Již mnohokrát jsem se zmínil v článcích o nejrůznějších vynálezech, které vznikaly v době před mnoha lety, ale které jsou i dnes použitelné. Je sice pravda, že výrobní podniky se vrhly do snad všech možných výrobků, určených pro akvaristiku, ale vzpomeňte například na dávno vyrobená auta, s kterými se dnes honosí jejich majitelé a ostatní je obdivujeme…

Z mého posledního rozhovoru s našim čtenářem jsem si vzal námět pro dnešní článek. Bavili jsme se o nejrůznějších krmítkách a začalo to vlastně nevinně, to když jsme se též bavili o všemožných mašinkách a fíglech, jak udržet plovoucí i potápěcí krmivo tak, aby nezapadalo do dna po celém akváriu. Onen o poznání mladší kolega byl již velmi znalý a překvapilo mě, jak široké má zkušenosti v chovu nejrůznějších druhů ryb. Přišla řeč na automatická krmítka a zda je používám, případně jaká.

Automatická krmítka jsou jedním z výrobků, které se v poslední době opět objevují na trhu. Ony tam byly od jisté doby jaksi stále, ale zaznamenal jsem, že jsou dnes v nabídce nová krmítka a myslím, že velmi vypracovaná. I sem pokročila pokroková technologie. Pochopitelně taky o patro či dvě dražší. Dají se použít při krmení jak vločkovým krmivem, tak i granulemi či většími peletami. Jsou k mání i krmítka pro zahradní rybníčky a tak podobně. Ono je na každém z nás, jaký způsob zvolíme a jak ke krmení budeme přistupovat.

Můj osobní názor je takový, že pokud je to možné a krmíme-li sami, dávku volíme podle potřeby a stavu chovu, tedy i podle stavu a hodnot vody v akváriu a podobně. Automat je vhodný pro lidi, kteří mají pracovní vytížení časové a odjíždí případně na několik dní z domu. Osobně si dávám vždy pozor při krmení na stav akvária a využívám toho času zrovna na kontrolu celého akvária, i když v mém případě akvárií. Krmím jak vločkami, tak i granulemi i živým krmením, hlavně však Artemií a v letních měsících živými komářími larvami, které sbírám síťkou na zahradě v nejrůznějších nádobách s vodou.

Při té příležitosti jsem ale vzpomněl na dobu, kdy jsme si vyráběli automatická krmítka sami z budíků. Byly to velmi propracované strojky a šlo o to, že jsme velmi obratně vyjmuli z budíku ručičky a na místo malé nasadili osičku, na které byla navinuta nit, která tahala za jakýsi šuplík s krmivem. Ten se pomalu odsouval a odsypával potřebné množství krmiva do akvária. To množství jsme regulovali podle toho, kolik bylo potřeba a tomu jsme přizpůsobili množství vloček v hromádce. Ona hromádka tvořila jakousi cestičku, aby se krmivo sypalo postupně a nekalilo vodu. Postupem času jsme použili bateriové strojky, které mohly krmit třeba celý týden.

Mnozí z nás, ti technicky nadanější, měli takové strojky doma u akvárií běžně a například motorové filtry, které tehdy existovaly pouze na západ od nás, jsme si vyráběli z asynchronních motorků z gramofonu. Konstrukce byla velmi jednoduchá, a tak se tyto filtry množily mezi chovateli docela úspěšně. Problém byl ale v zabezpečení, protože mnohé z těchto výrobků, vlastně většina, byly poměrně nebezpečné, protože elektrický proud a voda to dohromady pro amatérské výrobky nevěstí nic dobrého. No ale i tak nepamatuji, že by se někdo pochlubil úrazem elektrickým proudem z těchto důvodů.

O všelijakých výrobcích podobného ražení jsem již psal mnohokrát, ale dnes je již takové počínání asi zbytečné, protože je skutečně k sehnání za velmi přijatelné ceny vše, co k chovům potřebujeme. Spíše se zabývám v poslední době konstrukcí odchovného stojanu, který by kompletně shrnoval vše, co k jeho obsluze potřebujeme. Velmi mě zajímá recyklace vody a její využití v akvaristice. V budoucí době to bude jedna z věcí, které se budou jistě řešit i z důvodu šetření touto dnes již vzácnou tekutinou, které bude stále ubývat a tedy, bude i o poznání dražší.

Jsem přesvědčený, že v této souvislosti nám poslouží komorové bio filtry, které dokáží skutečně divy. Je též možné, že přijde na řadu nějaká z nových technologií, které jsou již jistě na světě, a které nám v budoucnu pomohou řešit tyto problémy. Píšu to též proto, že se v líhních a v domácnostech akvaristů již tyto soustavy jistě vyskytují a budou mít takový osud, jako doma vyráběné vzduchovací motory, filtry, osvětlení, krmítka a já nevím, co bylo ještě v kolébce akvaristiky jako „samo domo“ používáno.

Přeji tedy všem velmi sofistikované výtvory a hlavně i nové druhy „mašinek“, které vylepší chovy v akváriích a hlavně vylepší hlavně i prostředí pro všechny ty „pišišvory“, kteří se v nich nacházejí.

Jiří Růžička