Psal jsem o tom v jednom z posledních článků. Tedy jen krátce. Dešťová voda je skutečně poklad, obzvláště upravená na výtěry, ale opět to má háček… Jde o to, kde a jak ji jímáme. Pokud jde o venkov a přírodní rybníček, nebo sud, nebo jinou nádrž, pozor na infekci, je nutné vodu dobře přefiltrovat a „přehnat“ přes UV lampu. Nestačí cedník či jiná řídká tkanina, vylíhlá stadia pakomárů jsou například velmi nepatrná a ve vývojové vodě by udělala  brajgl a bylo by po výtěru. Nálevníci zrovna tak. A ještě doporučuji několik dní před třením filtrovat běžným akvarijním filtrem.

Pokud máte inertní cestu, jak dešťovou vodu dostat do kanystru, je to nejlepší, ale pozor na střechy. Upřímně nevím, které krytiny mohou být skutečně inertní, ale myslím, že zrovna nejvíce používané šindele to asi nebudou, plech také ne. A asi nerez krytinu má skutečně málokdo… Spíše přírodní pálené, nebo břidlicové, ale je nutné to vyzkoušet.

Pokud budete jímat vodu z okapu, zrovna tak… Filtrovat a UV sterilizaci. Ještě bych rád připomněl, že dešťová voda jímaná ve větších městech…, no, nevím, nevím. Skutečně je vždy dobré si ten systém vyzkoušet a po získání vzorku a ošetření vždy důkladně proměřit. Jinak je možné toto téma s podrobnostmi (jak vodu upravit k výtěrům) vyhledat v minulých článcích.

Před několika vydáními jsem zveřejnil fotku naklíčených semen Barclaye. No a už je tady dotaz, kolik těch Barclayí ze semen lze napěstovat. Tak jen krátce. Z jednoho semeníku jsem měl až 600 rostlin, ale počítal jsem je pouze několikrát za svoji praxi, ona je to dost titěrná práce. Normálně bych nechal semena usušit a snadno je pak počítal, ale tyto vyschnout nemůžou, a tak se všelijak na sebe lepí a při počítání to dělá neplechu. A upozorňuji, že na semenáčky se v prvních týdnech musí dát velký pozor a hlídat a hlídat. Podléhají velmi snadno porostu jemných řas, které v prvních dnech nejsou vidět a tak doporučuji dobrou lupu a jemný pohyb vody. Dobré je též vydatně filtrovat, ale pozor na prudký pohyb vody, semenáčky B. jsou velmi křehké.

Cichlidy z dávných dob…

Téměř vymizená (původní) cichlida, Cichlasoma nigrofasciátum, kančík příčnopruhý. Je to ryba, s kterou jsem začínal a choval ji jako jednu z prvních. Nenáročná, i když toto slovo v našem řemesle nemám rád, ochotná žrát snad vše co jí předložíte, a ještě ochotnější se později rozmnožovat. Pokud budete mít tuto cichlidu v dostatečně vybaveném akváriu v páru, dočkáte se nádherných chvil při její reprodukci. Může být i s podobně většími rybami a neublíží, jen pozor na malé druhy rybek. Když doroste do větších rozměrů, někdy dostane chuť i na ně. Konec konců krom hmyzu je to její přirozená potrava.

V poslední době, tedy spíš v posledních dvaceti letech, se objevilo mnoho jejich podob, a dokonce i mezidruhové křížení s jinými cichlidami. Viděl jsem albíny, oranžově zbarvené, strakaté a všelijak jinak zabarvené. Dokonce jsem na jedné výstavě před léty viděl tuto cichlidku jako dlouhoploutvou. No co, mezi akvaristy je určitě mnoho jiných variet a chovatelských odlišností, ale věřte mi, ta přírodní je skutečně krásná. Je skvělá obzvláště při páření, když se pár namlouvá. Ty příčné pruhy zabarvené do tmavě modra se nádherně zvýrazní a ploutvemi samec čistí trdliště a je celý „namachrovaný“. Po výtěru se o jikry starají oba rodiče, ale mnohem víc samec. Nakonec jen napíšu, že je to přece jen cichlida a tak skutečně pozor ve společných nádržích, protože menší rybky může pozřít. A to velmi ráda!

Ryby z akvária do zahradních rybníčků je možné vysadit, ale opět, přemýšlejte o tom, jak je na podzim slovíte. Při teplotách, kdy teploměr ukazuje od 20 do 30 °C není nijaký problém to zrealizovat, dokonce dostanou ryby překrásné zbarvení a najdou si mnohem více potravy, než jin předložíte v akváriu. No a pokud je na podzim odlovíte, v akváriu uvidíte tu změnu. Slunce a přírodní potrava z ryb udělá zázrak. Jen opakuji, vždy uvažujte, jak je z venkovních nádrží na podzim odlovíte, není to snadné zvláště tam, kde není možné nádrž odpustit.

Jiří Růžička