O prvotním zákalu po založení akvária jsem psal již mnohokrát a je možné ty články vyhledat pomocí vyhledavače. Ale pozor! Není zákal jako zákal a známe jich v akvaristice poměrně dost. Doporučuji tedy si vyhledat o zákalech článek, kde popisuji zrod nejrůznějších zákalů i jejich likvidaci.

Musím znovu připomenout onu základní vlastnost akvaristy, kterou je trpělivost. Tedy, založení nového akvária včetně dna a dekorace, zasazení rostlin, ale ryby opravdu až po několika dnech. Nechte v provozu filtr a vyčkejte, až se voda v akváriu stane křišťálově čistou. Potom akvárium obydlete živými tvory. Nelze říci kolik dní tato fáze trvá, protože, jak jsem již mnohokrát psal, je voda u každého z nás rozdílné povahy. Doporučuji týden či dva.

Po vpuštění živočichů nastává právě ten kritický okamžik. Většina začínajících akvaristů začne s radostí krmit. Ta radost se projevuje povětšinou tím, že rybám jak se říká přilepšujeme. A problém je na světě. Voda se začne přesycovat živinami a to je právě to prostředí, ve kterém se mikroorganismům tuze daří. Přemnoží se natolik, že tyto nepatrné tvorečky vidíme později jako tzv. mléčný, nebo také šedý zákal.

Zásady pro likvidaci prvotního šedého zákalu vody v akváriu

Nechat čerstvou vodu v akváriu dobře odstát a přefiltrovat. Nové ryby zpočátku velmi umírněně krmit, často pozorovat bystrým okem dění v akváriu. Rozhodně zpočátku neobsazovat akvárium plnou obsádkou ryb!!! Po uvedení akvária do provozu vpustíme po nějakém čase (výše) pouze několik ryb. Je nutné dát čas celému prostředí, aby začalo fungovat po stránce biologické.

Důležité upozornění. V případě, že se i přes tato opatření mléčný zákal vytvoří, vodu v akváriu nevyměňujeme! Je dobré omezit krmení na minimum, či krmení naprosto vynechat a zvýšit účinnost filtru. Po několika dnech se voda v akváriu vyčistí.

Nemějte obavu o ryby, když nebudete nějaký čas krmit. Máte-li ryby odrostlé, nebude pro ně týden bez potravy žádný problém.

Akvarista jako vynálezce

Po asi pětačtyřiceti letech aktivní akvaristiky musím napsat, že se akvaristi dopustili již mnoha zlepšováků a někdy i velmi důmyslných. Je to i z těch důvodů, že mezi námi jsou lidé z mnoha profesí, vědci i takoví, kteří mají akvaristiku jako svoji obživu a tedy, zkrátka vynalézat musí, aby si práci v líhni ulehčili či, a to je důležitější, aby vyprodukovali ještě více zdravého a vitálního potomstva od svých chovanců. Tyto vynálezy a nejrůznější nápady se předávají po generace a pochopitelně i vylepšují a tak se na světlo světa dostaly nejrůznější podoby filtrů, vzduchovacích kompresorků, osvětlení a jiných vylepšováků.

Mnohé z těchto nápadů pak mají souvislost se samotným chovem, kdy potřebujeme vytvořit prostředí, ve kterém dáme život novým potomkům od rodičů z našich akvárií. Některé jsou doslova obdivuhodné, ale mnohé zase nejdou použít v každém prostředí. A tak se ty nápady různě vylepšují a modifikují pro to které prostředí.

Pamatuji si na odchovnou techniku jednoho kolegy z Vinohrad, kdy vymyslel to, že se u ryb Poecilia velifera začaly v akváriu tvořit ony skvělé, mohutné hřbetní ploutve. U těchto ryb jde o jemnou, porostovou řasu, kterou není až tak snadné v akváriu pěstovat. Po krmení touto řasou se mladé odchovy velmi dobře vyvíjí, ale hlavně, po čase jim začne růst krásná hřbetní ploutev. Ta jemná, přisedlá porostová řasa je tedy podmínkou k tomu, aby se tak stalo. Zkoušeli jsme v té době nahradit toto krmivo špenátem v různých podobách, umělou stravou v podobě vloček, kdy výrobci udávali rostlinnou složku, nejrůznějšími saláty a vůbec vším možným, ale tuto jemnou řasu jsme nedokázali nahradit. Potomci těchto „živorodek“ měli hřbetní ploutve zakrnělé a tedy, zdaleka ne takové, jaké jsme chtěli odchovat.

Tento kolega si všiml, že když umístí akvárium před okno, což je normálně nevhodné, začne se po čase tato řasa v něm objevovat a tak se radoval, že přišel věci na kloub. Jenže v akváriu se začaly dít ještě jiné věci, které vše pokazily. PO chvíli se objevil i zelený zákal a vůbec to akváriu neprospívalo. Zamyslel tedy a posunul dvě třetiny akváriu mimo okno, takže ona řasa se tvořila pouze v té třetině před oknem. Výkonný filtr pak obstaral to, že vodu dokázal vyčistit. Tu jednu třetinu akvária potom předělit dostatečně řídkým sítem, aby se porozené ryby dostaly před okno do řasou zarostlého akvária. Tak odchovával krásné a nádherně oploutvené ryby, které neměly v tu dobu konkurenci.

Těch nápadů jsou stovky a dala by se o nich sepsat zajímavá kniha, ale asi si s tím bohužel nikdo práci nedá… Nakonec doufám, že se onen kolega nebude na mne zlobit, že jsem mu jeho fintu prozradil… No, je tomu již mnoho let.

Jiří Růžička

PS, omlouvám se ohledně kvality fotky, ale tímto jsem uvedl jeden ze snad nejstarších „vynálezů“ akvaristiky. Porod „živorodky“ v rybářském čeřenu…