Poslední dopis mě inspiroval k tomu, abych se rozepsal o velmi časté události, která se děje zvláště v akváriích začínajících akvaristů. Tak konkrétně: „Co dělat, když v akváriu hynou bez příčiny ryby“. Bez příčiny neuhyne žádná ryba či živočich, ba ani člověk… Může jít o infekci, stárnutí, poranění či jinou příčinu. V akváriích dochází, zdánlivě bez příčin, k uhynutí ryb začínajících akvaristů a tak si řekneme, co může být příčinou.

Už mnohokrát jsem upozorňoval na tu skutečnost, že se v akváriích hromadí poměrně velké množství dusíkatých látek. Jde o logický dopad chovu ryb v akváriích a toho, že není skutečně tak snadné odhadnout množství ryb v závislosti na poměru k objemu akvária, filtraci a osvětlení. A to opět u začínajících akvaristů. Vsadil bych se, že ve většině akvárií je obsah dusíkatých látek vyšší, než je vůbec přípustné. Proč tedy v nich některé ryby žijí a některé uhynou? Jde o rozdílnou toleranci každého druhu. Stává se totiž, že začasto přijde dotaz s tím podtextem, že: „Některé ryby uhynuly a některé ne“, jak je to možné?

Jde právě o toleranci. Při úhynu prvních ryb z obsádky se přijme opatření, většinou vyměníme část vody, vypereme filtrační hmotu a tím se prostředí v akváriu stabilizuje. Počítejte také s tím, že dlouho používané zářivky mají oslabenou svítivost a tím pádem též mění biologický režim v akváriu. Zkrátka, vše souvisí se vším.
Pokud bychom nechali dále akvárium v takovém stavu a odlovili pouze mrtvé jedince, úhyn by pokračoval dál až do úplného vymření celého akvária. To je pochopitelně špatně!

Doporučuji zpočátku použít některý z indikátorů dusíkatých látek v akváriu a podle toho dělat údržbu. Časem jistě získáte pro tuto věc cit a měření nebude až tak nutné.

Další možností je stárnutí ryb a jejich přirozený odchod do rybího nebe. Jde o to, že během stárnutí je možné sledovat změny na těle a pokud máme za sebou trochu té praxe, jistě poznáme ryby, které mají svůj čas. A pozor! Lze též na rybách pozorovat změnu v chování při krmení. Ryby, které stárnou, postupně méně žerou. Ryby se od sebe druh od druhu podle dlouhověkosti odlišují. Máme druhy dlouhověké, dvacet let i více (sumci, cichlidy), a potom jsou běžně chované druhy ryb (živorodky, některé tetry…), které mají vyměřeno dva či o něco více let.

Další možností je infekce a následné onemocnění. Je možné snadno pozorovat zánět, nejrůznější vředy či potah plísně či bakterie, ale je mnoho infekcí, které okem nepoznáme a lze je identifikovat podle chování ryb (odmítání potravy, stranění či podivné pohyby…). Těch indikací je více, ale přesné rozpoznání nemoci je velmi složitá akvaristická disciplína a u některých infekcí je nutné provést odbornou pitvu. Pozor však na to, že veškeré pokusy či pitvy v amatérském pojetí jsou zákonem zapovězené. Je možné, aby je prováděli pouze skuteční odborníci, veterináři.

Úhyny jsou v akváriích poměrně časté i z toho důvodu, že běžně chováme krátkověké ryby a ty i po několika měsících uhynou. Majitel jde a následně si zakoupí nové ryby v prodejně, ale pozor na to! Nové ryby nikdy!!! nepouštíme rovnou do akvária k ostatním rybám, MUSÍ projít karanténou! O karanténě je v Článcích mnoho pojednání a tak si můžete články o karanténě snadno vyhledat.

Jak fotit ryby? To je otázka pro dnešní dobu snadnější, než jsme fotili v dobách minulých na svitkové filmy. Dnes je možné fotit i mobilem a vůbec ne špatně. Je možné vyfotit stovky momentů a následně vybrat dva či tři povedené snímky. Dříve jsme čekali na vyvolání filmů týden, a když se nepovedly, nic jsme nenadělali.

Doporučuji jen jednu techniku, která se mi osvědčila při focení jednotlivých druhů ryb, portrétů. Do elementky vložíme ryby, necháme ji uklidnit a dobře nasvítíme. Potom vezmeme opatrně sklo, které koresponduje s délkou akvária, a rybu jeho pomocí omezíme v plavání. Tak budete mít velmi dobré ohnisko, objekt téměř bez pohybu, a můžete fotit i na kratší čas.

Jiří Růžička