Hned zpočátku bych rád upozornil na blížící se podzim a s ním i ochlazení. Připomínám to záměrně každý rok, protože s tím nastávají i změny v našich venkovních nádržích. Rybníčky bez průtoku jsou v situaci, kdy je nutné postupně omezit podávání potravy, ale pozor!!!, krmíme velmi kvalitní potravou, protože se naše ryby připravují na zimní období, tedy období hibernace. Proto musí být ryby zásobené zdravou dávkou tuku i proteinů.
Pokud možno krmíme takovým krmivem, které po sobě zanechává co možná nejméně stop. Myslím tím zbytkových stop po trávení. Exkrementy ryb jsou velmi nebezpečné pro tvorbu dusíkatých látek ve vodě, která se stává následně smrtícím prostředím. Ryby, jak známo, mají nedokonalé trávení a tedy v jejich exkrementech je mnoho organických látek, které se rozkládají a narušují tak kvalitní a hlavně odpovídající chemii ve vodě.
Dále je dobré odstranit zbytky odumřelých vodních rostlin a vůbec vše, co by se mohlo dále rozkládat a vodu kontaminovat. Organické hmoty jsou nebezpečím číslo jedna a tedy, pokud se budeme věnovat jim a rybníček na zimu vyčistíme, nehrozí našim rybám nebezpečí. S tím souvisí i postupné omezení množství potravy. Posledním a velmi vážným varováním je zákal vody, potom už otrava postupuje velmi rychle.
Otravu dusíkatými látkami poznáme ale až v posledním stadiu, když ryby tzv. troubí na hladině, tedy lokají po vzduchu. Není to ale způsobené nedostatkem kyslíku ve vodě, ale jejich organismus je otráven a červené krvinky nemají schopnost přijímat kyslík. Ryby se dusí.
Poměrně velkým problémem jsou poslední zimy, kdy voda ve venkovních nádržích téměř nezamrzá, nebo má střídavý cyklus. Problém je to proto, že ryby v klidu nehibernují a při neustálém střídání teplot jsou začasto aktivní a spotřebovávají nutné zásoby tuku, které mají nashromážděné právě pro zimní období, kdy by měly hibernovat. Při oteplení a pohybu ryb v rybníčku volíme tedy velmi opatrné přikrmování.
V minulém článku jsem zveřejnil fotku odrůstajících červených leknínů Nymhaea lotus „RED“. Hned po zveřejnění mi přišel do pošty dopis s několika otázkami, které si myslím budou vhod i do Článků. Jde o akvaristu, který se ptá, kolik že leknínů z takového výsevu získám?
Tak popořádku. Ten semeník může dát až několik tisíc zralých semen. Tedy předpokládám, že alespoň jedna třetina nebude dejme tomu klíčivá, a to jsem hodně skeptický, tak si můžete sami odvodit, kolik že semenáčků je možné z jednoho semeníku získat.
Co se mne týče, dělám tyto „pokusy“ spíše ze zvědavosti a tak mám v misce tak kolem padesáti rostlin. Více bych asi těžko dokázal dopěstovat. Pro větší pěstírnu akvarijních rostlin by ale takový výsev byl jistě zajímavý. Podobné to je i s ostatními rostlinami. Zkoušel jsem takto mnohokrát například Barclaye, nebo Aponogetony, např. ulvaceus.
Pokud jsou semena správně dozrálá, při znalostech a potřebné technice lze v umělých podmínkách vypěstovat téměř jakékoliv rostliny. Jenom u některých druhů rostlin je skutečně obtížné poznat dobrou zralost. Jediná rada je, že musíme mít za sebou zkušenosti. Asi největší problémy jsem měl s Aponogetony. Tedy, než jsem přišel na to, jak a kdy semena odebrat a vysít.
Jiří Růžička
0 komentářů