Zřejmě se někomu z vás může toto upozornění zdá být zbytečné, ale vím, o čem píšu!

Zaběhnuté a automatické, nebo zautomatizované chcete-li, pohyby u akvárií se začasto nevyplatí… Jde o pravidelně se opakující počínání, které děláme už léta každý den a máme ho v hlavě jaksi navždy uložené. Většina těch pohybů není zase až tak důležitá, ale patří mezi ně i ty, které mohou zmařit kdekterý dobrý záměr. Je třeba zkrátka vždy myslet na to, co děláme. Ono to může platit vlastně u všech lidských činností, i když to začasto zní jako klišé.

Jsou ale u akvárií chvíle, kdy se skutečně nevyplatí jen tak ledabyle konat. Je to jedna z věcí, na které sice až tak často nemyslíme, ale patří též k věci. Většinou si na ta slova vzpomeneme, až je již pozdě… Toto nepodceňujte zvláště u výtěrů a přípravě na ně. Píšu o tom z vlastních zkušeností, které mi nejednou zkomplikovaly práci v líhni.

Jeden příklad z nedávné doby. V líhni mám dvě řady akvárií kolem místnosti a některé jsou i uprostřed. V těch vrchních mívám běžně potěr, a tak po ranní údržbě zcela automaticky dávám jako první sušené vločky. Je to zcela automatické počínání bez velkých úvah. Množství vloček velmi „přesně“ dávkuji na hrsti. No a zrovna před týdnem jsem dokrmil jedno hejno, akvárium vyčistil a napustil čistou vodu s tím, že až přijde čas, vpustím do něj další plůdek na dokrmení. No a co myslíte, po ranní údržbě akvárií jsem s kyblíkem v ruce štědře podarovával ryby v akváriích a šup!!!, do čistého akvária jsem vysypal hrst vloček… Ách jóóó.

Samičky a samci

Kdybych tak měl víc času! To je věta, kterou si v poslední době opakuji stále častěji, protože jak jde čas, roky přibývají, tak už vím, že se k mnoha nápadům okolo akvárií nemám možnost právě z časových důvodů dopracovat. Jedna taková zkušenost, kterou v sobě držím již několik let je vzájemný počet pohlaví v závislosti na prostředí, ve kterém ryby v akváriích chováme. Dnes je mi niž jasné, že nejen teplota, ale i ostatní chemické i fyzikální vlastnosti rozhodují o tom, jaký poměr samců a samic se z jiker a dokonce i z vejcoživorodých ryb vylíhne. Asi se to mnohým z vás bude zdát podivné, ale je tomu skutečně tak.

Mám zkušenost například se závojnatkami, že jiný poměr samců a samic se líhne u ryb chovaných ve venkovních rybníčcích a jiný, když chováme celoročně závojnatky v akváriích, kde udržujeme stálou teplotu. Toto vše by chtělo prověřit řádným výzkumem, ale jak je z meritu věci patrno, k takovému poznání je potřeba mnoho času. Je známo, že u „studenokrevních“ ještěrů je toto běžné a dokonce u nich existují velmi přesné a nepatrné rozdíly v tom, při jaké teplotě se rodí samci a při jaké samice.

Ustálené variety

Ustálené variety jsou v akvaristice známé, ale není jich zase tak mnoho. Pokud kupujete ryby stejně vypadající, jsou to většinou tříděné ryby z chovů, kde se vyskytují všemožné podoby. To platí u závojnatek, živorodek, i mnoha jiných druhů ryb. Z toho, jak ryby vypadají, nemusíte vůbec poznat, jak budou vypadat jejich potomci. Lze ale napsat, že je možné při znalostech genetických principů z těch ryb po několikáté generaci si takovou varietu odchovat. Není to ale tak snadné a při nedostatku informací se nemusíte dožít, tedy s prominutím. Jde o poznání základních principů genetiky a jak se k nim dopracovat.

Jediná rada je navštívit akvaristu specialistu a přímo z jeho chovu koupit ryby, které Vám doporučí. Ale pozor, není ani tak vyhráno, i vyšlechtěné variety se po několika výtěrech „vracejí“. Z nich se potom větví mnoho dalších a dalších podob, jsou to tzv. zanedbané chovy. I ustálenou varietu je nutné vést znale a dávat do reprodukce pouze vybrané jedince z genetických „pavouků“. Jsou to schémata, která nám říkají, jak vést chov nejen akvarijních ryb.

Jiří Růžička