Zajímavý dotaz mi přišel do pošty tento týden. O co jde? Psal jsem poslední dobou o chovu akvarijních ryb v zahradních nádržích. No, a právě ten dotaz je odrazem toho, co jsem popisoval. Našemu čtenáři jde zvláště o závojnatky, které jsou velmi vhodné právě do zahradních nádrží a některé variety přežijí bez újmy i zimu. No, a právě to byla podstata dotazu. Jak poznám, že jde právě o ty závojnatky, které vydrží v zimě pod ledem, jaké koupit?

Nepoznáte! Na pohled lze zkušeným okem pouze odhadnout, jestli právě ty závojnatky, které kupujete vydrží zimu venku. V tomto případě jde o zkušenost, nebo o to, zda máte ve svém okolí známého akvaristu, který se tímto zrovna zabývá. Ten vám může doporučit, nebo prodat takové variety, ale v obchodu těžko. Obchod se stal v mnoha případech pouze tím obchodem, ale zkušenosti prodavači v akvaristikách mají skutečně mizivé. Pozor ale, to nezevšeobecňuji! Ale ve většině obchodech tomu tak bohužel je z logických důvodů. Obchodů vzniklo po roce 1990 mnoho a akvaristů, kteří by si vzali „na hrb“ tuto práci ubývá velkým tempem. Prodávají tedy vyškolení lidé, kteří se stávají zkušenými akvaristy za dva dny… Což není mnoho, že…

K tomuto jen musím poznamenat, že ty nádrže, ve kterých by měly ryby žít i přes zimní období, musejí splňovat několik důležitých věcí. Jde hlavně o hloubku a velikost nádrže. Tedy vlastně o to, aby v zimě nepromrzla až na dno. I když jsou v poslední době zimy mírné, musíme s tím stále počítat.

Dále musím k tomuto napsat, že jsem před mnoha tety takovou varietu závojnatky, která přežije zimu venku dokonce odchoval, a to křížením japonské importované závojnatky s naší, kterým říkám všeobecně kačeny, kterou jsem přivezl od rybářů z jižních Čech. Ty závojnatky z Čech běžně přežívaly v rybnících a měly takový tvar těla jakoby napůl. Zkrátka se mi ten tvar nelíbil, nebyl ani typický pro tento druh odchovaných ryb, a tak jsem použil ke křížení právě ty japonské závojnatky a povedlo se. Již v třetí generaci byly jak se patří. Jejich potomky mám jak v nádržích venku, tak i v akváriích a snažím se je alespoň udržet, protože obchodně aktivní jako před léty již nejsem. Každý rok si tedy odchovám a vyberu alespoň pro sebe několik desítek jedinců.

Vzkaz pro Káju, tedy pro malého akvaristu, který si koupil do akvária kořen a za několik hodin se mu voda v akváriu zabarvila dohněda. Teď se obává, aby z této barvy ryby neonemocněly. Neobávej se, ta barva, pokud není tedy jó tmavá, spíše do zlatova, rybám nevadí a právě naopak. V některých řekách či tůních, z kterých chováme mnoho akvarijních ryb je voda právě tak zabarvena. A když si najdeš v historii článků ten pravý, dozvíš se i proč…

Rozsivky (Diatomaceae), jsou jednobuňěčné řasy a jsou to právě ty, kterým v akvaristice říkáme hnědé řasy. Objeví se pravidelně tam, kde máme nedostatečné či nevhodné osvětlení akvária. Pravidelně a velmi ochotně porůstají vše v akváriu a dokonce i živé rostliny, kterým pak brání v růstu. Dobré však je, že se dají na rozdíl od mnoha druhů řas zelených (Chlorophyta), velmi snadno odstranit setřením. Nápravu můžeme udělat tak, že očistíme pozorně vše v akváriu, odkalíme pečlivě dno a doplníme vodu novou, ale pozor, je nutné zvýšit intenzitu osvětlení, jinak se rozsivek nezbavíme.

Jiří Růžička