Vzkazy 2018/15
Pro založení dna akvária a následně jeho kompletní zprovoznění máme několik možností. Tou nejjednodušší je založení dna tzv. kačírkem frakce 0,5-1cm, který jednoduše nasypeme na dno akvária ve vrstvě zhruba pěti centimetrů a křemennými či jinými inertními kameny dno vymodelujeme. Pokud nepoužijeme kameny, které nám ohraničí například vyvýšené terasy, dno se i po plastické modelaci po krátké době tak jako tak srovná. Doporučuji použít těžší a větší kameny a například v zadních rozích vytvořit až osmicentimetrové terasy.
Vytvoříme-li příliš vysokou vrstvu kačírku, ve spodních vrstvách začne poměrně brzo zahnívat, což způsobí tvorbu dusíkatých látek a to je začátek problémů. Takto hrubou frakci volíme i z tohoto důvodu, jde právě o to, aby se dno provzdušňovalo a tím zbytky potravy a exkrementů nehnily, ale mineralizovaly.
Po vymodelování dna většinou napouštíme akvárium a sázíme živé rostliny, které mají několik důležitých úloh, ale ta hlavní je spotřeba dusičnanů, jejichž tvorba je logickým dopadem nadměrného podávání potravy, což je velmi častý prohřešek začínajících akvaristů. Toto je základní a ten nejsnadnější způsob založení akvária a používá se nejčastěji v začátcích každého chovatele či při zakládání akvárií pro děti.
Dále je možné, ale to již při pokročilejším stadiu akvaristy, založit dno v několika vrstvách, pod nimiž použijeme v začátku sypké bakterie. Do takového dna následně sázíme doslova „mravenčí“ metodou nejrůznější porosty dna. Výsledek takové práce je úžasný, ale jistě ne pro začínající, protože následná starost o takové akvárium vyžaduje odborné znalosti a zkušenost.
K tomuto ještě dodám, že takové i podobné metody mohou trvat i několik měsíců, než je možné napustit akvárium vodou a dno zaplavit. Je to proto, že nejprve na dně vlastně vypěstujeme hustý porost a následně ho zaplavíme. Rostliny zastřiháváme podobně jako trávu na zahradě, aby dobře a bohatě odnožovala. U této metody je možné použít nejrůznější hnojiva a jejich kombinace, což mnozí považují za své nejtajnější recepty. Pozor, toto je důležitá informace! Budeme-li při růstu rostlin na dně pospíchat a přihnojování přeženeme, můžeme celou práci brzy zničit tím, že po napuštění vytvoříme vhodné prostředí pro nadměrný růst řas, což by mohlo další práci velmi komplikovat.
Mnoho akvaristů ale využívá místo stabilního dna nejrůznější misky, květináče a někdy i keramické stylové nádoby k tomu, aby nemuseli zakládat dno. Je to i z toho důvodu, že provádějí intenzivní chov a při takovém je velmi důležitý přehled. Čisté dno je pak dobrým ukazatelem mnoha možných infekcí.
Ještě v nedávné době jsem zaslechl názor, podle nějž se praktikovalo založení dna tak před několika desítkami let. Základ odspodu je jíl, další vrstva rašelina smíchaná s hrabankou a navrch jemný písek, který by měl toto všechno držet pohromadě. Pokud někdo takové dno založí, je to asi znalec, nebo odborník na některé druhy rostlin, ale pro začínající je to skutečně pohroma a podle tohoto návodu velmi brzy zažijí pohromu.
Na dno akvária je možné nepoužít žádný sypký materiál, ale pouze například ploché břidlice, mezi které umístíme rostliny, které nevyžadují substrát. Tato možnost se používá například při chovu větších druhů ryb, cichlid či karásků, nebo závojnatek a tak podobně. Sem se hodí například Anubiasy, Microsoria i jiné kapradiny a dokonce i některé druhy Echinodorů. Rostlin k takovému použití je mnoho a stačí si vybrat.
Pro založení dna akvária máme mnoho možností a velmi dobře se uplatní i akvaristova představivost, ale nikdy by vytvoření našich představ nemělo vadit z jakýchkoliv důvodů chovaným živočichům.
Jiří Růžička
0 komentářů