Je to zvláštní pocit… Před časem jsem navštívil akvaristu, který měl vzorně vedené akvárium, vodu víc než křišťálovou, malé množství rostlin, ale velmi dobře rostlých, obložených velkými křemeny a mezi nimi plavaly ryby několika druhů. S tím, že bychom měli v jedné nádrži chovat ryby, které jsou si nějakým způsobem etologie podobné nemělo to akvárium ale zcela nic společného. Ryby byly v perfektním stavu, ale zrak mi přecházel z té kombinace… Ale to vlastně nebyl ten důvod, o kterém dnes píšu.

Mezi závojnatkami (Ryukin), se proháněly mnohé druhy ryb živorodých a prapodivné parmičky. Musím ještě napsat, že tato kombinace byla „vylepšena“ tím, že ani jeden rybí druh nebyl svojí podobou původní, mohl bych taky asi napsat normální. Nešlo mi jen o běžně vyšlechtěné variety, jako třeba black molly, zlaté velifery, platy vyšší než delší…, ale neviděl jsem ani takové, které bych, tedy alespoň krom závojnatek, na první pohled rozeznal. To akvárium mi v tu chvíli přišlo, jako do sci fi filmu z daleké budoucnosti, a přece jsem se na něj díval v reálu. Ryby byly odlišné ve tvaru, barvě, délce a ve tvaru ploutví… Asi bych mohl napsat, že se jednalo o obludárium, ale pochopitelně v dobrém. Těm rybám zjevně nic nescházelo a žily si v super prostředí.

Píšu o tom také proto, že jsem dostal do pošty dotaz, zda mají všelijaké variety, kterých se dnes po obchodech potuluje dost, také odlišné nároky na chov. Musím napsat, že krom vyšší teploty, kterou autoři většinou uvádějí, není nárok na chov nějak odlišný od uvedených základních druhů v popisu mnoha knih. Snad bych uvažoval nad tím, zda velikost může hrát roli, ale většinou jsou vyšlechtěné variety velikostně na podobné úrovni jako jejich původní druhy, a někdy v dospělosti ještě menší.

A na konec jednu lahůdku. Anostomu ternetzi a A. anostomus.

Tato skvělá ryba (až 20 cm), pochází z povodí Amazonky a Orinoka. Teplota vody tedy od 25°C do 29°C. Doporučuji něco mezi, ale pozor, tyto ryby bývají v dospělosti poměrně agresivní. To tehdy, když si dominantní dospělci vytvoří svůj revír a tam „kralují“. Potom si ho velmi dobře ochraňují a běda jiným rybám, které se v něm ocitnou.

Anostomy jsou všežravci, požírají vše živé a s chutí se pustí i do rostlinné stravy, jako jsou například řasy, ale i alternativní rostlinné vločky. Co si pamatuji, tyto skvělé ryby byly v dřívější době uměle rozmnoženy, ale od té doby jsem je v akvaristických prodejnách ale neviděl, snad pouze z importu. Je docela dobře možné, že jsou již na seznamu ohrožených druhů a jsou v nějakém módu chráněné. Zrovna u ryb mi ale tato opatření nepřijdou vhodná, protože lokality ryb jsou v mnohých případech likvidovány a ony zbývající se alespoň  nacházejí pouze v akváriích po celém světě.

Anostomus anostomus, dnes hlavostojka či úzkotlamka, se liší od A.ternezi tím, že jejich podélné a výrazné tmavé pruhy jsou na okrajích ozubeny. A.ternetzi mají okraje podélných pruhů hladké. Jinak je jejich nárok na chov shodný. A.ternetzi by podle různých autorů mohla být snad o něco agresivnější.

Tyto ryby už z hlediska své velikosti vyžadují velkou nádrž, bohatě zarostlou s čirou vodou. Jejich žaberní sytém je poměrně citlivý na zákaly a snadno se dusí…

Chovají se v hejnech, moje zkušenost je 10 – 15 ks, ale jak jsem napsal, někteří jedinci se v dospělosti starají o svůj revír a chrání ho poměrně udatně, osobně si myslím, že je to projev hlídání budoucího trdliště, ale přirozený výtěr doposud znám není a tak se můžeme pouze domnívat.

Anostomus je ryba nádherná a její torpédovité a krásně zabarvené pružné tělo vynikne právě v početném hejnu.

Jiří Růžička