Praxe – teorie

Z praxe a z dlouholeté zkušenosti je patrné, že teoretické a praktické znalosti jsou v akvaristice od sebe neoddělitelné a teoretik se v praktických činnostech může velmi mýlit a to proto, že akvaristická praxe není vždy shodná. Zdá se to na první pohled zvláštní, ale ti, kteří se jednou do akvaristického světa vydají, záhy poznají pravdivost toho tvrzení. Bylo by sice možné vytvořit shodné podmínky pro chov určitého druhu ryb, ale trvalo by to dlouhou dobu a s vynaložením poměrně velkých prostředků.

Při náhodném setkání po dlouhé době s jedním kolegou jsem zaznamenal větu, která je sice mezi akvaristy poměrně běžná, ale ona přesně vystihuje meritum věci. „Tak si představ, že jsem se musel přestěhovat do menšího. Jsem teď na venkově a teče mi tam 80 mikrosiemens, tak dělám neonky“. Ten člověk téměř zásadně choval cichlidy, a co jsem ho z dřívějška znal, byl na to hrdý a nedal na ně dopustit.

Jasné jako facka a přitom velmi výstižné. Je to tak, že profesní akvaristé, tedy ti, kteří se akvaristikou živí, chovají většinou takové ryby, s kterými nemají až tak velké problémy co se týká vody, její kvality i hodnot. Využívají tedy takovou vodu, která jim teče buďto z vodovodu, nebo ze studny a podle toho chovají ryby, pro které je taková voda odpovídající.

Vydáme-li se ale na cestu opačnou a musíme vodu neustále upravovat a dolaďovat, musíme počítat s větší pracností, nehledě na to, že méně pokročilí akvaristé jistě zažijí nějaký čas neúspěchy. A jak je dobře známo, vše špatné je i k něčemu potřebné a tak se alespoň naučí zacházet s vodou a jejími hodnotami. To už je ale jiná strana věci…

Nerad bych byl zrovna já v té pozici, že bych nabádal k jednoduchosti a pohodlnosti, to zkrátka v akvaristice tak úplně nelze, ale z praktického hlediska je tento styl velmi logický a dokonce vede k úspěchu. Je tedy dobré zvážit, zvláště u začínajících, jaké druhy ryb chovat. Tedy rozhodně ještě před tím, než je nakoupíme. Jde tedy o již známou věc, nejprve si změřit základní hodnoty vody a až potom uvažovat o konkrétních druzích k chovu.

Závojnatky

Ještě se jedním odstavcem zmíním o závojnatkách, neboť mnoho je již zde v Článcích popsáno. Zadejte prosím do vyhledavače slovo závojnatky a články se objeví. Tedy nejen pro paní Janu…

Závojnatka není snadno chovatelná ryba a nechceme-li z ní mít zmrzačenou rybu, která nevyroste více než pět centimetrů, je nutné jí věnovat dostatek prostoru a velmi dobrou potravu. Tělo závojnatek je veliké jako pěst vzrostlého člověka a i s ocasní ploutví měří až dvacet centimetrů. Máme-li tedy čtyři závojnatky, mělo by být akvárium velmi dobře filtrované a velikosti alespoň dvě stě litrů. Jejich trávení je nedokonalé a tak se potrava změněná na exkrementy velmi rychle ve vodě rozkládá a zvyšuje v ní obsah dusíkatých látek, což je zrovna pro závojnatky velmi nebezpečné.

Pokud tedy nemáte možnost umístit z jakýchkoliv důvodů někam do obytného prostoru tak objemnou nádrž, vzdejte se takových pokusů, nikam nevedou.

Doporučení

Pokud hledáte vhodný filtr pro akvárium větších rozměrů a nezáleží až tak na jeho podobě, použijte velmi snadno udržovatelný a jednoduchý systém – hlava + filtrační hmota. Bez problémů je dnes možné zakoupit čerpací hlavu a to za velmi nízkou cenu. K tomu použijte kostku z polyuretanu podle objemu nádrže. To je nejsnadnější a snad nejlepší možný filtr, který lze použít i na velmi náročné účely. Osobně je používám na odchov většího množství živorodek, sumců i cichlid. Je to velmi výkonný filtr a manipulace při jeho údržbě nemůže být snadnější.

A ještě jedno upozornění, pozor na výkon čerpacích hlav, nekupujte si zbytečně výkonnou. Je zprvu logické uvažovat tak, že si řekneme větší výkon čerpadla, lepší funkce celého filtru, ale tomu tak není. Doporučuji si tedy vyhledat článek o funkci filtrů a jejich výkonu, bude to jistě k něčemu dobré. Filtry s malou kapacitou jsou nedostačující a filtry s velkým výkonem čerpadla nefungují tak, jak bychom zprvu předpokládali.

Jiří Růžička