Mnohokrát jsem se zmiňoval o tom, že potrava ryb je základem k tomu, abychom byli s chovem i odchovem ryb úspěšní. To asi nemusím více zdůrazňovat, ale i u potravy lze najít některé zajímavosti, které je dobře vzít v úvahu. Není to tak dlouho, kdy jsem měl telefonický rozhovor s akvaristou, který má za sebou již několik let chovu ryb, ale nyní se pokouší o rozmnožování některých druhů. Zajímal se o to, jakou potravu rybám nabídnout, když se rozplavou z jiker. Má za sebou již několik výtěrů, kdy se mu ryby úspěšně vylíhly, ale odchoval málo potěru.

Ten akvarista vyzkoušel již mnoho druhů potravy od průmyslově vyráběných krmiv pro potěr přes vaječný žloutek k mnoha druhům prosáté suché potravy a pochopitelně se dopracoval i k Artemii, tedy k žábronožkám a k jejich naupliím. Dokonce zkoušel i tzv. zelenou vodu, tedy jednobuněčné řasy, což mu doporučil známý, ale úspěchy doposud mizivé. Jen pominul zatím tu nej nej krmi, která je ale poměrně riziková, a to je přírodní zdroj, tedy nauplie buchanek a vířníky. Tyto druhy potravy jsou ale poměrně náročné na jejich získání a tak se v poslední době tolik nepoužívají. Musím k tomu dodat, že v minulosti se jiné, než přírodní krmivo pro odchov akvarijních ryb nepoužívalo. Je to důsledek toho, že většina akvaristů si osvojila pro odchov plůdku používání nauplie Artemií. To je velmi vhodná potrava a hlavně je nutričně vhodná, ale má taky svá „ALE“.

K Artemii musím ale napsat, že není pouze jeden druh a pouze jedno naleziště, kde se vajíčka těchto korýšků doslova těží. V článcích jsem popisoval mnohá naleziště a jejich specifika. Jde hlavně o tvar nauplie a její velikost.

Je velmi důležité, a dokonce bych raději měl napsat, zásadní, jakou potravu pro který druh plůdku zvolíme. Zdá se to jako zbytečné upozornění, ale není. Ono nejde pouze o velikost, ale i o druh krmiva. Ač chováme v akváriích ryby dravé či nedravé, býložravé, masožravé, všežravé, téměř ale každý jejich plůdek odchováváme planktonem a to živým. Je tedy nutné zvolit ten který plankton, aby si s ním plůdek poradil a dokázal ho polknout. Jak jsem již psal v minulých článcích, jde též o tzv. pohybový reflex. Je to právě ten pohyb, co provokuje plůdek k tomu, aby po planktonu „chňapl“. A to ještě není vyhráno, protože nemusí vyhovovat příslušně. Jde o to, aby ona potrava byla tím kterým rybím druhem tolerována. A až poté máme vyhráno, i když mnozí zkušení akvaristé odpovědí, že ani to není úplná výhra… Některý rybí druh má tak malý potěr, že i Artemie je pro něj příliš objemná a tak musíme zvolit konkrétní druh, který je nejen velikostí odpovídající, ale má i vhodný tvar.

Při podání Artemie tedy můžete být svědky toho, že rozplavaný plůdek na nauplie útočí, chňapá po něm, ale prostě není schopen ho pozřít. Je tedy dobré, a dokonce nutné, zkoušet jiný druh, který bude vhodný. Vynikající jsou některé druhy vířníků nalovené v přírodních lokalitách, ale pro takovou praxi je nutné se „vyzbrojit“ odpovídající, velmi jemnou síťovinou.

Jak se pozná, že plůdku první potrava vyhovuje? Je to znát na první pohled, u většiny druhů je to poznat podle objemnějších břišních partií a dokonce i podle zbarvení, to například když krmíme sytě oranžovou Artemií. Po zdárném zakrmení plůdek velmi rychle roste do týdne už můžeme u mnoha druhů začínat přikrmovat prachovým krmením sušeným, nebo vaječným žloutkem, ale pozor, žloutkem krmíme velmi opatrně, co se týká množství. Postačí zlomek žloutku uvařeného natvrdo rozmíchat v malém množství vody a kapátkem opatrně měřit velikost dávky. Je dobré si uvědomit, že neživá potrava na rozdíl od živé, se rychle kazí, tedy v teplé akvarijní vodě rychle rozkládá, a vodu tvoří po několika málo hodinách pro plůdek likvidační.

K tomu bych dodal, že nejúspěšnější je vždy zkoušet a měnit postupně mnohé druhy krmiva, než přijdete na to pravé. Jako první a skutečně univerzální potravu je ale možné doporučit potravu z přírodních lokalit a to vířníky a nauplie buchanek. K tomu ale musíme získat přece jen trochu zkušeností a tak to chce pouze začít a zkušenosti sbírat. Jen pozor na toxické přírodní lokality a dravé druhy planktonu.

Jiří Růžička