O dlouhověkosti ryb bychom mohli vést dlouhé debaty a tak jako tak bychom se nepřeklenuli přes některé názory. Existují mnohé teorie i zkušenosti z praxe, ale každý z akvaristů sám dobře ví, co je pravda a co je asi přehnané. A přesto znám za těch mnoho let praxe příběhy, kterým bych asi neuvěřil, nezažít je na vlastní oko.

Když půjdeme do průměru, můžeme odklepnout, že například paví očko žije při dobrém zacházení asi tak dva a půl roku, neonka zrovna tak, některé druhy parmiček čtyři roky a tak bychom mohli pokračovat, ale nebylo by v tom sdělení nic zvláštního. Ostatně, lze tyto údaje vyčíst v téměř každé knize či na internetu. K tomuto bych rád dodal, že ono „dobré zacházení“ není rozhodně vysoká teplota. Mnoho začínajících je přesvědčeno, že právě zvýšená teplota je dobrá pro mnoho druhů ryb, ale je to omyl. Právě přílišná teplota zkracuje život mnoha druhů ryb. Vždy je dobré se držet odpovídající teplotě a rozhodně to s ní nepřehánět! Zrovna tak je to u reprodukce. Dobře to znají například chovatelé neonek obecných.

Na druhou stranu ale jsou případy, kdy nás zamrazí a všechny teorie, byť běžně používané, jdou stranou. Co takhle Capoeta tetrazona (parmička čtyřpruhá) stará dvanáct let? Podobně vejcoživorodé ryby, některé druhy cichlid, sumců, labyrintek… Ti jsou ještě výše v pomyslném žebříčku. Ono jde prostě o to, jaké mají ryby u nás v akváriu podmínky. V přírodě by asi moc tak přestárlých exemplářů nebylo k mání, protože jejich domoviny jsou plné nebezpečí a nejrůznějších nástrah, ale jako  miláčkové v akváriu…

V Japonsku a Číně, mimochodem i v jiných východních zemích, vedou velmi přesné a přísně hlídané rodné listy KOI kaprů a to i z toho důvodu, že v mnoha oblastech věří, že jsou do nich převtěleni jejich předci a tak jsou chováni jako v „bavlnce“. No a pozor!, v některých těchto knihách jsou údaje, kterým lze těžko uvěřit, i když jak jsem již napsal, jsou velmi přísně střeženy. Co takhle kapr starý přes dvě stě let? No můžete kroutit hlavou jak je libo, já také kroutil, když jsem to kdysi četl.

No, ale protože znám mnoho neuvěřitelných příkladů z akvaristiky, kdy se běžné ryby, u kterých známe průměrný věk například pět let, dožily třeba do let deseti a tak podobně, už tyto příběhy z dálného východu tak nezatracuji. A mimochodem, stáří kapra, chovaného v dobrých podmínkách, může přesáhnout stovku. A to není ještě nic tak zvláštního.

Nezatracujme tedy hned každé sdělení o stáří jednotlivých druhů ryb v akváriích, existují doložené případy, kdy se ryby dožily o mnoho let více, než je obvyklé.

Živé krmení…

To je téma co? Dnes je již ale tak trochu stranou. Již málokterý akvarista se pravidelně sebere a jede k rybníku lovit plankton. Lovil se vířník, Cyclops, Daphnia, Corethra, patentka i jiné druhy planktonu, ale v dnešní době se preferuje „umělá“ strava vyráběná průmyslově. Jde o to, že poslední poznatky o potravě ryb jsou na vysoké úrovni a ryby je možné chovat i odchovávat právě na základě této potravy.

Pozor ale, pokud máte možnosti a odhodlání se skutečně pustit do toho dobrodružství a vydat se na lov planktonu, velmi doporučuji, ale pozor na mnohé infekce, které jsou s tím spojeny. Skutečně je potřeba se zajímat o podrobnosti a udělat si obrázek o dopadu na chované živočichy. V mnoha článcích jsem upozorňoval na konkrétní nebezpečí, které na naše ryby číhá ukryté v potravě z přírody.

Na druhou stranu ale není skutečně lepší potrava, než právě ta z přírodních lokalit, ať se jedná o korýše či komáří larvy atd.. V každém případě je toto krmivo jedno z nejlepších a dokonce nejvhodnějších při reprodukci. Pozor ale, Artemie či jiné druhy potravy chované v domácích podmínkách v izolaci od přírody plně doporučuji i začínajícím.

Jiří Růžička