Nepíše se mi o tomto tématu zrovna moc dobře, ale napsat to musím. Je ale na místě též připomenout, že i to „k tomu všemu“ patří… Jak jde čas a my, staří matadoři tohoto řemesla se stále častěji dovídáme o vážné nemoci či skonu některého našeho kolegy, tak si uvědomujeme, jak je vše pouze na nás, co ještě dokážeme a jak využijeme zbylý čas pro to, abychom ho nemarnili. S těmito chmurnými zprávami se nám vždy vybaví naše minulost a vzpomínky na činnost a zážitky, které jsme s tím či oním prožili.
A zrovna taková velmi smutná zpráva mi byla oznámena koncem minulého týdne, kdy odešel do nebeské líhně Jirka Šedivý, pražský akvarista a nebojím se napsat, že jeden z nejlepších. Rád bych touto cestou dal všem, kteří čtou naše příspěvky ve známost, že se tak stalo, a že doufám, že bude v tomto našem pozemském světě nahrazen, když ne tak odpovědným a znalým akvaristou, tak alespoň jeho pokračovatelem.
Jirka byl pražský akvarista a prodělali jsme spolu s mnoha dalšími tu krásnou dobu velkého třesku akvaristiky v sedmdesátých a osmdesátých letech. Jeho obětavost byla příkladná a nerad bych se dostal do frází, ale to, čeho všeho se účastnil, bylo skutečně nad míru a hlavně, přispěl tím k rozvoji tohoto krásného oboru. Byl členem spolku na Praze 4 a pořádal výstavy i burzy i setkání s mladými kolegy, akvaristy. Ještě nedávno jsme spolu hovořili na burze v Praze 4.
No tedy, mějme k našim nejen starším kolegům úctu, aby nám nakonec nezbyla vzpomínka pouze v těchto smutných chvílích. Žijeme v době, kdy nás, skutečných akvaristů ubývá, ale to je pouze přechodné období, protože skvělá budoucnost akvaristiky nás čeká a doufám, že ji ještě zastihneme v plné síle!
Dnešní článek není inspirovaný pouze odchodem Jirky Šedivého, ale jak se tak bavím s kolegy, máme asi všichni na co vzpomínat a tak pokud budete mít o některém z našich akvaristů podobnou zprávu, jistě se ozvěte a napište pár řádků. Vložím tu zprávu do článku a vzkážu touto cestou všem, kdo sem k nám na stránky DAJANY chodí. V době našeho rozletu jsme cestovali po celé republice, tehdy i na Slovensko, které bylo ještě součástí Československa, a navštěvovali naše kolegy. Tento vzkaz je tedy určený všem, kdo Jirku znali, protože jsme tehdy ještě neznali mobilní techniku, ani počítače a tak nám nezbylo, než cestovat a setkávat se osobně. Byla to doba, kdy jsme si byli blíže, ale pozor, to není lkaní za minulými časy, dnešní technika nám umožňuje daleko širší poznání, ale kdo ten čas zažil, bude se mnou jistě souhlasit.
Akvaristická setkání, byla vždy událostí, i když bylo možné v okolí vyhledat těchto akcí poměrně dost, mnoho jsme jich neminuli. Velmi zvláštní bylo to, že ačkoliv se u nás nacházelo pouze určité množství druhů ryb, vždy jsme doufali, že se na burze objeví něco nového, něco, co by nás „nakoplo“ k další činnosti. Skutečně se tak občas stávalo, to když měl někdo z kolegů zrovna příležitost a přivezl si z bývalé NDR nějakou tu novinku. To jsme ale téměř všichni už věděli, protože vztahy v klubech byly velmi provázané. No, a když se dotčenému povedlo takovou novinku rozmnožit, byl to velký „šrumec“.
Škoda jen, že jsme neměli tehdy větší možnosti importu akvarijních ryb i techniky, jistě bychom se jako akvaristi dostali rozhodně dál, ale i tak jsme byli a doposavad jsme akvaristickou velmocí. Poznatky ještě z dob našich začátků nám jsou dodnes co platné a stavíme na nich další existenci.
Jak jsem ale již na začátku napsal, dříve narozených přirozeně ubývá a štafetu by měli převzít naši mladší kolegové, no a pokud by se do našich řad přidali šikulové, jako byl Jirka Šedivý, nemuseli bychom se o odbornou stránku našeho řemesla vůbec obávat.
Jiří Růžička
0 komentářů