Druhy ryb, jako jsou například některé druhy Cichlid, živorodky, ale i některé druhy labyrintních ryb i jiné se spontánně třou ve společných nádržích a netřeba je na výtěry pracně připravovat. Jiná věc je s následující péčí o potomstvo. Vytřou-li se takto a rodiče svá trdliště uhlídají, je nutné po rozplavání potěr přelovit do oddělené nádrže. Děláme to z toho důvodu, že tak, jak plůdek dorůstá, jeho rodiče nejsou schopni ho ve společné nádrži uhlídat a ochránit a většina z narozených ryb padne za kořist ostatním rybám v akváriu. Pokud nemáte v úmyslu potěr ryb dále odchovat, je to v pořádku, rybí obsádka ve společném akváriu nemůže dostat lepší kousek potravy, než právě mladé ryby. Budete-li však počítat s uchováním potomstva, již jako malý potěr musí do jiného akvária.

Podobné věty už se na našich stránkách objevily, „ale jak vlastně ty mrňavé potěry ze společného akvária odlovit?“, ptá se mi téměř rozčíleně náš čtenář. Že se mi to snadno řekne, ale ani síťkou, ani lovícím zvonem to přece nelze, tak jak???

Tyto techniky jsou již dlouho známé a začínající je vždy získal buďto z vlastní praxe, prostě to časem vymyslel, nebo se to dověděl od kolegů. No a je ale pravda, že dnes již mnoho spolků nefunguje a tak osamělý jedinec má snad pouze internet k tomu, aby se podobné jednotlivosti dověděl, aby se k nim dopídil třeba zde na stránkách DAJANY.

Takže, výtěry ryb ve společném akváriu jsou u některých druhů běžné a jde o spontánní projevy biologického života druhů. U mnohých druhů tento důležitý projev jejich života ani nezjistíme a začasto se nám v akváriu mezi dospělými rybami objeví menší potomci, kteří přežili čas dospívání a z nějakých důvodů se dožili velikosti, ve které již nejsou jako potrava pro ostatní ryby v akváriu objektem.

Jak ale na ty mrňouse? Mnohdy jsem přišel o mnoho potěrů například u cichlid, ale rada dávno zesnulého kolegy z klubu mě uvedla na tu správnou techniku. Pokud se na kameni či na skle cichlidy vytřou, necháme pár či jedince jikry ošetřovat a počkáme až do vykulení plůdku. To si většinou rodiče umí ohlídat i ve společné nádrži, a potom snadno již vykulené jedince stáhneme hadičkou do připravené nádoby mimo akvárium. Je to snadné, ale nesmíme promeškat tu chvíli, kdy se už rozplavují, potom už nemáte šanci. Do té doby jsou povětšinou v hejnu a jsou ukryté tam, kde pro ně rodiče připraví místo. Jde většinou o důlek vyhloubený v substrátu dna. Někdy jsou cichlidy velmi vynalézavé a jejich potomstvo musíme chvíli hledat. Snadno ono místo ale poznáme podle chování rodičovského páru. Pokud tu chvíli promeškáme, pochytáme síťkou již pouze několik jedinců…

Ryby labyrintní, takové, které si staví pěnová hnízda na hladině, je po vykulení začasto možno spatřit, jak jednotlivé dětičky vrací do hnízda, když vlivem pohybu se z něj dostanou a klesají ke dnu. To už je doba, kdy pomocí misky toto celé hnízdo opatrně podebereme a přeneseme do jiné nádrže.

Jsou ale mezi nimi ryby, u kterých si musíme dát velký pozor na rodiče a hraje v té chvíli velkou roli i naše zkušenost. U sumců z rodu Hoplosternum je velká potíž s odebráním hnízda s potěrem, které povětšinou tito sumci staví na připravené místo chovatelem, kam umístí například kousek polystyrenu, nebo plastový otočený talíř dnem nahoru. Samci těchto sumců hlídají své potomky velmi urputně a pokud nebudeme dosti šikovní, ale hlavně rychlí, tak samec do hnízda zespodu dá velikou ránu ocasní ploutví. Když se mi to stalo poprvé, leknutím jsem uskočil od akvária. On sice mnoho ze svého potomstva tímto pobije, ale aspoň částečně zachrání snůšku od nepřítele.

U živorodek jdou tyto praktiky poměrně složitě a nezbývá, než „plnou“ samici včas přelovit. Potěr živorodých ryb je velmi soběstačný hned po porodu a tak by nezbylo, než odlovovat síťkou potěr postupně.

U sumečků z rodu Corydoras zase odebíráme ještě jikry většinou ze skla akvária a to tak, že žiletkou či jiným předmětem jikry doslova seškrabujeme, musíme pod ně ale velmi opatrně. Ty potom vkládáme do provzdušněné elementky s čerstvou vodou stejných hodnot.

Tetry, parmičky a jiné ryby, které vypouštějí jikry nad substráty či rostlinami do volné vody, nám tímto neumožní sbírat potěr ze společného akvária a musíme je nechat vytírat v elementkách k tomuto účelu zařízených.

Existuje mnoho tzv. fint, které umožňují oddělovat narozený plůdek od chovných párů, ale pokud bude třeba, napište si o doporučení. Vynikající způsob jsem viděl kdysi u kolegy, který choval ryby Poecilia velifera. Akvárium přepůlil sítem a nad prázdnou polovinou svítil. Zrovna narozený potěr šel za světlem skrz síto, kam samička nemohla.

Jak jsem napsal výše, těch možností a nápadů je mnoho a tak pokud budete-li mít nějaké dotazy, napište či zavolejte, jsme tu pro vás i celým kolektivem DAJANY!

Jiří Růžička