Je už dnes taková doba, kdy se mnoho lidí snaží napsat knihu. Je to dobře, říkají mnozí a dovolte, abych se i já přidal k hodnocení této situace. Přirovnal bych ji k moudrému hodnocení dlouhověkosti člověka od pana Wericha, kdy popsal tu situaci tak, že někdo kdyby žil 300 let, stále by měl ostatním lidem co říci a naopak jsou mezi námi takoví, kteří by nemuseli žít ani den…
Co na to říci, je to všeobecná pravda, kterou ale někdo trefně pojmenuje. Právo na život máme ale všichni a tak bych k tomuto měl taky nějakou tu výhradu, ale asi bych byl na pokraji hnidopišství. No, a pokud se budeme v kasematech podobných výroků „vrtat“ hlouběji, můžeme s klidem označit analogickým přirovnáním i vyšlé knihy. A to knihy všech směrů, tedy i knihy odborné. Je všeobecně známé a nikoliv pobuřující, že autoři knih o akvaristice od sebe opisují a to z logického důvodu! Nikdo z nás za svůj život nemůže poznat osobně všechny druhy ryb od jejich narození až po další reprodukční cyklus, kdy se dále seznamuje s rodícími se vajíčky, jejich nároky a dalším přirozeným vývojem.
Mám za sebou tímto způsobem odchovaných něco přes dvě stě druhů ryb a věřím, že kdybych střídal po celý aktivní život druh za druhem, mohlo by to za těch aktivních čtyřicet let být minimálně dvakrát tolik i víc, ale nikdy ne těch 3000… druhů, které se po akváriích ve světě chovají… Pokud bych se tedy pustil do sepisování svých zkušeností a chtěl bych pokračovat, musel bych vzít do ruky odbornou literaturu a využít poznatky ostatních autorů. Pozor ale, i v tomto případě je nutné zvolit poznatky skutečně platné a od znalých autorů.
Rád bych v tomto předvánočním čase tímto navodil atmosféru dobrého nákupu a hlavně nákupu odpovědného. Je asi obtížné doporučit neznalému, který by rád věnoval knihu začínajícímu akvaristovi. Na pultech knihkupectví je dnes mnoho knih s tímto tématem, ale pozor, zdaleka ne všechny jsou odpovídající skutečnosti. Sepisují je autoři, kteří se začasto nechají ovlivnit pouze popudem ekonomickým a prostě vlastně knihu sestaví z ostatních knih a použijí to, co sami uznají za vhodné, ale ne vždy na základě dobrých a odpovídajících zkušeností.
Začasto jsou i recenze takových knih psány prodejci a tak se dočteme, že je to kniha psaná zkušeným autorem. No, co nakonec mají obchodníci psát o knize, když o problematice sami nemají ani ponětí, v jejich zájmu je pochopitelně obchodní cíl.
Velmi nerad bych dnes uváděl na černou listinu některé z knih konkrétně. Jednak je všechny neznám a konec konců, není to zde ani můj úkol. Chci tímto pouze upozornit na situaci na trhu a na to, že ne vždy se dobře myšlená akce projeví jako skutečně dobrá a vhodná.
Je tedy možné nevhodné a špatné knihy nějakým způsobem rozpoznat?
Dejme pozor na zdrobněliny v textu. Podobné výrazy jako že „pěstujeme rybičky“, zasadíme rostlinku či nakrmíme dobrým papáním… I to lze v některých článcích či knihách objevit. Autor později při výtce prezentuje tyto výrazy tak, že byly určené pro malé děti… Pokud až tak malé děti vůbec pustíme fyzicky obsluhovat akvárium, sami brzy poznáme, že je to nemožné. Taková dítka by měla mít přístup k obsluze akvária pouze v doprovodu rodičů. Jinak – pouze dívat! A pokud nám ratolesti odrostou do odpovědnějšího věku, jsou již schopné přečíst a pochopit i slušně napsaný a pravdivý text.
Odborné knihy také poznáme podle slohu a vhodně volených slov v textu. Odborná kniha využívá především latinské pojmenování živočichů i rostlin. České a místní názvy uvádí jako zajímavost, nebo přirovnání k… Z vlastní zkušenosti mohu posloužit například BLACK MOLLOU. Tyto známé ryby z rodu Poecilia , konkrétně Poecilia sphenops, tedy živorodka ostrotlamá varieta „Black Molly“, má mnoho krajových i osobních pojmenování a tak je můžete koupit jako kominíčky, černoušky, moličky… Ale snad nejvíc osobních pojmenování nese sumec Ancistrus sp., který je snad šampiónem v této disciplíně. Tak ho pojmenovávají někteří chovatelé např. jako antikrist, ancicus, uklízečka, cucák, škrabka a mnoho jiných. Velmi mě pobavil jeden zákazník, který se před lety sháněl po takové té „rozcuchané rybě“.
No, a pak se domluvte!
Jiří Růžička
0 komentářů