Koruna padá, ekonomika kolabuje, burzy v propadu, rozkolísané jsou trhy, počet nakažených přibývá, mrtvých také, lůžka v nemocnicích ubývají, bude hůř a to nás čeká ještě prý třetí vlna…
Na začátku tohoto roku jsme se znenadání ocitli v nemilé situaci a to je ještě asi slabé přirovnání. Zčistajasna, téměř ze dne na den je náš svět jiný a ještě asi nějaký čas bude, nebo snad napořád? Kdo ví?
Když otevřeme jakákoliv média, číhá na nás doslova nedobrá budoucnost, plné nemocnice, smrt a vůbec je ponuro a k tomu počátek podzimu, který už tak sám o sobě na mnoho lidí působí sklíčeně. Mnozí se vymezují a snaží se uniknout z té ponurosti neposlušností, někdo dělá, jako by se to netýkalo, jiní jsou raději doma, někdo zase poslouchá na slovo doporučení našich hygieniků a vůbec všech, kteří se zdají být ještě alespoň částečně věrohodní, i když další věrohodní ona doporučení popírají.
Čeká nás ale na druhé straně příjemnější část těch hrůz a tou je útěk k našim koníčkům, k naší oblíbené zábavě a potěšení. Nějak to přece přežít musíme? Každý to máme asi trochu jinak, jako asi se vším. Ono mi to připadá, jako bychom byli k těm našim láskám přímo donuceni. A co na to akvarista se svou citlivou dušičkou?
Asi každý, kdo si mohl postavit ve svém domově líheň, tedy tu vzývanou malou komůrku plnou akvárií mi potvrdí, že vím, o čem píšu. V tomto případě mi jde o objekt potěchy, záliby. Pokud do líhně chodíme jako do práce a ještě se nám moc nedaří, je to o něčem jiném než zrovna myslím. Je pravda, že asi ne všichni prožívají ve svém „rybím království“ to samé, ale někdo tak a někdo zase tak. Dnes bych rád doporučil blahodárné účinky těch zázračných rybích místností na naši psychiku a vůbec na duši, která je součástí našeho volného života i naší práce.
Čerpám z osobních zkušeností, a tedy můžu s čistým svědomím napsat, že moje „vodní komůrka“ na mě působí jako duševní lázně. Nemyslím tím pouze v této době, ale vždy, když jsem potřeboval dát dušičku do generálky, pomohlo to! Stačí otevřít dveře, nasát atmosféru se známou vůní a generálka začíná. Potom za sebou zavřít a jiný svět se postará. Hlava vypne jeden kontinent starostí a přepne do milosrdného módu, plného zajímavostí a zájmu o věc. A to je právě ta chvíle, která je velmi důležitá.
Nerad bych preferoval pouze náš zájem, tedy zájem akvaristů. Na někoho může podobně působit otevření atlasu se známkami či třeba pohladit hudební nástroj. Těch přirovnání by asi bylo nespočet, ale pro nás akvaristy je prostě důležitá líheň.
Před týdnem jsem se bavil s jedním podobně postiženým kolegou, který se mi svěřil s myšlenkou, že kdyby byla z jakéhokoliv důvodu zrušena akvária, působilo by to na něj hůř než tato situace s virem. Napadlo mě, že krom tolik doporučovaných potravních doplňků v podobě nejrůznějších vitamínů a poživatin by asi měli naši rádci doporučovat alespoň na stejné úrovni duševní léky. Tím právě myslím naše koníčky, záliby a vůbec vše, co nám dělá radost, při čem můžeme „vypnout“ ty negativní zprávy z okolního světa…
Nakonec se musím omluvit za ponuré téma, ale to by bylo, abychom se také u nás na DAJANĚ nevyjádřili k tak závažnému a velmi rozsáhlému problému dnešní doby. Konec konců, týká se už nás všech a tak hurá k akváriím léčit si dušičku…
Jiří Růžička
0 komentářů