Pěstujete rajčata? Okurky, či jiné užitečné a chutné plody? Květiny, melouny a já nevím co ještě. Prosím, toto není ročenka pěstitelského spolku či zelinářského časopisu. Jen bych se rád dostal k podstatě věci. Již opakovaně jsem dostal dotazy na počet potomků od jednotlivých druhů ryb a plně chápu, že to mnohé zajímá. Sám jsem byl kdysi takovým hladovým objektem po těchto informacích. Jednak z toho důvodu, abych si zkontroloval, jestli nepokulhávám po ostatních z klubu a jasně i z důvodu praktických.

Je to jednoduše tak, že chov ryb taky něco stojí a chovatel si jednoznačně chce tyto částky buďto zmírnit svojí činností, nebo úplně vymazat ze svých výdajů… Pozor ale, toto platí při větším chovu či více akváriích v domácnosti. Jedno či dvě akvária, třeba i většího provedení, nestojí měsíčně při znalém provozování vůbec vysoké částky peněz.

A ten začátek článku? No, cílím pochopitelně na počty narozených potomků z našich chovů. A jak to vše jde dohromady? Kdybyste viděli, nebo snad vidíte, co se stane, když pohnojíme ty naše pěstitelské drahokamy, jistě se už budete blížit rozuzlení. Ona potrava pro rostliny je to samé, jako potrava pro naše ryby a zrovna tak se nesmí s dávkami přehánět. Pokud máte zachovalé prostředí a odpovídající tomu kterému druhu ryb či rostlině a máte ponětí o tom čím a jak podávat potravu, máte vyhráno! Krmit odpovídající dávkou potravy či hnojiva a ještě ke všemu tou správnou, je základ pěstování i chovu.

Pamatuji, jak se mnozí kolegové předháněli s tvrzením o množství odchovaného potěru od jistých druhů ryb, ale vždy to vše mělo nějaký ten základ. Totiž, uměli objasnit proč. Odpověď na tuto otázku to bylo taky to nejdůležitější, nač jsme čekali. Téměř všichni v té době ale uměli tyto věci objasnit a také proto, aby si neustřihli ostudu, že si vymýšlejí.

Jen jeden stařík, který odchovával tetrazony (parmičky čtyřpruhé), tehdy nikdy neprozradil, čím je krmí a že bylo zájemců mnoho. On měl totiž doma pouze několik chovných ryb, ale plná akvária potěru. Od těchto ryb není až tak složité odchovat 300 až 400 kousků plůdku z jednoho výtěru, on ale tvrdil, že jich umí 800! Kdo se u něj doma byl podívat, deklaroval ten chov jako neskutečný.

Představte si rámové nádrže o obsahu maximálně 100-150 l a v nich tisíce tetrazon. A víte jak je uchovával v kondici? Každý den jim měnil téměř 100% vody z boileru smíchanou s vodovodní vodou. Přímo z řadu!!! Potom je nakrmil, jasně, že se krmí až po odkalení a výměně vody, ale on prostě vodu vypustil hadicí do záchodu a s tou samou hadicí potom napustil přímo z vodovodu temperovanou vodu. A pozor, nepoužíval žádné přípravky na bázi rychlého odstranění chlóru z vodovodní vody, to ho prostě vůbec nezajímalo.

Vzal si to vše nakonec do akvaristického nebe. Musím ještě připomenout, že jsem ho tehdy pochopitelně navštívil a ne jednou, a jeho ryby byly skutečně mimořádné svojí velikostí a dokonce i věkem. Dožívaly se mnohem delšího věku, než bylo u tetrazon obvyklé. Pokud někdy došlo v této souvislosti na dotazy, vždy zkroutil ústa do šibalského úsměvu a poznamenal: „Naučte se krmit a budete mít taky takové…“. Nakonec této příhody musím ještě upozornit, že ten stařík byl v důchodu a celý život byl zaměstnán jako řezník.

Ještě bych rád v souvislosti s počtem odchovaných potěrů připomněl, že nejde pochopitelně pouze o druh a množství krmiva, ale i o odpovídající chovné prostředí včetně teploty vody, tvaru a velkosti nádrže, údržby filtrů a pravidelné výměny vody v akváriích. I osvětlení hraje svoji roli. Mějte prosím proto na paměti, že jedině znalosti o tom co děláme nás dovedou k dobrému cíli. To platí u všeho co děláme a to ne pouze v akvaristice. O to se každý z nás přesvědčí během svého života. Někdo dříve, někdo později, ale čím dříve, tím lépe!

Jiří Růžička