Plůdek je pojmenování rybích mimin a je s ním začasto velké trápení. Jednak známe plůdek, který se obstará sám a krom odpovídající potravy od nás téměř nic, až na odpovídající prostředí, nepotřebuje. Na druhou stranu zkušenější akvaristé znají plůdky, se kterými se velmi potrápili, než se naučili je zdárně odchovat.

Z té první skupiny by šly jmenovat plůdky ryb vejcoživorodých, nebo takové, které jsou svojí velikostí vhodné k tomu, abychom je odkrmili například nenáročnou Artemií. Pozor ale, ne vždy se setkáme s úspěchem, i když se právě rozplavaný plůdek zdá být velikostně přiměřený. Jde zkrátka o schopnost toho kterého druhu pozřít určitý druh potravy. I když Artemie je skvělý korýšek a jeho nauplie úžasný pomocník při odkrmování plůdků mnoha rybích druhů. Není ale rozhodně samospasitelná!

Pamatuji, jak si kdysi jeden již věkem rozhodně zasloužený kolega z klubu stěžoval na ryby z rodu Copella a to Copella arnoldi, tehdy tetra stříkavá, dnes štíhlotělka stříkavá. Tyto svým projevem a rozmnožovací technikou zajímavé tetry mají tak drobný plůdek, že je bylo možné odkrmit pouze vířníkem. Co ale bylo problematické, že i když se jim podal odpovídající vířník i ve větším množství, plůdek rostl nestejnoměrně a hlavně, dorostlo ho pouze minimum.

Onen akvarista se pokoušel tedy zvolit nejrůznější druhy potravy, ale stále se nedařilo tak, jak si představoval. Zkoušel nálevníky, mikry a mnoho jiných lahůdek, ale nic nezabralo. I když třeba rozplavaný plůdek doslova plaval v potravě, odchoval opět pouze několik málo jedinců. Dlouhodobým pozorováním však zjistil, že rozplavaný plůdek o potravu sice zájem má, ale není schopný ho uchopit. Jeho lapací schopnosti nebyly nikterak účinné na to, aby potravu lapil.

Zkusil tedy fintu, která pomohla. Po nějaké době nám prozradil, jak ty tetřičky, které kladou jikry nad vodu odkrmuje. Z pozorování usoudil, že rozplavaný plůdek není schopný jakoukoliv potravu pozřít. Zakoupil tedy v obchodě se zdravotnickými potřebami skleněnou baňku, která se směrem nahoru rozšiřovala. Tedy jakýsi trychtýř ze skla. Do té umístil právě rozplavaný plůdek, který se soustředil v nejužším místě u dna a přidal vířníky. Pomocí slabého osvětlení pak soustředil vířníky přímo do houfu plůdku. Po dvou až třech dnech takovýchto opatření měl plůdek připravený k umístění do elementky, kde měl již dostatečnou sílu krmivo pozřít. Jen každodenní manipulace s plůdkem byla titěrná, ale šlo to a tak kolega odchoval mnoho dalších snůšek.

Toto je pouze jedna vzpomínka na to, jak si může akvarista pomoci s odchovem problematických druhů ryb. Chce to využívat všechny možnosti, zkušenosti a hlavně znalosti, aby se zadařilo. Vědomosti o tom, jak a čím se zakrmují tropické ryby v přírodě máme u mnoha druhů mizivé a tak musíme vymýšlet způsoby, jak na ně a připravit jim alternativní možnosti. No a mnohdy je to právě doslova martýrium, ale pokud vydržíme, odměna se dostaví. Mám mnoho zkušeností s odchovy velkého množství druhů ryb a vím, jak je někdy zatěžko vydržet a neustále zkoušet, ale téměř vždy se podařilo.

Pamatuji jen na jednu velmi náročnou operaci s výtěrem, který nebyl úspěšný a to byl výtěr parmičky žraločí, Balantiocheilus melanopterus. Nepovedlo se to tehdy z důvodu mých pouze částečných znalostí. Tato ryba je mým kostlivcem ve skříni, jak někdy své nedořešené případy nazývají kriminalisté. Později bych asi uspěl, to když jsem si osvojil tzv. umělé výtěry za pomocí hypofýzy a potřebných hormonů, ale to už jsem zase neměl možnosti umístění těchto velkých druhů ryb do velkých nádrží

Takové a podobné, začasto velmi důmyslné praktiky akvaristé vymýšleli pro to, aby s úspěchem odchovali některé problematické druhy akvarijních ryb. Vzpomenu jen jak se vymýšlelo náhradní odkrmení diskusů. Nejsem si jist, zda dodnes někdo takové praktiky používá, ale co znám chovatele těchto krásných ryb, jsou zajedno, že nejspolehlivější a nejvhodnější odkrm je právě ten který nabízí sama příroda, a to odchov přímo na rodičích. Pokud se najde vhodný pár a vše funguje tak jak má, odchov není až tak náročný. Pochopitelně s přihlédnutím na kvalitu vody a znalost akvaristy.

Jiří Růžička