Při mé práci zde na internetových stránkách DAJANY se setkávám s mnoha lidmi, kteří se zabývají akvaristikou, ale i jiným druhem chovatelství. Protože jsem v tomto oboru takřka celý svůj život a mám za sebou dvacet let praxe v obchodu, mohu se pobavit s mnoha chovateli a předat jim některé zkušenosti, které se jim zrovna hodí. Zrovna tak čerpám i od kolegů to, co mohu dále pro ostatní v Článcích použít. Pochopitelně mám ale nejvíc zkušeností z akvaristiky a toho se snažím také nejvíc využít a předat dál, mladším kolegům.

V minulém týdnu jsem komunikoval s několika chovateli, hlavně akvaristy, na nejrůznější témata a jedno mě zaujalo, protože je docela obvyklé a tak by se mohlo někomu jistě hodit. Na FB se objevilo velmi nedokonalé foto rostliny s plísní a chovatel se ptal, co že to je za řasu či co? Šlo o zcela nové akvárium, zařízené komplet i s rostlinami. Po několika odpovědích jsem uznal za vhodné, pozvat ho sem k nám do Článků s tím, že se o podobných nálezech zmíním a pokusím se objasnit jejich vznik.

Nově založená akvária procházejí mnoha bolestmi a jednou z prvních bývá brzký zákal, který má šedou barvu. Ten je popsaný v několika článcích a je snadné jej vyhledat. No a potom se můžeme setkat s mnoha jinými událostmi, více či méně žádanými. Jednou z těchto objevů je i plíseň na rostlinách. Je totiž velmi důležité, odkud je máme a v jakém stavu je do akvária vysazujeme. Téměř nemáme šanci rozpoznat jejich stoprocentní stav, a pokud se nám zdá, že jsou zcela v pořádku, nemusí to být tak úplně pravda.

V několika článcích jsem doporučoval karanténu rostlin. Karanténa ryb už vchází do povědomí akvaristů a je nevyhnutelnou a velmi důležitou součástí chovu. Zvláště v poslední době je NUTNÉ nově zakoupené ryby karanténovat a připravit je tak na vypuštění do již zařízeného akvária. Pokud tak neuděláme, připravíme si zcela jistě velmi nemilé chvíle se zdravím celého akvária. Zrovna tak to ale platí u rostlin.

Jde totiž o to, že nově zařízené akvárium ještě „nefunguje“ tak, jak by správně onen malý biologický systém pracovat měl. Nejsou v potřebném množství ještě přítomné potřebné bakterie a mnoho jiných ukazatelů, které si dokáží udržet systém v přijatelné míře. Tedy alespoň pro naše oko. Jde tedy o to, abychom se v počátcích zakládání akvária dopustili co možná nejméně chyb. Jednou z nich a to dosti podstatnou, je právě karanténa všeho živého, co do akvária hodláme pustit. Akvaristé, kteří mají pro účely akvaristiky vyčleněné celé zařízení to nemají složité. Zvolí si jedno z mnoha akvárií a použijí ho jako karanténu. V domácnosti, kde zakládáme jediné akvárium, je to složitější, leč zrovna tak potřebné. Je tedy nutné k akváriu, které budeme zařizovat jako dekorativní, pořídit ještě jedno, menší a třeba i plastové, kde karanténu všeho živého postupně provedeme.

U rostlin používáme lázně krátkodobé i dlouhodobé, ale karanténa probíhá rychleji než u ryb. Zjistěte si v minulých článcích postupy karantény rostlin. Základ je připravit rostlinu před vysazením do akvária. Jde o zkrácení kořenů na nejpotřebnější míru. Jde pouze o to, abychom celou nadzemní část uchytili ve dně. Tyto původní kořeny tak jako tak odehnijí a rostliny si vytvoří nový kořenový systém.
No, a pokud nám bude líto kořeny zkracovat, zbytečně znehodnotí při hnití vodu v akváriu a tím víc, čím víc jich tam necháme. Což je právě u nově zařízených akvárií špatně! Dále ponecháme z vrchní části rostliny pouze několik, postačí tři, listů ze středu růžice. Pokud se jedná o rostliny stonkové, je to čistě na nás, ale z vlastní zkušenosti mám odzkoušené, že sázíme do dna pouze vrcholové řízky. Ty u většiny stonkových rostlin velmi ochotně zakoření.

Další problém nastává u rostlin poškozených. Nemusíme si vůbec povšimnout, že je stonek či část listu nalomený. No a právě v těch místech v nově zařízeném akváriu se tvoří začasto na rostlinách plíseň. Není to žádný velký problém, ale začínající se diví, co že to na rostlině vyrostlo. Plíseň není v této podobě nic dobrého, tak ji snadno i s částí listu odstřihneme.

Jiří Růžička