Titulek je dnes tak trochu tajemný, ale hned objasním. Stalo se mi osobně před zhruba měsícem, poznali jste jistě z výluky článků, že jsem znenadání v jedné vteřině musel opustit díky zranění nejen tedy svoji zamilovanou líheň, ale i celou milovanou rodinu včetně feny Šišky a svého drahého obydlí. To vše tvořilo a vlastně i tvoří dodnes můj svět, bez kterého jsem si nedokázal jiný představit. Vlastně ani nebyl důvod. No a stačí pak jediná vteřina, ten zpropadený důvod změny, a celý ten zamilovaný svět se zcela obrátí do světa jiného, zcela neznámého a asi nebude úplně správné, když napíšu do světa zcela nepřátelského. To slovo nepřátelského není skutečně úplně dobře zvolené, ale mně to tak zpočátku připadalo, než jsem pochopil, že s takovou to nikam nedotáhnu, tedy s mým zraněním. Jde o nemocnici, jistě nedobrý, i když potřebný, kámoš všech akvaristů, když musejí opustit na delší dobu své milášky v akváriích.
V mém případě byla tím důvodem nezabroušená skleněná tabule skla 12 mm, která byla opřená o zeď a připravená na další. Ta tabule, asi mnoho z vás ví, jak je toto sklo těžké, se uvolnila díky mému osudnému dotyku a prořízla mi nohu v tom děsivém místě, kde se nachází ona velká tepna…
Dál už nebudu o svém poranění psát, ale rád bych tímto předal mojí nejčerstvější zkušenost a varování o ne zcela vhodném uložení podobného materiálu s kterým poměrně často pracujeme…
Tak tedy akvárium bez majitele…
Ono velmi záleží na tom, v jakém režimu zrovna ono, nebo ona akvária máme. Jde-li o běžné domácí dekorační pokojové akvárium, tam, pokud ho nemáte zrovna plné potěru, nejde o den ani o dva. Dokonce by zvládlo bez újmy i čtrnáctidenní absenci akvaristy. Takové akvárium má mnoho živin pro sebe i pro běžné živočichy. Navíc jsou tato akvária v poslední době plně vybavena automatickými systémy hlídání teploty vody, času osvitu…
Jiné je to tam, kde máme akvárií více a v některých plave i potěr. Toto většinou zvládnou v náhradním režimu i manželky, tedy pokud jsou, nebo kamarád akvarista. Ideální je, když máte v nepřítomnosti u sebe fungující telefon.
No a dále, krom tedy mnoha jiných situací, existuje ta snad nejhorší, kdy se vaši chovanci ocitnou zcela sami a je jich v nádržích jako máku… Co teď? Jak řešit tuto situaci? Na to všeobecný názor prostě neexistuje. Máme asi všichni v sobě jakéhosi hlídače, který je s námi neustále v kontaktu, ale to je právě ono. Tato situace je černou můrou snad pro každého a skutečně nejen v našem oboru. A právě v chovatelství je to nesmírně komplikované z důvodu prakticky neustálého dozoru nad našimi chovanci, ať jde o ryby, savce, ještěry, hady a mnoho jiných. Jde o celodenní starost a dohled včetně podávání potravy a mnoha jiných povinností.
Největší naše odpovědnost spočívá v tom, že jsou naši chovanci na nás striktně závislí nejen z důvodu starosti o ně a o jejich zdraví, ale hlavně z důvodu zachování jejich života. No a v případě naší nenadálé nepřítomnosti…
Toto není skutečně lamentování či jakási rada pro nás, kdo chováme jakékoliv živé tvory, ale prostě upozornění pro kolegy, kteří se snaží o něco podobného jako já a z ničeho nic se ocitnou v situaci, kdy není řešení. Je možné tomu tak trochu pomoci a předejít nejen naším odpovědným chováním nejen k sobě samotnému, ale i ke svému okolí, uvědomovat si i to, na co většina z nás nemyslí v době, kdy je dobře, ale při náhlé změně si začneme uvědomovat daleko více ze svého života a hlavně uvědomovat si, že tady nejsme pouze sami za sebe!
A nakonec ještě omluvu za výluku posledních článků, z důvodu výše uvedených. Dám vše dohromady a postupně odpovím i na vznesené dotazy.
Jiří Růžička
0 komentářů