale alespoň udat směr. Je docela dobře možné, že ony červené okrsky byly zaviněny neodpovídající vodou v akváriu, v tomto případě mám na mysli trvale zvýšený obsah dusíkatých látek. Může jít též o parazitární infekci či hrůznou vředovitost. Možností je skutečně mnoho a chci tím pouze naznačit, že i zkušené oko chovatele nemusí rozpoznat příčinu. Skutečně odpovědná diagnóza je pouze laboratorním vyšetřením. To je ale velmi nákladná záležitost a tak při cenách ryb je asi pochopitelné, že lidé volí raději úhyn, než vydat poměrně velké sumy za vyšetření a následnou diagnózu.

Jen tak pro orientaci uvedu, že diagnóza v některé z laboratoří může stát i několik tisíc korun, ale pozor! Znám některé případy, kdy chovatelé tyto částky zaplatí. Ono může jít o ryby s mnohatisícovou hodnotou. A to nesmím pominout tu skutečnost, když některé druhy ryb jsou svojí jedinečností velmi vzácné. Jde například o ryby pocházející z oblastí, kde je život již na pokraji svého fungování, poslechněte si například poslední děsivé zprávy z Amazonie… Tam dochází ke zmaru oblastí, z kterých máme v akváriích zrovna mnoho druhů ryb.

Jiří Růžička