Umělá tlama

Umělá tlama je zařízení, které existuje a využívá se již řadu let a v poslední době ho začaly vyrábět i profesionální firmy. Původně to byl prostor, který simuloval tlamu ryb, tlamovců, kde se líhnou jikry. Praxe byla taková, že se samicím jikry z tlamky odebraly a umístily v umělé tlamě, líhni. U lidí už je to tak, že potřebujeme mít vše pod kontrolou. V minulosti byla vyráběna samotnými akvaristy méně či více zdařile, ale musím napsat, že některé výrobky byly velmi vydařené a dovedně zpracované. Jde zkrátka o to, aby se jikry neustále pohybovaly a byly nadnášeny přísunem čisté vody a hlavně přísunem vody odpovídajících hodnot.

Viděl jsem poprvé tato zařízení u chovatelů afrických cichlid a musím napsat, že je tomu již drahně let. Snad čtyřicet…či ještě více? Dnes se umělé tlamy používají k líhnutí mnoha druhů ryb. Zprvu se používaly obyčejné vinné sklenky, jež se jednoduše postavily na dno akvária, do nich byla zavedena vzduchovací hadička, kterou proudila voda z čerpadla. V tu dobu ještě nebyla podobná zařízení v obchodech, jako jsou čerpadla, a tak jsme si je vyráběli sami z motorků od gramofonu. Později se objevovaly jednotlivé výrobky dovážené ze západní Evropy samotnými akvaristy po jednotlivých kusech.

Bylo to tehdy pro nás velmi drahé zboží. Například za Turbellu (profesionální výrobek) se dával celoměsíční plat, tehdy stála 2000 Kčs. Dnes podobný výrobek lze pořídit za několik málo stokorun, což je v poměru k platu zanedbatelná částka. No a ony hadičky se velmi jednoduše regulovaly škrtítky na vzduch, takže si chovatel nařídil přesný a odpovídající průtok vody. Později se vyráběla tato zařízení velmi sofistikovaně a profesionálně ve fabrikách, kde akvaristé pracovali a tak vznikaly frézované bloky plexiskla s přesnými hodnotami.
Šlo o to, aby se v „tlamě“ jikry velmi lehce pohybovaly, nadnášely. O těchto zařízeních je možné napsat, že vznikla hlavně z důvody kontroly líhnutí jiker.

Podávání potravy před a po údržbě akvária

V intenzivních chovech se nepoužívá založené dno, ale pouze dno holé a potřebná technika. Je to i z důvodu přehledu o tom, jak je udržován v akváriích pořádek. V případě, že je chovatel skutečně odpovědný, vloží do akvária mísy či květináče s rostlinami. V tomto případě jde o to, že vzrostlé rostliny doslova požírají (v přeneseném slova smyslu) dusičnany a tím udržují kladné hodnoty vody. Je ale pravda, že při skutečně intenzivním chovu je nutné obměňovat vodu v akváriích za čerstvou, nezatíženou. To zvláště platí u odchovu ryb živorodých, některých druhů ryb labyrintních a třeba i větších druhů cichlid.

V několika diskuzích jsem postřehl, že se názory na podávání potravy liší a to zda je dobré krmit před, anebo po údržbě akvária. Někteří akvaristé tvrdí, že nakrmí a počkají, až se ryby nažerou a vyprázdní. Potom že teprve odkalí a doplní vodu…, asi proto, aby byla voda čistá, nezakalená. Jenže opak je pravdou. Ryby v intenzivním chovu nechováme z důvodu estetického, jako v pokojových akváriích, ale z důvodu odchování většího množství ryb v poměrně malém prostoru. I proto MUSÍME zachovat kvalitu vody! Z toho důvodu je nutné používat dostatečně výkonné filtry i dostatečné množství čerstvé vody. Přesto musím napsat, že jsem viděl mnoho líhní, kde ryby plavaly ve vodě krásně průhledné a přitom ani náhodou nestrádaly.

Ryby nejlépe využijí potravu v případě, že plavou ve vodě nezatížené dusíkatými látkami a také mnohem více potravy pozřou. Jejich trávení funguje účinněji a využívají ho s největší možnou intenzitou. Ideální však je průtok v akváriích, kdy dotujeme průběžně vodu čerstvou. Pokud ale nemáme možnost vlastního zdroje vody a její temperování, je tento způsob ekonomicky náročný.

I z těchto důvodů je mnohem výhodnější krmit až po ranní údržbě akvárií a po obměně části vody. Pokud bychom ale chtěli skutečně vyhovět všem našim představám, po prvním krmení opět odkalte a doplňte čerstvou vodu. Tento způsob je časově náročnější, ale vždy se vyplatí jak na kráse odchovávaných ryb, tak na jejich růstu.

Jiří Růžička