Nechtěl jsem, ale musím! S nadsázkou hlásím, že začínáme osmnáctý rok Článků…

Nejsem si jist, zda mám tuto zprávu uvádět jako zajímavost či kam ji zařadit. Všiml jsem si v poslední době, že v některých článcích, kde se popisuje návod na chov či odchov některých druhů ryb, je zmíněná potrava, kde chybí v použití zcela potrava živá. Jen bych rád upozornil, že vzhledem k již poměrně dlouhému vývoji alternativní potravy pro akvarijní ryby a živočichy vůbec, je tato potrava velmi kvalitní a odpovídající tomu kterému druhu ryb, pro kterou ji výrobce doporučuje, ale pozor!!! S vývojem plůdku a jeho následným krmením je vše jinak. Existuje pojem, kterým nazýváme zcela správně to, v čem je ten háček a tím je „POHYBOVÝ REFLEX“.

Tato věta je velmi důležitá, protože drtivá většina ryb ve stadiu právě rozplavaného plůdku, která se shání po exogenní, tedy vnější potravě, je doslova závislá na pohybu své první potravy. Provokuje ho zkrátka ten pohyb poskakujícího planktonu a přirozeně ho tedy lapá. Pokud se sebelépe volená alternativní potrava nepohybuje, plůdek si jí nevšimne.  Je to geneticky uložená informace. A když přece jen některý z plůdku alternativní potravu přijme, bude to nepatrné množství, a tak jako tak z něj nevyroste nic kloudného.

Uvádím to zde i z toho důvodu, že mám v poště za poslední dobu několik vzkazů o podobném problému, a tak odpovídám všem prakticky a jednoduše. Pro většinu ryb je velmi vhodná Atrtemie, tedy miniaturní korýšek, který lze použít při odkrmu většiny akvarijních ryb. O jeho líhnutí z vajíček a použití jsem několikrát psal, a tak stačí si článek s tématikou vyhledat. Jde o snadné zacházení a použití, které zvládne i mladý akvarista… Odkrmení plůdku tímto korýškem je velmi vhodné a jeho nutriční hodnota nadmíru odpovídá potřebám právě rozplavaných ryb.

A mám v poště ještě jeden vzkaz, na který rád odpovím, ale je tak široký, že ho jistě takto nevyřeším. Mohu alespoň udat směr.

Rozplavaný plůdek nemá správné chování, buďto trhaně poskakuje, nebo vystřeluje kolmo k hladině a zase padá. I když některý z nich začne přijímat potravu, nikam to vlastně nevede.

Problém bývá v kvalitě vody a hlavně v jejích nesprávných hodnotách pro ten který druh. Další možnost je genetická odchylka některého z rodičů.  Může to zavinit i nevhodná teplota vody při líhnutí, ale asi bych mohl jmenovat i víc možností.

V posledním dopise jsem toto řešil s paní Zdenkou, která má podobný problém. Není třeba hned obstarávat drahá zařízení na úpravu vody a podobně. To, co bych ale udělal je jednoduché a hlavně velmi levné. Skutečně si musíme zjistit co pro daný druh, který rozmnožujeme, musíme udělat. Pokud se jedná o některé z běžných druhů ryb jako jsou dania, parmičky, tetry a podobně, bude jistě stačit voda z vodovodu, ale pouze pod podmínkou, že známe její hodnoty. Doporučuji alespoň pH a konduktivitu.

Ono je to tak, pro tyto druhy ryb, tedy pro které nepotřebujeme vodu nijak zvlášť upravovat, vodovodní voda postačí i z toho důvodu, že mají poměrně velkou toleranci. Doporučoval bych tedy obstarat si vodu z jiného zdroje, třeba z jiné adresy. To je velmi dobré například tam, kde bereme vodu ze studny či z vrtu. V případě paní Zdenky se jedná o to, že při výtěru dánií není potřeba velmi měkká voda upravená například v reverzní osmóze. Ostatně, takto jsme dělali výtěry, když jsme kdysi začínali. Pamatuji, že z Prahy se kdysi jezdilo nejen do přírodních zdrojů, ale i pro vodu vodovodní. V severních Čechách teče z vodovodu v mnoha lokalitách voda, ve které s úspěchem vytřete a rozmnožíte i neonky obecné.

Vždy je nutné tento problém vždy rozpoznat a ujistit se proč se tak děje. Potom teprve dělat opatření, jinak se v tom všem „utopíme“.

Jiří Růžička