Tento údaj se objevuje v nejrůznějších pojednáních, která se týkají hlavně výtěru problematických druhů ryb. Vodivost vody je údaj, který zkušenějším akvaristům může mnoho napovědět, ale pokud potřebujeme o vodě přesné a kompletní údaje, musíme je měřit zvlášť a nespoléhat pouze na vodivost vody.
Vodivost vody se měří v mikrosiemensech – µS. Výsledek měření je výslednice všech vodivých látek obsažených ve vodě. Znamená to tedy, že voda chemicky čistá by měla mít nulovou vodivost. By měla mít… Jen upozorním na to, že o vodivosti vody jsem psal již podrobněji v minulých článcích, nebo pokud budete potřebovat další údaje k tomuto tématu, napište do vyhledavače.
Běžné hodnoty vodivosti vody jsou kolem 300 µS. Tím myslím vodu vodovodní. Vytírací voda pro neonky červené a například pro tetry červenohlavé by měla mít vodivost 20µS, pro neonky obecné 70µS, například pro skaláry, nebo parmy čtyřpruhé do 200µS. Tak a teď si můžeme říci, že to může být i úplně jinak. Moje zkušenost je, že musíme též hlídat tvrdost vody a pH. Když si toto osvojíme a vyhovíme všem ukazatelům akvaristické hygieny, nebudeme mít problém s výtěrem mnoha ryb, které se řadí do skupiny tzv. problematických.
Zrovna například skaláry a parmy čtyřpruhé jsem běžně vytíral ve vodě z vodovodu, která měla 290µS. Tato voda má malý obsah dusíkatých látek a nízkou uhličitanovou tvrdost. K tomu bych ještě rád napsal, že například na severu Čech teče v některých místech z vodovodu voda, ve které je rovnou možné vytírat neonky obecné.
Věřte či ne, s úspěchem se mi vytřely tetry červenohlavé v nádrži, kde bylo kolem 200µS. V té nádrži jsem měl vysazených několik set semenáčků Barclaye longifolie. Ty tetry jsem tam dal jen aby Barclaye pohnojily. No a za krátký čas tam plaval i potěr…
O vodivosti vody je možné psát mnoho, ale raději se ozvěte s konkrétním dotazem, na jeden takový jsem právě odpověděl. Jen bych rád upozornil na to, že vodivost vody není vždy ta správná a jediná hodnota, která nás dovede k úspěšnému výtěru.
Běhen času mé nepřítomnosti jsem dokonce řešil některé dotazy telefonicky i z nemocnice. To byla kolikrát podívaná od mých spolubydlících. No a představte si, že jeden pacient měl k akvaristice docela blízko, a tak toho hned využil a řešili jsme léčbu plísně na rybách… On odcházel ale záhy již domů a tak jsme moc času s akvaristikou „nezabili“.
Už jsme řešili mnoho případů, kdy nerostly rostliny, a tak se v akváriích kolikrát zbytečně likvidují, i když by stačilo trochu trpělivosti. Některé druhy rostlin se aklimatizují delší dobu a tak nespěchejte. Dokonce se stává, že nadzemní část rostliny, tedy prýt, odehnije zcela a třeba až po několika měsících se na tom místě objeví ona původní rostlina v nové podobě. Rostliny se nemohou pohybovat, a tak začasto mění svůj tvar a podobu velmi dlouho. To podle prostředí. Přizpůsobují se novému prostředí zkrátka po svém. Zajímavé je, že právě tyto rostliny změní svoji nadzemní podobu tak, že majitel ani nepozná, že to byla právě ta rostlina, kterou původně vysadil.
Nakonec bych se rád vyjádřil k dotazu, který by asi měl odpovědět nějaký vědec z toho oboru. Jde o dotaz na červy, kteří nám v akvaristice mohou škodit. Je jich mnoho druhů a jde o červy volně žijící, např. ploštěnky, nebo i červy parazitičtí žijící v těle živočichů. Prosím v těchto případech pošlete na moji adresu raději fotku, nebo konkrétní dotaz, pokud budu moci, najdu odpověď, ale věřte, že červi jsou jeden rozsáhlý vědecký obor a nikoliv snadný.
Jiří Růžička
0 komentářů