Vzkazy 2022/13

Přebarvení závojnatek

Prosím, vyhledejte si v Článcích popisy tohoto úkazu, který může zmást mnohé z nás. Psal jsem o tom již několikrát, a tak pouze v krátkosti. U závojnatek může dojít k přebarvení buněk i v pokročilém věku. Z celotěle černé závojnatky se vyklubala červená až po dvou a půl letech. Byl jsem tehdy překvapen, ale stalo se. Někteří začínající chovatelé mi napsali, že je jejich závojnatka nemocná, že se jí po těle objevily červené, tedy domněle krvavé skvrny, abych poradil. A když jsme spolu probírali tu „věc“ po telefonu a poslali mi fotky, zjistil jsem, že je to pouze genetický vrtoch.

Toto může zmást snadno mnohé, protože jak jsem již napsal, k přebarvení může dojít i po několika letech. Jde o to, že většina závojnatek pochází z importu a není jasné, z jaké barevné linie jsou jejich rodiče.

Pozor ale, toto začínající přebarvení, pokud se jedná o červenou barvu, která je ostatně nejčastější, může skutečně připomínat buďto začínající vředovitost, bakteriální otevření ochranného slizu, otevřené druhotné zaplísnění a podobně. Tedy raději je lepší se na začátku zabarvení zeptat než podcenit počínající infekci. A ještě připomínám, o tomto tématu je zde v Článcích více pojednání, a tak stačí napsat téma do vyhledavače. Například „závojnatky“.

Skaláry, to už tu také bylo…

Odchov těchto mysteriózních a bytostně známých akvarijních obyvatel je dnes již pouhou rutinou, ale stejně, záleží tak trochu i na štěstí. Nejde o to štěstí, aby se skaláry vůbec vytřely, myslím štěstí ve smyslu výběru chovného páru. Je to stav, kdy se „pár povede“ tak, že nestačíte potěr umísťovat do rozplavávaček. Konec konců ti, kteří se s podobnou situací setkali, vědí o čem píšu.

Výběr páru by měl nastat spontánně, tedy přirozenou volbou. Toto tvrzení neplatí tam, kde potřebujeme vybrat určité jedince, které párujeme nehledě na jejich vůli, tedy tam, kde jde o genetické předpoklady jedinců pro další šlechtění. U cichlid ale všeobecně platí, že přirozený výběr je ten nejlepší a také většinou nejproduktivnější. Je tu ale jedna věc, která již dnes není až tak přirozená a tou je odchov potěru chovným párem ve stadiu eleuterembrya. Je to právě ta chvíle, kdy drtivá většina chovatelů odebírá jikry chovnému páru z důvodu pozření jejich potomků.

Proč se tak děje? Není to těžké domyslet. Dnešní skaláry, až na některé ojedinělé importované chovy, jsou potomky již dávných předků chovaných v akváriích a jejich chov prošel mnoha peripetiemi. Etologie těchto ryb již dávno není taková, jako u původních jedinců v přírodních podmínkách. Ztráta přirozeného chování při reprodukci je tedy logickou dohrou letitého chovu v akváriích, tedy mimo jejich přirozeného prostředí.

Moje zkušenost

Jednoho dne jsem si přivezl od známého chovatele pět krásných jedinců. Za nedlouhou dobu se z nich vytvořil pár. Bylo to jako podle předpisů. Jednoho dne se proháněli akváriem a ostatní obyvatelé byli namačkáni v jednom rohu, tedy znalým jistě došlo, že šlo o počáteční výběr trdliště. Ihned jsem provedl potřebná opatření a pár oddělil do samostatné nádrže, kam jsem umístil obrácený květináč z pálené hlíny. Netrvalo dlouho a výtěr byl na světě.

Nepočítal jsem s tím, že hned napoprvé dojde k vylíhnutí plůdku a taky hned druhý den jikry zmizely. To samec, kůžička podmazaná, předstíral jejich očistu a nenápadně olupoval jednu po druhé, až měl nacpaný břich a nešťastná samička se jen nestačila divit, kam jikry mizí.

Druhý výtěr následoval po týdnu a scénář se opakoval, ale s tím, že jikry vydržely o den déle. Při třetím výtěru jsem již neváhal a jikry páru odebral. Podobně jsem se zachoval i při dalších výtěrech. Pár se ale vytíral pravidelně a nádrže se plnily miminy. Tolik místa jsem ale zase neměl a tak jsem se rozhodl, že snížím teplotu a tím jednoduše zreguluji frekvenci výtěrů. Podobně jsem to dělal vždy, když jsem potřeboval regulovat častou frekvenci výtěrů. Pravý opak byl pravdou…, a co myslíte? Protože jsem měl rozplavávačky plné potěru, nechal jsem jim jikry jako mlsotu a bum ho, byl to úspěšný a nejpočetnější výtěr, jaký jsem od nich měl.

Tím bych jen rád vzkázal všem, že jednoznačný pohled na odchov nejen skalár není možný a zrovna tak návod. Lze pouze popsat základní ukazatele a akvarista si musí poradit sám. Záleží též na štěstí či na výběru ryb, z kterých budeme v budoucnu pár sestavovat.

Jiří Růžička