Do akvaristiky se vrhají mnozí, kteří mají o tomto počinu určité i neurčité představy. Zpočátku jde o jakýsi pud, něco, co máme v sobě a co nás nutí k tomu, abychom se začali zajímat o ten báječný vodní svět. Tedy, pokud ten popud nevyprovokují naše děti, nebo snad touha oslnit na základě jakési předlohy své kamarády, ale tyto pokusy většinou velmi rychle neblaze končí.

Pokud onen popud vychází skutečně z nás, skutečně z touhy poznávat biologii vodního světa, nemusíme se bát toho, že naše úsilí po krátké době skončí neúspěchem. Dokonce si dovolím tvrdit, že se prohloubí v čase, a že nám bude velmi dobrým společníkem. Pozor ale, bude to trvat až do té doby, než se rozhodneme akvaristiku povýšit na své výdělečné řemeslo. Tam končí každá sranda a jde do tuhého. Až tam se teprve ukáže, co je v nás.

Akvaristika z nás udělá právě to, co jsme, nebo snad to co jsme, udělá naši akvaristiku? Je to zdánlivě trochu zamotané, ale ono to skutečně tak je. Vysvětlím na příkladu. Existují kolegové, kterým se prakticky z našeho pohledu nedá co vytknout. Líheň vyleštěná, akvária jakbysmet a plná ryb. Ti další hledí už spíše více do akvárií a jejich okolí až tak neřeší, ale též se mohou pochlubit mnoha výtěry a zdravými rybami. Dále můžeme zlevňovat až na samotné dno, kdy se tato živnost tak tak drží nad vodou, ale její majitel se ne a ne pustit. A to vše je podmíněno povahou nás samotných.

To vše je možné a i tak je možné akvaristiku provozovat. Je ale jediný negativní ukazatel, kdy je možné říci, že zrovna tento případ je špatný a nikam nevede. Jde o chov samotný v tom horším slova smyslu. Zdravotní stav ryb neuspokojivý a zrovna tak technické i hygienické vybavení. V tomto případě je možné napsat, že člověk, který takto obhospodařuje chov ryb, na něj nebyl zcela připraven.

V minulých článcích jsem se zabýval vlastnostmi, které si musí akvarista sám na sobě odzkoušet, aby se mohl vrhnout do stavby líhně, která se stane jeho obživou. Dnes bych rád upozornil na to, že další důležitou věcí k dosažení ekonomického úspěchu v chovu ryb je též jeho obchodní i chovatelská intuice a vůbec se nebojím připsat i chovatelské štěstí. To ale „přijde samo“, jak se v mnoha případech uvádí, jen se musíme přičinit. Nikdy se nepohneme dál, když budeme váhat! Pozor ale, než se pohneme, musíme použít to, co všichni nosíme mezi ušima. V opačném případě jde o ukvapenost a ta je zrovna v akvaristice velmi trestaná.

Obchodní intuice je důležitá v akvaristice z mnoha důvodů, ale z vlastní mnohaleté zkušenosti musím potvrdit to, o čem všichni profesní akvaristé vědí a o čem se často hovoří. Budiž to všem začínajícím k dobru. Klasický příklad, který je možné zaznamenat na trhu s akvarijními rybami je ten, že se ve výkupu dovíte, že zrovna na trhu chybí tyto druhy ryb. V našem řemesle je to ale vše jinak a než se dopracujeme ke zdárným výsledkům a namnožíme potřebné druhy, je jich na trhu habaděj. No a to štěstí spočívá například v tom, že máme zrovna v produktivním věku ty druhy ryb, o které je zájem. Máme tedy několik měsíců náskok před ostatními a to bohatě stačí.
Je více možností, jak uspět a jednou z nich je trvalost. Jde o to, chovat souběžně například pět až deset druhů ryb a mít jejich odchovy neustále k dispozici. Zpočátku je tento systém náročný, ale po nějakém čase budete za spolehlivého co se druhů a nabídky týká. To je i pro obchodníky, tedy velkoobchody, velmi důležité. No a stanete-li se spolehlivým partnerem velkoobchodu, který ale musí být též spolehlivý, není téměř co řešit. Tato zdánlivě snadná kombinace ale není až tak snadná, jak se na první pohled zdá a vede k ní letitá cesta.

Mnoho kolegů jsou v čase tzv. „bludnými“ akvaristy. To jsou ti, kteří se nezabývají trvalou spoluprací s kýmkoliv a co zrovna odchovají, to nabízejí po všech možných obchodech i velkoobchodech. Taková cesta je zajímavější, protože vede k stále novým chovatelským dobrodružstvím, ale na druhou stranu ztratíme ekonomickou jistotu.

Nakonec bych ale rád napsal, že chov ryb u nás má skvělou pověst a každý akvarista si za svými odchovy stál a tak ona poslední možnost nabývá na aktuálnosti. Myslím, že dobrý vedoucí akvaristické prodejny vždy odkoupí raději ryby od chovatele, než z velkoobchodu, i když tímto skutečně velkoobchody nezatracuji. Jen si myslím, že importované a „skladované“ ryby už z podstaty nemohou mít takovou vitalitu a zdraví, jako ryby přímo od profesního chovatele. Moji předpověď ale potvrdí až čas a myslím, že se akvaristika opět stane dobrou součástí naší společnosti, jak tomu mnohá desetiletí bylo, vždyť se touto činností zabýváme u nás od doby J.E. Purkyně již 165 let!!!

Jiří Růžička