V akváriích se po celém světě „potulují“ mnohé variety vyšlechtěné z přírodních podob ryb. Některé ale jaksi popírají jejich původní smysl, dalo by se říci od Boha, a už vůbec ne jejich přirozenou podobu. Toto se projevuje v mnoha variacích a barvách a v podstatě tyto variety slouží k obohacení trhu. Existují sice podoby, které jsou cíleně šlechtěné k určitým účelům (laboratorní výzkumy a potřeby, lékařské i biologické bádání), ale pro komerční účely vzniklo v rybím chovatelství, a zvláště pak v akvaristice, skutečně velké množství odchylek od přírodních podob všech možných druhů. Z hospodářských druhů ryb můžeme jmenovat například kapra, který dostal v jižních Čechách podobu vysoké ryby bez šupin, tzv. kapr lysec.

Není snadné o těchto varietách dělat shrnutí do jednoho článku, ale je možné napsat, že některé variety nejsou pro chov i odchov problematické a jsou víceméně zajímavé. Jsou to ty, které nepostrádají z fyziologického hlediska přirozenost.

Jsou ale mnohé variety ryb, které jsou doslova odkázané na chovatele a v podstatě nejsou schopné samostatně žít. Toto jsem poznal například u závojnatek. Chov i odchov těchto rybích variet se mi vůbec nelíbí. Ty variety jsou v některých zemích o to vzácnější i dražší, oč jsou od původních podob ryb odchylnější. Zcela zcestné mi připadají závojnatky, které jsou slepé a postrádají krom ocasních ploutví všechny ostatní. Z takové ryby nakonec zbyde pouze tělo podobné vajíčku. To, že se mi tyto variety nelíbí ale není v globálním pojetí vůbec důležité, protože zrovna tyto podoby jsou v zemi jejich největší tradice nejvzácnější a chovatelé se tam snaží odchovat tu nejpitoresknější varietu.

Mám-li odpovědět na dotaz: „Jak nakrmit závojnatku, která v podstatě není schopná pozřít potravu z důvodu přerostlého nádoru?“, odpovím, že je to sice pro běžného a začínajícího chovatele problém, ale ve východních zemích, tedy v místě jejich původu, by za takovou rybu chovatelé zaplatili poměrně slušnou sumu. Existují mnohé techniky, které umožňují žít takovým formám, aniž by musely samy potravu přijímat. Jsou to například sondy, kterými se tyto formy dokrmují.

A pokud se občas v našich akváriích objeví podobné úkazy, jsou to potomci právě těch chovů, kde se na světlo světa dostanou právě takoví tvorové. Z chovu, odkud pocházejí, jsou importované i z toho důvodu, že se v mládí začasto tyto odchylky neprojeví a projeví se až když začnou tyto ryby dorůstat do dospělosti v našich akváriích. To platí i u barevných mutací. V tomto případě se stane, že například rok stará závojnatka během několika týdnů změní svoji barvu. Je to někdy dosti markantní, protože z černé je najednou rudě flekatá a tak podobně. Mnozí ještě nezkušení akvaristé si myslí, že je to jakási nemoc.

Podobné je to například se zdvojenými ocasními ploutvemi. A pozor, to neplatí pouze u závojnatek. Zdvojené ocasní ploutve jsou vyšlechtěné u více druhů ryb. Těch odlišností je mnoho a nepřeberné množství variet je například v zabarvení, ale to jsou podle mě ty nejméně závadné. Zjednodušeně se dá napsat, že běžný chovatel, který ctí přírodní formy, takové odchylky vyřazuje z chovu, ale chovatel, nadšený specialista, však je z podobných odlišností nadšený. Tyto jednotlivce izoluje a pokud se alespoň trochu vyzná v genetice, dokáže v několikáté generaci odchovat z tohoto jedince novou, ustálenou varietu. To platí i pro závojové formy ryb a všemožné nádory.

Již jsem mnohokrát uvedl, že jsem proti těmto praktikám, ale to je zkrátka můj názor a myslím že správný. Nemám problém s tím, když se někomu podaří (už se podařilo) odchovat z black Molly červenou varietu, přičemž tato ryba je v této podobě vlastně taky varietou. S tím je jediný problém a to ten, že tato bude zřejmě potřebovat o stupeň či dva vyšší teplotu v akváriu, jinak bude v pořádku a potomci těchto ryb budou nějakou dobu rodit méně potomstva, i když to také nemusí být pravidlem. Vezmeme-li v úvahu mnohé variety třeba pavích oček, asi bychom je prostě nespočítali. Budou jich po celém světě tisíce a nejenom v barevných mutacích.

Touha chovatelů a nejenom akvaristů, objevit, nebo odchovat novou formu je veliká, a tak se dočkáme v budoucnosti jistě mnoha překvapení a asi u mnoha z nich nepoznáme ani novou varietu od formy přírodní. Jen si myslím, že nakonec budeme hledat mezi chovateli v akváriích zrovna ty původní druhy, které budou z hlediska ekonomického vlastně nejvzácnější. U mnoha druhů původních, tedy přírodních druhů ryb, je tomu již dnes. Bylo by možné jmenovat mnoho desítek druhů ryb, u kterých se díky mutacím asi již přírodní druhy z akvárií vytratily.

Ještě musím nakonec upozornit na to, že se do šlechtění a experimentování s podobou rybích těl dostala v poslední době i genetika a ta již ovlivňuje v některých zemích, tam, kde to není zakázané zákonem jako u nás, podobu ryb jak fyziologickou tak i barevnou.

Jiří Růžička