Nepovažoval jsem to za až tak důležité, ale přece, po zvážení všech okolností bych měl přece jen opakovat moje zkušenosti s odkrmem závojnatek a rozdílem s podáváním potravy ostatním „bazénovým“ rybám. Upozorňuji, jako již mnohokrát tady v Článcích, že doporučení a objasnění některých problematik vychází z mých zkušeností, poznatků a mnohaletých dopadů na chov včetně poznatků mých některých kolegů. V této souvislosti musím ještě napsat, že se moje zkušenosti mohou rozcházet se zkušenostmi jiných akvaristů, a to i proto, že naše praxe se může lišit v mnoha ukazatelích. Jde o používání proměnné kvality vody, kterou používáme, v odlišnostech v potravě, v osvětlení, teplotě vody a mnoha jiných hodnotách. To vše je možné i z toho důvodu, že neexistují dvě shodná akvária se shodnými podmínkami. Všechna moje doporučení jsou tedy skutečně pouze doporučení a je nutné s tím i počítat. Dvě shodně velká akvária vedle sebe v místnosti se zdánlivě stejnými podmínkami se nikdy nebudou chovat totožně!
Jasně, že existují i v akvaristice jakési konstanty, ale těch je skutečně málo a jsou obsažené spíše v biologické podstatě našeho oboru, nikoliv ve tvoření alternativních chovů i odchovů. Vše, co se děje v chovech mimo původní domovinu chovaných zvířat je alternativní přístup a vytváření opět alternativních podmínek k těmto alternativním chovům, takže se nemůžeme divit, že všechna tato doporučení, rady a návody jsou a vycházejí ze zkušeností mnoha akvaristů a jejich porovnávání nemusí vždy souhlasit. Jde o již výše uvedené souvislosti, které nikdy nejsou shodné. Jednoduše řečeno: součet všech veličin chovu nikdy není shodný, i když se budeme snažit sebevíc! Budeme-li připravovat například odchov podle totožného návodu, nemusí výsledek dopadnout shodně.
Mohu uvést příklad, kdy moje používaná voda z vodovodu má velmi odlišné hodnoty vody od chovatele z jiné části naší vlasti a už i v tom je velká nesrovnalost. Jde v mém případě o vodu měkkou, která je sice vhodná pro výtěry mnoha druhů akvarijních ryb, ale která je velmi nestabilní. Je tedy nutné s ní pracovat zcela jinak, než s vodou středně či více tvrdou. Před nějakým časem jsme si telefonovali s kolegou z Ostravska, který až tak úplně nesouhlasil s nějakým mým vyjádřením a chtěl mě na to upozornit. Myslím, že se jednalo o výměny vody vzhledem k ostatním souvislostem. Já psal o odchovu ryb, které potřebovaly vodu měkkou a to takovou, která tehdy tekla přímo z vodovodu tady na severu Čech.
U kolegy tomu bylo naopak. On používal vodu z řadu, která měla úplně odlišné hodnoty a pokud chtěl odchovávat ty samé ryby, musel ji před tím poměrně složitě upravovat. Jasně, že jsme si po několika minutách vše objasnili, ale vše vzniklo tím, že zcela dopodrobna začasto nepopíšu situaci a zřejmě chybně předpokládám, že se v mém popisu všichni snadno vyznají. Postačí někdy jediný nepopsaný údaj v celém postupu a vznikne u nepoučených pochybnost. To je i odpověď pro ty, kteří mě občas na druhou stranu upozorňují na to, že jsem až zbytečně konkrétní, a že jsou moje popisy zbytečně podrobné. V této souvislosti musím zkrátka počítat i s tím, že naše stránky mají skutečně ponejvíce sloužit dotazům a potřebám začínajícím akvaristům.
Podobně je tomu i s krmením závojnatek v souvislosti s jinými „bazénovými“ rybami. A hned je tu rozpor. Omlouvám se za ty uvozovky, ale během času skutečně vznikl takový dojem, že mnoho lidí „hází“ do jednoho pytle omylem všechny ryby, které je možné umístit do venkovních bazénů, a přitom mnohé z nich lze bez problémů za určitých okolností chovat i v akváriích. K těm patří bez debat i závojnatky. Vícekrát jsem psal, že závojnatky jsou od přírodních, nevyšlechtěných druhů ryb, velmi odlišné svojí stavbou těla. Mám-li se nechovatelsky vyjádřit, jde o záměrné formování tvaru těla ryb, které vyústí v mnoho standardů s morfologickými odchylkami. I proto se u nich objevují různé abnormality a je třeba s nimi počítat. I z toho důvodu jsem odvodil, že zrovna klasicky závojoví, zavalití karasi podléhají například ztučnění jater a s tím spojené obrácení břišní krajinou k hladině, což je pro ně trýznivé a končí to zdlouhavým úhynem. Přičemž taková ryba může s tímto postižením žít velmi dlouho.
Tato onemocnění jsem pracovně nazval „civilizačními chorobami“ u závojnatek, tedy v mnoha případech přešlechtěním v chovu. Pozor ale, to, že se závojnatky obrací břichem k hladině, nemusí být zaviněno pouze ztučněnými játry. Těch možností diagnosy je víc, ale právě ztučnělá játra jsou ve většině případů zaviněna nesprávným podáváním množství potravy a taky jejími druhy. Je tedy rozdíl od podávání potravy tvarově nezměněným druhům karasů od přírodních forem, které jsou například pouze odlišné barvou a od krmení závojnatek, které jsou klasicky zavalité a pohybově velmi omezené. Ty mají právě sklon k ztučnění, a tedy je nutné dbát opatrnosti při krmení. Jde o trvalé překrmování, nebo krmení nevhodnými druhy krmiv. U těchto je nutné nekrmit tučnými krmivy a takovými, které mají vysoký obsah proteinů.
A právě u takových vyjádření je tak trochu problém, protože mnoho firem vyrábějících tyto potravy, spojuje výrobky do kategorie „krmiva pro bazénové ryby“. Ne vždy je to vše dobré spojovat, skutečně jsem došel k názoru, že zavalité závojnatky potřebují svoji specifickou potravu. I proto mají na obalu vždy menší podíl tuku a bílkovin, tedy proteinů. Tím bychom se také měli řídit. Výjimkou jsou období před rozmnožováním, ale to už je jiná stránka věci.
A protože zkrmuji již šestnáctým rokem závojnatkám potravu z DAJANY, musím se svěřit, že nová krmiva vždy posunou kvalitativně jejich úroveň na další schod vzhůru. Rozhodně nemám problém se zdravím mých závojnatek a hlavně, sleduji již po několik generací jejich vitalitu, počty potěru, vybarvení a vyvážený růst. Mohu s čistým svědomím doporučit!
Jiří Růžička
0 komentářů