V srpnu tohoto roku započneme již třináctý rok, kdy budeme pokračovat s pravidelnou činností jak v odpovědích na Vaše dotazy, tak ve zveřejňování článků s nejen akvaristickou tématikou. Za dvanáct let naší činnosti v předávání zkušeností veřejnosti a hlavně začínajícím kolegům, jsme odpovídali na mnoho set či tisíc dotazů a vesměs bez negativních reakcí.

Vše se řídí tím, čím jsme za celou dobu naší praxe prošli a konec konců, většina těchto problémů, a není jich rozhodně málo, se vlastně stále opakuje. Jen občas se objeví skutečně výjimečný dotaz se zajímavou problematikou a to je koření naší činnosti. To opakování má ale specifická řešení a tak musíme neustále odpovědi přizpůsobovat konkrétním dotazům. Problematika přibývá též s nástupem nových technologií do akvaristiky, ať jde o filtrační zařízení či nové světelné zdroje. Pochopitelně jde též o rozšiřující se množství nových druhů akvarijních živočichů a nejedná se rozhodně pouze o ryby.

Někdy se stane, že vyžadujeme dosti podrobné informace, protože to prostě jinak nejde. Abychom mohli odpovědně a správně reagovat, je prostě nutné znát co možná nejvíce podrobností. Informace o teplotě vody, pH hodnotách, tvrdosti, vodivosti o senzorických vlastnostech i jiných potřebujeme k tomu, abychom co možná nejpřesněji určili stav akvária, o které se jedná a následně s co možná nejlepší správností odhadli možnou infekci, napravili zákaly, nadměrný výskyt řas, nebo třeba i doporučili řešení pro reprodukci jednotlivých druhů ryb.

Začasto odpovídáme na dotazy ohledně používání našich výrobků, jak krmiv, tak přípravků pro úpravu vody. V neposlední řadě jde o techniku lepení akvárií či využití mnohých akvaristických technických pomůcek. V dalších dotazech řešíme umístění ryb v letním období v zahradních rybníčcích či jiných nádržích ve venkovním prostředí.

Nemějte nám tedy za zlé, pokud vyžadujeme třeba i telefonický rozhovor či detailní popis situace ve Vašem akváriu, jinak to prostě nelze. Uvádím již léta příměr, kdy se ptá člověk do telefonu pana doktora, že má doma nemocnou babičku, co že jí je, a čím že ji má léčit…

Opět paví očka…

Není to tak dlouho, kdy jsem v článku popisoval situaci, jak zkušený chovatel dokáže odhadnout porod samice pavího očka třeba i na hodiny přesně a o několik dní později mi přišel tento dotaz: Je možné poradit, jak rozpoznat alespoň přibližně dobu porodu u pavího očka?

Tedy, začínající akvarista nepozná ani přibližnou dobu porodu a to z toho důvodu, že veškerá doporučení a to nejen z literatury odkazují na tzv. skvrnu březosti, což není přesné a dokonce zavádějící. Skvrna březosti neznamená, že je samička březí! Skvrna březosti znamená, že se v tělní dutině samičky začaly vyvíjet jikry, které ale musí teprve samec oplodnit a až následně dojde k březosti. Jinak řečeno, samičce se v určitém věku začnou tvořit v tělní dutině jikry a tím vlastně vznikne skvrna březosti, neboť je na ní senzoricky patné zvětšení a ztmavnutí břišních partií. S veškerou úctou, nadsázkou a s velmi volnou představivostí je možné toto objasnit i tak, že i když se v ženě tvoří vajíčka, není přece ještě těhotná!!!

Ona skvrna březosti se následně po oplodnění začne zvětšovat a tmavnout a s ní logicky i objem břišních partií samičky. A až několik hodin před porodem, přibližně měsíc po oplodnění jiker v těle samičky, začne doposavad zaoblené bříško samičky nápadně měnit tvar a následně dojde k porodu. A ještě jedna důležitá okolnost hraje těsně před porodem roli a to je ztenčující se oddělující vrstva tělní dutiny od porodní branky.

Ať chci jakkoliv pomoci našemu čtenáři, musím přesto napsat, že jedinou dobrou radou je v tomto případě jeho osobní zkušenost. Chovejte paví očka, je to jedna z velmi obtížných akvaristických disciplín, u které se budete muset zabývat i genetikou, ale právě z těchto zkušeností vzniká ta pravá odbornost, která se postupně tvoří v chovateli po mnoho let. Po několikátém porodu budete již chytřejší a za rok dva této intenzivní činnosti zjistíte, že musíte ještě nejméně další rok či dva pokračovat, abyste nakonec zjistili, že ne vše je v akvaristice možné jednoznačně odhadnout…

K tomuto musím ještě dodat, že není paví očko, jako paví očko. Záleží na té které varietě, kdy a kolik potomstva porodí. Ono je to u těch mnoha variet, které se v současnosti chovají velmi rozdílné a tak se opět vracíme k vlastní zkušenosti a vědomostní vyspělosti každého z nás.
Ach jo, řeknete si po přečtení těchto vět, ale věřte, že právě v tom je síla akvaristiky a veškerého poznání kolem ní. Je jen škoda, že nám ten nejvyšší nepřidělil alespoň dvakrát tolik času, třeba bychom skutečně přišli i na to, jak je to vlastně s těmi pavími očky…

Držím palce, Jiří Růžička