Dnes odpovídám na velmi rozsáhlý dotaz paní Jany, který není snad rozsáhlý samotnými otázkami, ale jejich odpověďmi na ně. Samotná karanténa by se dala rozdělit na dvě hlavní skupiny a to karanténa při přípravě domněle zdravých ryb na vypuštění do akvária s již fungujícím biologickým systémem a za druhé na karantény s rybami evidentně nemocnými.

V tom prvním případě jde o prevenci, ale velmi důležitou. Je doba importů z celého světa, že nové ryby do zaběhlých akvárií nelze prakticky bez rizika vpustit. Zvláště pak ryby zakoupené v obchodech k tomu určených. Jde o to, že ryby v obchodech nejsou již dávno pouze od tuzemských chovatelů, kteří považovali za svou čest prodávat „zdravé“ ryby, a tak se nakupují ve velkoobchodech, které je samy objednávají prakticky v celém světě. Infekce jsou běžné a jejich léčba velmi slabá, v mnoha případech žádná a jde pouze o to je co nejdříve udat do obchodu, aby byly zobchodovány. No a obchody se chovají v mnoha případech prakticky velmi podobně. Neříkám, že je tomu tak vždy, ale z mé zkušenosti je tomu tak. Je ale dnes spíše pravidlem, že samotní zaměstnanci v obchodech sami neovládají dnes tak velmi složitou disciplínu s léčbou ryb.

Zakoupené ryby, a pozor!, i třeba od známého akvaristy, kterému důvěřujeme, je vždy nutné nejprve umístit do karantény po dobu alespoň dvou měsíců. Můžete polemizovat, že je to dlouho, ale je tomu tak. V některých případech je karanténu dokonce nutné prodloužit podle potřeby i na dobu několika měsíců navíc. V takové karanténě, kde nejde o léčení infekce, používáme čistou vodu a žádná léčiva a už vůbec ne preventivní!!! Pokud se má nějaká infekce během karantény projevit, je nutné ji podchytit bez jakýchkoliv přípravků.

A jak s výměnou vody během karantény? Je to snadné, karanténa většinou probíhá v menších nádržích a tak pozor na zvýšený obsah dusíkatých látek ve vodě. Ty je dobré kontrolovat, nebo ještě lépe, pravidelně obměňovat část vody v nádrži a to třeba i denně. Není pravda, že při obměně části vody za čerstvou ryby trpí, nebo že jim mizí sliz a tím jsou zranitelné a méně odolné. Opak je pravdou, to se děje vždy, když se zvýší obsah dusíkatých látek ve vodě a tu včas neobměníme. Vodu doléváme ale čistou a hlavně bez zbytečné chemie. Pokud se bojíte chlóru, který je v nepatrných množstvích obsažen ve vodovodní vodě, nechte vodu natočit sprchou do kýble a potom doplňte do akvária. Chlór je silně těkavý plyn a již při vytékání z vodovodu jeho větší obsah vyprchá. Pokud budete točit vodu sprchou, je to ještě markantnější.

Ale musím napsat, že pokud doplňujeme pouze část vody, například jednu pětinu objemu akvária, nic se nestane. Doplňuji denně do cca čtyřiceti nádrží část vody, od padesáti do 500 l, rovnou z vodovodního řadu a nikdy jsem při podobné praxi neměl s tímto problémy. A teplota doplňované vody nehraje až tak roli, ale měla by být alespoň kolem 18 – 20°C. Pokud si spočítáte teplotní rozdíl mezi původní a přímo doplněnou vodou, vyjde v tomto objemu ve výslednici přibližně jeden stupeň rozdíl od původní teploty v akváriu, a to většina ryb bez jakýchkoliv problémů vydrží.

Infekční karanténa

Karanténa z důvodu infekce je zcela odlišný případ a je NUTNÉ dát dobrý pozor při jejím zavedení. V první řadě je nutné skutečně zjistit, proč vlastně karanténu děláme. Tedy, jakou infekci vlastně chceme léčit. Stalo se špatným zvykem zkoušet jen tak odhadem nejrůznější „barevné vodičky“ většinou s nevalným úspěchem. Ono je to skutečně problematické, protože správnou diagnózu je u mnoha infekcí opravdu nesnadné určit. Je tedy skutečně důležité se na takovou karanténu připravit a co možná nejlépe určit onemocnění.

V některých případech je nutné použít mikroskop a kontrolovat stěry, někdy je nutné ryby v izolaci pozorovat i několik dní a pod mnoha úhly světelného toku svítilny sledovat případné původce onemocnění. Mnohdy se používá bakteriální rozbor, ale to je již potřeba laboratorní vyšetření. Těch metod je mnoho, ale některé infekce jsou dnes již dobře patrné a známé a tak je umíme i cíleně léčit. Problém dělá začínajícím akvaristům rozpoznat některé druhy plísně od bakteriální infekce a pak se stává, že léčivo nezabralo. Je to ale pouze tím, že bylo použito léčivo neodpovídající dané infekci.

Je jasné, že do specializované laboratoře většina chovatelů běžných druhů ryb nepůjde už jenom proto, že jich není zase tak mnoho a ryby je třeba dodat na vyšetření co nejdříve. Další důvod je cena vyšetření, která mnohonásobně převyšuje cenu samotné ryby. Všeobecně se tyto případy řeší tak, že se nemocné ryby utratí a koupí se nové. No a jsme opět v tom samém problému, protože pokud je infekce již v akváriu, a takových je mnoho, zakrátko onemocní i ty nově zakoupené.

I z těchto důvodů je nutná v některých případech léčba i ve společném akváriu. Tedy je nutné ošetřit tou správnou léčbou celé biologické prostředí v již zařízeném akváriu. To se ale netýká takové infekce, která vznikla případně po poranění jedné ryby a jejím následkem je zaplísnění. V takovém případě je dobré ji umístit v karanténě, zvednout teplotu podle druhu až na maximum a aplikovat acriflavin. Tento případ je typický.
O karanténě je možné napsat ještě více, ale nejlépe uděláte, když v případě potřeby zavoláte, nebo napíšete o konkrétních případech. Všeobecné rady jsou sice dobré, ale vždy je nutné nakonec vzít v úvahu konkrétní problém v konkrétním prostředí. A tak se v případě potřeby bez otálení ozvěte, někdy jde skutečně o hodiny.

Jiří Růžička