Právě ve včerejších zprávách, tedy televizních, jsem zachytil úžasnou zprávu, která mě velmi potěšila, ale během vteřiny ve mně zanechala známou pachuť. O co šlo? Lidé objevili neporušený, nedotčený korálový útes, významný též svojí velikostí. No, ten skutečně skvělý pocit z té zprávy se prakticky ihned změnil v toto: „A je po útesu!“ Nechci zde lamentovat a vnucovat nikomu své pocity, ale jakmile byla zpráva zveřejněna, byla nadšeně doplněna větou: „Na místo se ihned vydala skupina vědců“, … a je to zaručené! Toto nikdo nemůže utajit, a tak se na ono místo začnou doslova trousit další skupiny vědců a nejrůznější zvědavci s potápěčskou výstrojí… Za nějaký čas v té lokalitě bude silně přelidněno, a to znamená jediné.
Ale proč se o tom zmiňuji? Analogie s akvaristikou je na místě, čím víc budeme neustále „vrtat“ do akvária, čím víc budeme podle našich představ upravovat jeho provoz a podobu, tím méně se mu, tedy tomu akvárku, bude dařit. Tedy pochopitelně životu v něm. Je jasné, že většina akvárií vzniká z touhy mít něco krásného, utvořit vodní svět podle našich představ. Utvořit krásnou atmosféru toho nádherného vodního světa, kde se v křišťálové vodě prohánějí krásná a barevná hejna nádherných ryb a rostliny tuto nádheru ještě více podpoří.
Neuplyne ale mnoho času a v nově zařízeném akvárku, které se nám skutečně povedlo podle našich představ, začne příroda tvořit též. Ta tvorba ale nebude jistě podle našich představ, a tak se setkáme s hnědou řasou, která pokryje vše, na co se v akváriu podíváme, se šedavým zákalem vody a třeba i s podivně plavajícími rybami. To je právě ten moment, kdy příroda začne reagovat na námi stvořený svět, který ale s přírodou a jejími zákony má pramálo společného. I z tohoto důvodu vždy upozorňuji na to, že nejprve je nutné řešit naše vědomosti vzhledem k akvaristice a následně budovat. Pokud to budeme dělat naopak, dopracujeme se sice také k cíli, ale za daleko větších problémů a za mnohých obětí živých tvorů.
Znamená to, že bychom měli stvořit takový svět, který se bude chovat podle našich představ a nebude negativně ovlivňován přírodou, která ale pouze reaguje na naši neznalost. Lidé většinou začínají s tím, že vytvoří cosi podle svých představ a následně se diví, že to podle těch představ nefunguje. Ale při poznání akvarijního světa pochopíme, že musíme vytvořit svět, který nám příroda nebude natolik ovlivňovat, nebude negativně reagovat na naši neznalost, a že se na něj nebude možné s uspokojením ani dívat.
A má akvaristika něco společného s tím korálovým útesem? No jistě, ten nesmírně, dnes již vzácný a obdivovaný svět, stvořila příroda podle svých představ a možností a za daných podmínek. Stvořila i nás a teď se asi diví co z nás vyrostlo, i když náš vznik a přítomnost na Zemi ještě nebyla zcela objasněna.
Budeme-li se o tu krásu starat a třeba, nedej Bože, ji začít chránit podle našich představ, skončí nejen celý korálový útes jako ta nešťastná akvária. Jediná rada je na místě a to: jen se dívat a hlavně – nezasahovat, nezasahovat, nezasahovat!!! Lidé snad jednou, doufám že nebude již příliš pozdě, přijdou na to, že neustálé úpravy toho nesmírně vzácného, křehkého a krásného světa, tedy naší přírody, budou mít za následek jeho zničení. Paradoxem je i to, že katastrofy, které člověk zaviní se opět snaží napravovat a přírodu chránit, ale tím se dostáváme do stále nových a nových problémů, kterými ona příroda ponejvíce trpí.
Mohl bych zde vyjmenovávat mnohá úskalí, která lidstvo připravuje přírodě, která se urputně brání a již mnohá léta naznačuje, že to děláme špatně, že v konečné podobě nezničíme ji, ale sami sebe. Život tu na Zemi bude ještě dlouhou dobu trvat ať třeba v jiných podobách než dnes, ale lidstvo to rozhodně nemusí ustát a přežít. Jsme příliš nabubřelí a vychloubační.
Naše poznání, na kterém závisí chod akvária je velmi důležité a při jeho doplňování a rozšiřování přijdeme právě na to, proč se ony nemilé věci v akváriu dějí a co udělat, aby se nestaly. Příliš slabé osvětlení, hnědá řasa, příliš chladná voda, úhyny ryb, příliš krmiva, zákaly, příliš světla, zelená řasa… Těch příliš je mnoho, ale je poměrně snadné a možné se se vším obeznámit. V době internetu to rozhodně není složité. Pokud toto nebudeme ctít, nebude se nám dařit!
Jiří Růžička
0 komentářů