Nevím, zda lze vůbec spočítat veškeré skupiny a spolky na internetu, které se právě po této neviditelné cestě, která křižuje celý svět, scházejí a řeší své radosti i strasti. Každou chvíli mi z monitoru vyskočí nabídka členství v některé skupině a rád se připojuji. Nejsem v této oblasti internetu téměř vůbec aktivní, ale zato rád čtu příspěvky všech možných skupin akvaristů na jejich téma. Tyto aktivity v poslední době začínají nahrazovat aktivity akvaristů z doby již minulé a to z organizování nejrůznějších spolků či klubů. Je možné k těmto aktivitám slyšet kritiku z úst dříve narozených, ale taková je už doba a myslím, že jsou to pouze začátky. Změny, a podle mne velké, nás čekají v mnoha oblastech žití a tak je jen na nás, jak se dokážeme přizpůsobovat.

Ty kritiky jsou vesměs shodné a jde o to, že je plošně vytýkáno všem, kteří se takto angažují, že se nesetkávají osobně, že sedí u „bedny“ a neudělají ani krok… No, něco na tom je a osobní kontakty skutečně schází, ale to nejen v naší branži, tento postoj je slyšet z celé společnosti. No a přesto je stále více a více opomíjen a všichni si přivykáme na pohodlnější, i když ne tak barvitý způsob komunikace, tedy po internetu. Mnozí fandové připomenou, že zrovna internet a jeho mnohé sociální sítě můžou za to, že se právě díky němu seznámili s tím či s tím, a těch hlasů přibývá. Pravdu mají i v tom, že právě bez internetu by k mnoha kontaktům nedošlo.

Nemůže se nakonec stát, že po neviditelných vlnách toku informací vzniknou opět spolky, kde bude právě fyzické setkávání součástí? Ono to asi tak v budoucnu stejně dopadne a tyto dva fenomény z rozdílných dob se setkají v některém průsečíku a tím se stane nakonec osobní setkání. Myslím, že nebude tak časté, ale bude. Myslíte, že je to nadšený optimismus?

Patřím do skupiny právě těch dříve narozených a do internetu jsem se pustil poměrně brzy na to, abych dnes byl jeho běžným uživatelem v mnoha oblastech, ale právě že patřím k těm dříve, věřím na to, že v lidech nastane opět touha po pohledu z očí do očí či po podání ruky. Pokud se tak nestane, chraň nás sám Bůh.

V dnešním zamyšlení bych rád také vzpomněl na všechny kolegy a kamarády akvaristy, kteří již loví plankton v nebeském rybníku a odkrmují potěr rybích andílků. Nebudu je jmenovat, jistě bych na někoho nerad zapomněl a navíc, bohužel by to byl již dlouhý seznam… Prožili jsme spolu z mého pohledu velmi atraktivní dobu vzniku nových technologií i objevů mnoha nových druhů ryb. Po roce 1990 se doslova zasypala naše akvária novými druhy ryb, o kterých se nám ani nesnilo. Jen vzpomenu na snad nekonečnou řadu L sumců, nových druhů cichlid, teter i jiných lahůdek, specialisté prominou, nebo snad ryb labyrintních… Ten výčet by byl jistě delší, ale o tom dnešní článek není.

Nerad bych se dopustil staromilství, ale rád na ty minulé časy vzpomínám už jen z toho důvodu, že vše co se objevilo nové, bylo pro nás velmi vzácné a brali jsme to se vší úctou a pokorou. Neříkám tím, že dnes je tomu u akvaristů jinak, jen je svět daleko rozmazlenější. V obchodech vidím druhy ryb, pro které by ještě nedávno někteří páchali trestnou činnost. Bohužel jsou mnohé z těchto vzácnějších a náročnějších druhů ryb pouze předmětem obchodu a v akváriích ještě neinformovaných začátečníků dožijí pouze několik málo dní svého života.

V žádném případě nemohu pominout také to, že právě z obchodů se šíří do akvárií mnohé infekce. To se stávalo i dříve, ale dnes je obchodů stokrát více a v nich ne vždy informovaní a znalí akvaristé. No jistě, kde by se také v tom množství vzali? Půjdu-li ještě dál, musím se zmínit o dodavatelích importovaných ryb. Je to stále stejná písnička a dokonce nabývá na rozměru. Domácích akvaristů je stále méně a tak se podbízí světová produkce, ale než se taková ryba do obchodu vůbec dostane, obletí zeměkouli a v tom čase ještě navštíví několik velkoobchodů. Říkám těmto cestovním rybám „globalizované ryby“.

Jsem dalek toho, abych volal po zákazu, nebo po tvrdém zpřísnění pravidel. To už tady bylo a neznalí úředníci zavinili odchod machrů z akvaristických obchodů. Místo nich se začali do obchodní sítě rekrutovat noví, mladší a vyučení za dva či tři dny v kurzech k tomu státem určených. Hlavně zaplaťte, znělo z úst zákonodárců, kteří tuto novelu odhlasovali, ale ani netušili, co záhy nastane. No jednoduše, když se akvarista po téměř celý svůj život zabývá tímto oborem, ví mnohé a dokonce to, co netuší mnozí studovaní, protože tolik času nad svými akvárii nikdo netráví, jako právě zapálení akvaristé. A ještě k tomu jsou na svých znalostech materiálně závislí.

Nakonec tedy musím poznamenat, že věřím v budoucnost akvaristiky a dokonce se jisté aktivity již nabízejí, ale ještě s nimi musíme nějaký ten čas pracovat, než to pomyslné žezlo vezmou do ruky naši nástupci a prokoušou se novými technologiemi k opětovnému osobnímu setkávání.
Přeji všem za DAJANU a její kolektiv hezké prožití Štědrého večera a celých Vánoc.

Jiří Růžička